Axident

Jak já nemám rád tyhle filmy o amerických traumatech z Afgánistánu, Kuvajtu, Vietnamu a tak dále. Ten smutný, vděčný a tolikrát přežvýkaný příběh, všechna ta americká klišé, jak je umí naservírovat jen oni. Nemám. Gyllenhaal-Portman-Maguire - 10/10!

Snad je to nostalgie z dětství, ale já specielně tuhle ptákovinu mám hrozně rád a krásně se při ní bavím.

Abych řekl pravdu, zklamání by bylo přespříliš silné slovo, ale přeci jen nemohu popřít, že po skvělé úvodní hodince, plné upřímného okouzlení, mě směrem ku konci nadšení víc a víc opouštělo, až jsem, ač nerad, spadl z pěti na pouhé tři hvězdy. Je to faustovské, je to hravé, je to gilliamovské, ale nějak to není za co uchopit, celé to je blyštivé, ale při úchopu mazlavé a kluzké... Snad ta očekávání byla nezdravě vybičovaná, pravda, po strastech, které film potkaly - pro Gilliama už skoro tradiční smůla - smekám, že film dopadl, jak dopadl, ale do extáze mám daleko. (Největší souznění s komentářem Eddarda.)

Nevyznám se v komiksem, nemohu tudíž odborně hodnotit, ale coby komiksový laik jsem byl plně spokojen temným, krutým příběhem zatemnělé mysly a ostrou, nekompromisní animací...

Pro mě velmi svěží, zábavná a krásně praštěná věc, s výtečným trojlístkem Clooney/McGregor/Bridges!

Je mi líto, ale mě to nedostalo, snažil jsem se 30 minut, ale po celou dobu jsem jen přemýšlel, co všechno mi vadí a dumal, proč mi to tolik nesedí, když se to tváří vesměs jako pohodový film.. A nesedlo mi vlastně všechno, hrdiny počínaje a zpracováním konče. Vzhledem k nadšení zde přítomnému to bude prostě jen asi nešťastnou okolností, ale u mě k nijakému nadšení nedošlo, jen k nudě... Celkem souhlasím s Shadwellem, jeho rozbor je sice pro mě příliš narcistický a zjevně se rád poslouchá, ale suma sumárum, souhlas, ač jsem nic předchozího s Gordonem neviděl...

Dávám velmi rád za pět! Ne snad, že by Up in the Air bylo kdovíjak výjimečné, ale v době, kdy deset z deseti vynikajících filmů jsou dramata, kde někomu zemřelo dítě, partner, vrátil se z války, je ve válce, zažil genocidu, je utiskován, na dně, na okraji a podobně veselá témata, mě tahle hořkosladkokyselá komedie neskutečně potěšila až pohladila! Na nic si nehraje, je čistě tím, čím je a k tomu všemu neklesá pod laťku, včetně na Amíky překvapivě nesladkého a reálného konce, nemluvě o poselství o obstarožním, nicméně věky prověřeném moudru, že ve dvou se to lépe táhne, aniž by to z filmu vyznělo klišovitě!

Vychovávat děti není lehká práce a když vám zemře manželka a malému synovi matka, je to nelehký boj, jehož pravidla se učí bolestně, tím spíš, je-li v tom ještě starší syn z předchozí manželství, trpící naopak bez otce. Příjemně civilní, "obyčejný" film s krásnou australskou scenérií, solidním Clive Owenem, dojemným příběhem a hodně přehnaným, 200% happyendem, který mě i přes sebepřesvědčování, proč by příběh nemohl taky jednou skutečně skončit takhle - udát se může všelicos, dost vadil, jinak za většinu filmu bych šel i o hvězdu výš, kdo má děti pochopí.

Velmi podařený, svěží, vtipný a zábavný Allen. Svého času jsem ho byl přesycen a už byl dost nudný, ale tohle je konverzační genialita a skvělé herecké výkony vesměs mě neznámých herců!

Hmno, větší část filmu jsem byl potěšen a překvapen, takovým tím sebekajícným eposem o zkaženosti slavných, jak tě to chytí a nepustí zpět, jak je to vlastně na pytel, bejt zazobanej a slavnej a osamocenej ve všem tom přepychu a blyštění fotoaparátů, jak jsme my chudí a prostí v pohodě a šťastní, ale přílišná délka a sladkobolná klišé made in USA to výrazně srazily... Mohlo to být poměrně vážné, hluboké, silná zpověď, ale nedopadlo to... Nakonec je to jen příjemná oddychovka s pár frkama...