Radek99

Úchvatný umělecky laděný dokument o Tomáši Garrigue Masarykovi postavený na kořenech pozitivního kultu osobnosti ,,Tatíčka Masaryka" a metodě montáže autentických dobových záběrů a ilustračních záběrů ze současnosti, nádherné hudbě a sugestivním Macháčkově přednesu jak Masarykových myšlenek, tak úryvků z Čapkových Hovorů s TGM ...

Konec starých časů přinesl začátek nových, bědných a pustých... Tragický příběh noblesní aristokratky ve zmaru éry, v níž vládla dělnická třída a která nenavrátila ztacenou čest lokajům, ale udělala lokaje ze všech. Vynikající scénář Jiřího Hubače a životní role Jiřiny Jiráskové... Krásný neskonale smutný film...

Příliš zdlouhavé (ne)vyprazdňování...a hlavní hrdina absolutně necharismatický a hlavně nesympatický...zajímavý příběh, divný film...

Hodně těžké hodnotit, po formální stránce skvost, po obsahové - pokud nejste esotericko-astrologická fanatička a nesoudná ochránkyně zvířat - jen těžko akceptovatelné. Knihu Olgy Tokarczukové jsem nečetl, takže nemohu posoudit, jak větně se Agnieszka Hollandová při její adaptaci držela původní linie a jestli ten výsledný filmový tvar, někde na půl cesty mezi Cestou z města Tomáše Vorla a vegetariánským Antikristem Larse von Triera, odpovídá literární předloze, každopádně jde to opravdu hodně proti běžné konvenci. Bizarní antimyslivecká agitka anebo do extrému dovedená etika Alberta Schweitzera? Jako divák jsem měl silný problém ztotožnit se s hlavní postavou a přestože je její počínání a hodnotový rámec zpočátku v něčem sympatické, brzy jde za hranu, ten soubor hrdinů je tak obskurní, že ve výsledku mi přišla většina filmu silně komická, což asi nebyl záměr tvůrců (pošahaná esoterička, nerd epileptik pracující u policie, groteskní postavy mysliveckých kmotrů jak z Kusturicových filmů...). Po formální stránce ovšem Pokot nabízí mnohé - opravdu nádhernou kameru, plnou jak poetických záběrů přírody, tak i akčněji laděné jízdy a švenky, skvělou hudební složku (kostelní sbor při mši k svátku sv. Huberta opravdu strhující, stejně jako je originální slyšet ve velkém evropském koprodukčním filmu Francovku od Plastiků...), skvěle vymyšlené a formálně provedené flashbacky, přesný střih a opravdu nádherně provedenou mizanscénu, stejně jako originální herecké výkony (Miroslav Krobot rulez), i když pohříchu být racionálnější scénář, bylo by i víc co hrát... PS: Je vtipné vidět, jak na konci filmu programátorský nerd vypne při blackoutu nejen elektřinu v celém městě, ale i všechna auta... :-)

Spolu s Po stopách krve nejlepší a nejatmosferičtější ,,kalašovka", tedy kriminálka s majorem Kalašem coby vyšetřujícím - obecně jednoznačný vrchol tohoto žánru u nás...dodnes nebylo v československé, potažmo české kinematografii natočeno nic působivějšího. Zvláště lze vyzdvihnouti ponurou až depresivní tísnivou atmosféru, umně vytvářenou kombinací černobílých záběrů, syrové mizanscény a opravdu skvělé hudební složky Pavla Blatného...nelze nezmínit ani herecké obsazení a výkony - celá plejáda herců jedné z nejlepších českých hereckých generací s Rudolfem Hrušínským v čele plus autenticitu zvyšující herecké využití naturščiků... Petr Schulhoff se sérií s majorem Kalašem nesmazatelně zapsal do historie československého filmu...

Oldschoolové morální drama z hranice mezi Texasem a Mexikem, kam osud či náhoda zavane i postavu Charlieho Smitha, kterého bravurně ztvárnil Jack Nicholson a který mezi americké hraničáře tak úplně nezapadl... Zajímavý je post-westernový nádech i herecké výkony, stejně jako hudba Ry Coodera... Z dnešního pohledu ukázka typického filmu z Hollywoodu 80. let, pro uvědomění si kinematografické evoluce je dobré komparovat třeba s o dvě dekády mladším lokálně i tématicky velmi podobným filmem Tři pohřby - v 80. letech tradičně lineárně vyprávěný příběh, v novém miléniu příběh postmoderně rozbit do několika časových rovin s neostrými předěly, což zvyšuje vypravěčský efekt...

