Radek99

Esteticky vytříbený film. Brabcova adaptace jde sice proti smyslu a vyznění původních Erbenových textů, ale přesto si vytváří vlastní řád a estetika i formální stránka je uchvacující. A to mi stačí...

Nevěřím tomu, že tohle Juraj Jakubisko natočil dobrovolně...

Jediný československý předrevoluční sitcom, to už je samo o sobě chválihodné. Velký domácí průkopník dnes tak hojně úpadkového žánru...

Československá televizní tvorba měla v šedesátých letech punc světovosti, o čemž může svědčit celá řada vynikajících televizních inscenací, mezi něž rozhodně patří i tato legendárního seriálového režiséra Františka Filipa. Jan Werich coby Don Andrés de Ribera - místokrál Peru je neodolatelný a většina inscenace stojí na jeho hereckém mistrovství a životní moudrosti. Tahle adaptace divadelní hry Prospera Mériméea právem patří do zlatého fondu československé televizní tvorby.

Není to sice úplně to nejlepší, co kdy Vlasta Burian natočil, ale i tak je Ducháček nadčasová záležitost a důkaz, jak skvělým komikem Burian byl. V tomhle filmu je to přeci stejné jako většinou - gagy a scény s Burianem 90%, scény bez Buriana 10% ... Geniální komik táhne celý snímek jako dobře promazaný osmiválec jeho oblíbeného sportovního kabrioletu Praga a ono to jako vždy bezvadně funguje... Všichni, včetně všude opěvovaného Čeňka Šlégla či Adiny Mandlové jenom přihrávají, jelikož hlavní hvězda je tu jen jedna - Jan Ducháček alias Mistr Burian, král českých komiků... Tohle nestárne a nezestárne... ,,To je ptáček, pan Ducháček..."

Možná nejzávažnější, ale také nejspornější pokus Jiřího Sequense natočit kriminálku s vysokým výpovědním přesahem. Tohle už není jen o panoptiku bizarních figurek pražského podsvětí a mordpartě charismatického pana rady, ale vážně míněná snaha natočit film vypovídající o duchu a podstatě první republiky s přesahy k politice, typům národního charakteru, silné nostalgii i sociálnímu podhoubí tehdejší společnosti. Podobné filmy a seriály: Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Štědrý večer pana rady Vacátka, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského

Mordparta rady Vacátka je i na prahu nastupující normalizace stále ve výborné formě. Jako vždy jde o herecký koncert pomalu odcházející generace těch nejlepších českých herců... Parta ze ,,čtyřky" je tentokrát ochuzena o pana Mrázka a dostává se před zapeklitý případ, kde podezřelých je až příliš mnoho a který je v brilantní metafoře ke konci filmu reprodukován coby partie šachových figur. Detektivka Jiřího Sequense se, jak je u něj zvykem, dotýká toho nejsmutnějšího v lidské povaze - hrabivosti a nekřesťanského mamonu po penězích, ve své stylizovanosti je ale až příliš realistická... ,,Koukejte, pane Brůžek, udělejte, co vám říkám a neptejte se po spravedlnosti..." Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Štědrý večer pana rady Vacátka, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského

V roce 1971 se muselo logicky někam unikat z šedého bezčasí reality, tedy nejvíce logickým byl únik ke staromilské atmosféře první republiky, byť by se mohla audiovizuálně prezentovat jen coby konverzační detektivka, tedy místo, kde se děly zločiny. Legendární mordparta pana policejního rady Vacátky řeší se svým obvyklým šarmem a kultivovaností případ vraždy, která má velmi zajímavé pozadí. Okruh podezřelých je neobvykle široký a zcela netypicky nezasahuje do okruhu pražské galerky. Tím, že se jedná o sféru těch nejvyšších společenských kruhů, možná Vražda v hotelu Excelsior ztratila něco ze své poetičnosti. Navíc poprvé trochu selhává hudební složka - titulní píseň je cyklena v tak časté rotaci, že ke konci už začíná být otravná. Dokonalá je naopak mizanscéna - prostředí hotelu je tak autentické, že dává zapomenout na fakt, že byl vybudován v barrandovských ateliérech. PS: Trochu mi vadí, že ve filmu byl obsazen i Josef Somr, který se již jednou na ,,čtyřku" dostal, a to konkrétně ve Smrti černého krále, kde hrál ale zcela jinou partii... Podobné filmy a seriály: Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Štědrý večer pana rady Vacátka, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského

Už tohle samo o sobě je nejvýstižnějším komentářem, totiž mé přesvědčení, že Kalamita je nejlepším filmem paní Věry Chytilové... (a ten symbolický název - co se z něj asi vše dalo v roce 1981 mezi řádky vyčíst...)

Velký film o dramatické a pohnuté době, kterou výstižně symbolizuje osud Karla Čapka, zvláště pak jeho smutný konec. Film o civilizačním zlomu, který sám vznikl v období zlomu jiného, jakoby předpovídal nástup svobody a demokracie. To, že (za normalizace profesně odstavenému) Štěpánu Skalskému režim povolil točit film, v němž jsou adorovány hodnoty první republiky, liberální demokracie a dokonce pozitivně zobrazena osoba T. G. M., svědčí o tom, že nastal skutečný ,,konec starých časů" a režim vyhasínal. Některé scény sice nechtěně připomenou scény z filmů o Járovi Cimrmanovi, kupříkladu koncentrací slavných spisovatelů (scéna představování v redakci Lidových novin), nebo přehnanou adorací (scéna ze sezení pátečníků), jinak ale celý snímek působí konzistentně a má silný humanistický a pacifistický náboj. Možná jsem postrádal některé detaily (z publicistického honu na Karla Čapka se třeba úplně vytratila činnost katolických spisovatelů a jejich štvavých textů a vše bylo redukováno jen na aktivitu českých fašistů atd.), ve výsledku je ale snímek velmi komplexní. (Osobně mi jen trochu vadilo, že Angličané mluví česky a ne anglicky, což je ovšem jen, nutno dodat, mírná kosmetická vada.) Josef Abrhám jako Karel Čapek je kongeniální, stejně jako Hana Maciuchová v roli Olgy Scheinpflugové. Člověk proti zkáze...nezmůže nic...ale zároveň mnoho... PS 2014: Ta paralela mezi osobou Karla Čapka a Václava Havla, zvláště pak ve vnímání jejich umělecko-politických aktivit částí české veřejnosti, je do očí bijící... Mrazivě nadčasový a neskutečně aktuální film...