B4TM4N

Doslova zjevení z budoucnosti, film vytržený svým zpracováním z technologického kontextu doby. Pak tu máme Fritze Langa: bývalého studenta architektury, jenž do filmu promítá své zaujetí pro "třeštící" New York a zároveň trvalostí hodnot gotiky. Také je v postavě falešné Marie fascinován strojem a jeho působením na čím dál odosobněnější dav. Dílo se pomocí metaforického vrstvení městské struktury na vznosný povrch bohatých a mechanické podzemí chudiny vypořádává s tehdejším (nejen) německým žhavým tématem: jak sblížit dělnickou vrstvu s buržoazií. Ve své podstatě technologii obžalovává i obhajuje (je bodem sváru, ale zároveň udržuje město v chodu), mísí do děje (dle autora) trvale platné křesťanské leitmotivy. Samostatnou kapitolou je technické zpracování: filmové efekty rozhodně nepůsobí přehnaně archaicky a ve své době určitě poskytovaly nervy drásající zážitek. Sečteno a podtrženo: vrstevnatost tohoto díla je bohatá, stejně jako město samo...

Velmi překvapivé, jak je Cesta v mnoha ohledech dnešní: ztvárnění Měsíčňanů mnoho nepokročilo, dramatický útěk do lodi...A samozřejmě naivita časů minulých, vykrystalizovaná v kouzelné scéně pochrupování si na Měsíci pod širákem, chumelenice nechumelenice.