Animovaná indoktrinace televizním showbyznysem a okatá adorace toho nejpokleslejšího z hudby, totiž středního proudu. Nevkus je třeba dostat do dětí v co nejútlejším věku. Podávejte spolu s konzumací nováckých estrád a televizních talentových soutěží...

Skvěle napsaná Peckinpahovsky syrová a drsná variace na Zločin a trest, Guillermo Arriaga je opravdový mistr svého oboru, ta nelineárnost a ostré skoky mezi dvěma časovými rovinami jsou jeho trademarkem. Zajímavý post-westernový nádech a skvělé herecké výkony i atmosféra...mizanscéna naprosto autentická, Texas na diváka přímo dýchne... Pro uvědomění si kinematografické evoluce je dobré komparovat třeba s o dvě dekády starším lokálně i tématicky velmi podobným filmem Hranice - v 80. letech tradičně lineárně vyprávěný příběh, v novém miléniu příběh postmoderně rozbit do několika časových rovin s neostrými předěly, který zvyšuje vypravěčský efekt...

Je to sice jenom výsek, malý výsek, ale i tak má nepopiratelnou hodnotu, alespoň tedy pro mne, člověka, který bulvár nesleduje a takřka nic o něm neví, pominu-li tedy obecné mechanismy fungování. Portrét Pavla Novotného (a o ten se jedná v tomto dokumentu především) má až bulvární charakter, dotyčný si Víta Klusáka a jeho štáb pustí až do obýváku a nechává se (evidentně záměrně a komponovaně) natáčet ve spodním prádle ve velmi nelichotivé poloze a při velmi intimním rozhovoru se svou manželkou. Pominu-li estetický odsudek, zbude ve mně při sledování promluv a sebereflexí těch lidí prázdno - je horší tenhle amorální cynik, který má pocit, že je inteligentní, protože je schopen bez studu psát o těch nejpokleslejších věcech útočících na první signální, nebo jeho manželka, která si takovéhle monstrum dobrovolně vzala a má s ním i dítě a je si moc dobře vědoma, z čeho jeho peníze pocházejí? Bulvární ,,žurnalisté" zde vyobrazení jsou souborem fyzicky velmi neatraktivních lidí pachtících se po světě krásných a úspěšných, nevím, jestli je to jen náhoda (vzniklá dokumentárním iniciováním tohoto ,,výseku reality"), nebo nějaké obecnější pravidlo, každopádně to působí dost paradoxně. Každopádně Klusákovi se podařilo dostat před kameru hned čtyři zásadnější protagonisty - mimo již zmíněného Novotného ještě majitele serveru extra.cz mluvícího o Noamu Chomskym a potřebě další revoluce, u člověka neštítícího se vydělávat peníze takovýmto způsobem vyhraněně levicová ideologie celkem překvapí, dále pak zřejmě doyena bulvární branže, který byl v dokumentu zneidentifikován rudou hvězdou a hovořícího bez obalu o ,,nesnesitelné lehkosti žití" v této branži v Česku, a neposledně nebývale cynickou, vyhořelou a zahořklou Novotného kolegyni s profesní zkušeností ze sex-shopu (ty interpunkční záběry s vibrátory se přímo nabízely), která ráda natáčí a fotí celebrity, nerada ale, když někdo natáčí ji...Suma sumárum lidský odpad, který dobře dokumentuje Achillovu patu současné doby a kapitalismu obecně - pro peníze, moc a ,,easy life" je ochotna udělat dost velká skupina lidí prakticky cokoliv...

Téma skvělé, zpracování průměrné...průměrná režie i scénář, mizanscéna jakžtakž, i když si to devadesátkové bratislavské retro dovedu představit ještě mnohem autentičtější, silně problematický je ovšem casting - vůbec nechápu, jak postavu Vladimíra Mečiara může dostat Maroš Kramár, který (mimo to, že prakticky vůbec neumí hrát a zvládne maximálně part krále v nějaké pohádce) není s Mečiarem ani trochu typově podobný (v jeho roli bych si dovedl představit kupříkladu Andreje Hryce), dokonce do své role nezahrnul nic s typicky mečiarovské dikce, ani verbálního či neverbálního projevu...postava Ivana Lexy má alespoň ty jeho autentické brýle...rozhodně nejsilněji působí herecký projev Milana Mikulčíka v postavě sveřepého kriminalisty...