Radek99

Zvláštní, ale kromobyčejně krásný příběh. A robot, který je schopen milosrdné lži. Fascinující...

Timothy Spall je opravdu pan herec a první polovina tohoto dílu je vskutku kromobyčejně tíživá, vhled do skličujícího života stárnoucího zaměstnance britských drah s několika přesnými postřehy a melancholií stáří a sociální nejistoty...jakož i rodinných problémů... Druhá polovina je ale poněkud slabší...ovšem motiv bezpodmínečné lásky k dítěti je silný...

Dokureality věrohodné asi jako Četnické humoresky

Zřejmě už se asi definitivně rozpadlo nejlepší autorské duo polistopadového českého filmu, tedy otec Zdeněk coby scénárista a syn Jan coby režisér, věk a tvůrčí síly nejde zastavit, takže štafetu nyní nese mladý Jan sám...a ne úplně špatně. Otcových kvalit sice zjevně nedosahuje, ale fungující scénář imitující otcovu tvorbu napsat umí. Idylické vyprávění s hlavním dětským hrdinou, viděné dětskýma očima a primárně určeno pro dětského diváka (i když se snímek dá považovat i za rodinný), s jistotou v podobě knižní předlohy, ta Svěrákovská podstata je a zůstala i ve filmu přítomná... Výtky na nedostatečný příběh nechápu - ve filmu, v němž invalidní chlapec létá na létajícím kole (byť ve snu) a postava přezdívaná Vlk má ve flashbackových scénách skutečně vlčí pařáty, je jasné, že příběh je upravený svému cílovému divákovi - byl jsem v kině s jedenáctiletou neteří a dvanáctiletým synovcem a film prožívali úplně stejně, jako hlavní hrdina Eda četbu dobrodružné knihy... Proto taky právě vlk ohrožující babičku, jednoznačná aluze k archetypům zakódovaným v pohádkách, proto dětské klučičí party, proto motiv vytržení z cizího prostředí a stěhování do nového, neznámého, proto motiv vnějšího ohrožení (představovaného Němci a válkou), které je je pro bezstarostné dětství tím největším rizikem...

Hodně těžké hodnotit, po formální stránce skvost, po obsahové - pokud nejste esotericko-astrologická fanatička a nesoudná ochránkyně zvířat - jen těžko akceptovatelné. Knihu Olgy Tokarczukové jsem nečetl, takže nemohu posoudit, jak větně se Agnieszka Hollandová při její adaptaci držela původní linie a jestli ten výsledný filmový tvar, někde na půl cesty mezi Cestou z města Tomáše Vorla a vegetariánským Antikristem Larse von Triera, odpovídá literární předloze, každopádně jde to opravdu hodně proti běžné konvenci. Bizarní antimyslivecká agitka anebo do extrému dovedená etika Alberta Schweitzera? Jako divák jsem měl silný problém ztotožnit se s hlavní postavou a přestože je její počínání a hodnotový rámec zpočátku v něčem sympatické, brzy jde za hranu, ten soubor hrdinů je tak obskurní, že ve výsledku mi přišla většina filmu silně komická, což asi nebyl záměr tvůrců (pošahaná esoterička, nerd epileptik pracující u policie, groteskní postavy mysliveckých kmotrů jak z Kusturicových filmů...). Po formální stránce ovšem Pokot nabízí mnohé - opravdu nádhernou kameru, plnou jak poetických záběrů přírody, tak i akčněji laděné jízdy a švenky, skvělou hudební složku (kostelní sbor při mši k svátku sv. Huberta opravdu strhující, stejně jako je originální slyšet ve velkém evropském koprodukčním filmu Francovku od Plastiků...), skvěle vymyšlené a formálně provedené flashbacky, přesný střih a opravdu nádherně provedenou mizanscénu, stejně jako originální herecké výkony (Miroslav Krobot rulez), i když pohříchu být racionálnější scénář, bylo by i víc co hrát... PS: Je vtipné vidět, jak na konci filmu programátorský nerd vypne při blackoutu nejen elektřinu v celém městě, ale i všechna auta... :-)

Povedená televizní učebnice dějepisu z dílny německé veřejnoprávní ZDF, dost komplexní a zajímavě podaná, kombinující archivní fotky a sekvence, hrané a inscenované pseudodokumentární záběry, názory historiků i animované sekvence...

Globalizované umění - egyptská neo-noir detektivka pocházející ze Skandinávie, navíc na pozadí Arabského jara. A nejde ani tak o samotnou detektivní rovinu, ta je od začátku víceméně jasná (zápletka v podstatě průhledná), jako o fascinující zprávu o celospolečenské škodlivosti korupce a její prorůstání do všech pater (egyptské) společnosti...(i obecně zemí Blízkého východu a arabského světa) Zajímavá kombinace vjemu naprosté autenticity tamního prostředí a zároveň autentického noir feelingu upomínajícího k atmosféře amerických noir detektivek 40. a 50. let...nečekané prolnutí dvou zcela nesouvisejících světů...

O tom se nedá napsat nic jiného, než že je to opravdu krásná, originální a umělecky pojatá duchařinka, poslední dobou velmi populární odrůda amerického nezávislého filmu... Téměř statické záběry, velmi pomalá dynamika, originální ořez obrazu, vynikající ruchy vytvářející atmosféru, skvělá hudba, opravdu hodně komorní vyznění... Filmový minimalismus, kde v podstatě stačí pár prostěradel, jeden dům, dva herci, trocha komparzu a originální koncept, aby se dostavil silný divácký zážitek. Silný autorský film, který mne oslovil víc než předchozí Loweryho snímky. A House Story. A Love Story. A Ghost Story...

Celkem působivý časosběrný dokument s jemně Třeštíkovským rukopisem. Film o dětech, které zradili nejdřív jejich rodiče a pak i systém, jelikož takhle nastavený je vlastně úplně k ničemu... Tak po kom jsme teda, když nás tam vychovali oni?

Seriálové ozvěny kampaně #MeToo. Bít ženy je špatné, ááánnnooo...ani ve snu by mne nenapadlo, že na takhle banální premise se dá postavit tak neuvěřitelně komplexní seriál, nezpronevěřující se vysokému standardu HBO...opravdu vynikající komunitní drama s detektivní zápletkou. Sice se mi už někdy v polovině podařilo určit, kdo to ve škole šikanuje, neboť v druhé půli série už zmizí počáteční maskování ženských intrik a půtek i mimikry feminní nevraživosti uvnitř komunity a hlavní roli mezi ústřední pěticí žen přebírá oběť domácího násilí, přesto je celý seriál tak chytře vystavěn a skvěle zahrán a natočen, že udrží pozornost až do závěrečného vyhřeznutí ,,ženské síly". Feministický koncept je pak zjevný a závěrečné finále celkem sporné, neboť ospravedlňuje hrdelní zločin a vybízí k braní spravedlnosti do vlastních rukou, ovšem musím konstatovat, že i mimo pole feminismu zůstává celkem objektivní, neboť se snaží měřit oběma stranám stejně - slovy psycholožky, která při rodinné terapii konstatuje, že manžel je nemocný, neboť bije svou družku, ona je ovšem nemocná taktéž, když od něho není schopná odejít a zavírá před tím oči předstírajíc idylku harmonického manželství. Serie 1: 90%