B4TM4N

Scorsese by se od Marvelu mohl poučit, jak říct něco k tomuhle tisíciletí. Nebo jak se v rámci žánru samožerně neopakovat.

Štědrovečerní protitah budovatelských padesátkových klasik, kde ČT přichystala "aktuální" verzi přetření třídních rozdílů Ebenovou tyčí etikety a ladnými prvky mazurky vrátila celkový mentální průměr vánoční televize bezpečně zpátky do devadesátek.

Nebýt připosrané markeťácké retro styliazce, mohla být ze Sex Education nadčasová vztahová teen klasika. Takhle je bohužel až příliš nečasová... Stále je to ovšem skvělá zábava s excelentním castingem a neskutečnou energií.

Totální bezradnost frančízového přístupu k třetí trilogii SW zcela jasně podtrhuje výjimečnost úspěchu Marvelovského MCU. Tam, kde JJ napoprvé perfetkně trefil hřebíček na hlavičku fandomu, podruhé se stejnými nástroji zcela epochálně selhává. Frenetickou non-stop akcí poháněná totální ignorance Johnosonova nepopulárního prostředního článku trilogie vyústí v naprostého motivačního i emočního kastráta, který vůbec neví, k čemu chtěl v těch celkových 7 hodinách dospět.

Stejně jako Modré stíny je Vodník vizuálně strhující, vlastně až manýristické dílo - a k sedlácké krimi to sedí náramně. Nebýt logických lapsů ve scénáři "poirotovského" posledního konfrontačního dílu, jednalo by se o hanáckou labužnickou záležitost.

Labutí píseň Machomeriky, jejíž stále více páchnoucí mrtvolu zakrývá pietní Stetson.

Film jako stvořený pro veřejné promítání: k úplnosti zážitku je nezbytné vidět aktuální reakce davu a kdy kdo z diváků v kterou chvíli odejde. The House that Jack Built je snímek nanejvýš aktuální pro dnešní dobu post-faktickou, se kterou se vypořádává vlastním svérázným "post-uměním".________ V prvním plánu chápání snímku do sebe nechá Trier diváka, který na film zavítat s již předpřipraveným optickým rámcem, vysypat všechna nesmyslná obvinění z misogynie a adorace zla. Nepřesvědčuje přesvědčené a loveckou scénou dává propuknout poslednímu spravedlivému a objektivnímu rozhořčení, které nám v dnešní době zbývá - supremaci neposkvrněného dítěte. Do té doby jsou všichni svědky brilantní černé komedie, které už trávíme docela dobře. Jelikož je však von Trier sociálně a emočně nemilosrdný analytik, nabídne po kulturním šoku z nimrodské epozidy chvíli ticha, aby se následně vytasil s v jádru mnohem zákeřnější a znepokojující vraždou Simple. V tento moment je však divák už zpátky ve svém - najednou tak známém a pohodlném - misogynním křesle a cynický humor na plátně je opět přijat za lidský. V druhém plánu filmu totiž Trier demaskuje pokrytectví současného člověka ve věcech morálky a násilí. Postavou Jacka se zároveň vysmívá všem dnešním rozumbradům internetového věku, kteří v tváří tvář reálným humanitárním krizím dneška nacházejí podpůrnou argumetnační analogii v hlubinách toho nejhlubšího bahna minulosti. A ač se sebevíc snaží být rádoby vzdělanými vykladači včerejška, dneška i zítřka, přistupujícími k věcem "na rovinu a především bez ideologie", nejsou než - stejně jako Jack - nabubřelým zlovolným nic, končícím v Pekle, které sami vytvořili. Neboť inženýr nedovede sestavit nepřeberné střípky možností do uceleného a koherentního celku - to je prací a uměním architekta. A stejně jako nelze vytvořit dobrý dům bez zvolení správných nástrojů k jeho návrhu, nelze normou krásy a umění učinit pastiš brutality a zvrácených idejí.

Je smutné, že aktuální společenská témata musí pro Českou televizi vznikat na workshopech a táhnout z valné většiny začínající herci. Lynč je totiž v české kontextu záslužný počin, kterému ve výsledku nechybí silné momenty. Jenom obsahuje takové množství scénáristicky nedotažených motivů, nesmyslných motivací a přehnaných šablon, že musíte chtě nechtě skřípat zuby nad nevyhnutelností špatného přijetí celé série od "nějakých čechoamerických lepšolidí".

Formálně precizní špionáž, které k dokonalosti při přechodech do precizních intimně-civilních tónů chybí jakýkoliv intenzivnější odstín sociopolitického myšlení postav.

Venom mate divákova svým amébním žánrovým tělem, vyvrácením (i s kořeny) jakéhokoliv očekávání a strašlivě namaškarovanou Michelle Williams. Jakmile ale Hardyho investigativního reportéra, vykazujícího zjevně několik psychických poruch plynoucích z vysazezení anabolik a jejich nahrazení lahváčema zkřížených s násilně nonšalantním gonzo odérem, najde jeho nechtěný symbiotický parťák, dostaneme tu nejzábavnější smršť bizarního humoru za hodně dlouhou dobu. Jeden z nejlepších marvelovských originů!