Recenze (125)
Broučci (1966) (seriál)
Nepochopitelné, proč tyhle krásné Broučky, výtvarně půvabné a namluvené mnoha velkými českými herci, uzamkli v TV do trezoru a místo nich pouští ty ošklivé a nudné nové?
O loupežníku Rumcajsovi (1967) (seriál)
Málo platné, je to klasika. Ale dodatečné kolorování původně černobílého seriálu je šeredné!
Slunce v síti (1962)
Nádherné svědectví o době, v níž film vznikal. Škoda té neorganicky vložené venkovské epizody hlavního hrdiny, bez ní by byl film dokonalý.
Fahrenheit 9/11 (2004)
Film, který by měli vidět všichni zaslepení, aby prohlédli!
Děrsu Uzala (1975)
Výtečný film, Kurosawovi zjevně prospěla změna prostředí a odpoutání se od japonských reálií. Pro mě je první část filmu o poznání silnější (zvlášť ta větrná bouře!). Druhá se místy nese v konvenčnějším duchu a postrádá obrazovou intenzitu první poloviny.
Červená pustina (1964)
Žádný Antonioniho film před ani po (včetně Zvětšeniny) nepovažuji za tak silný, nadčasový, a po všech stránkách dokonalý jako Červenou pustinu. Téma odcizení a traumat z moderní společnosti neuvěřitelně rezonuje s dneškem. Nemluvě o výtvarné struktuře filmu, co záběr, to strhující obraz!
Anglické jahody (2008)
Neokázalý film, který pohnuté okamžiky naší historie nahlíží bez předpojatosti. Víc než o politiku jde režisérovi o problémy obyčejných lidí. Možná, že Anglické jahody nejsou zcela dokonalé, ale v kontextu ostatní domácí tvorby, která se pachtí za napodobováním hollywoodské sterility, působí velmi sympaticky.
Zákon touhy (1987)
Almodóvar je originál každým coulem. Nic jiného než pět bodů dostat nemůže. Navíc právě v tomto filmu nabízí svou poetiku v takřka krystalicky ryzí podobě.
Občan Kane (1941)
Víc než dva body nedám. Jistě, na svou dobu průkopnické, co se formálních postupů a práce kamery týče. Ale jinak nabubřele rozmáchlé, chladné, odtažité a nudné, bez kouska ryzí emoce.
Nevěsta byla v černém (1968)
Velké, nafouklé prázdné nic. Nadherná truffautovská forma bez obsahu, stylistické cvičení o ničem.