P_Soar

...jedna je za snesitelný díl s hostitelskou dvojicí Vydra & Boušková, ke kterému jsem se náhodou nachomýt, a za hlášku:"Pomáhej ti Pánbu:-)" když se chtěl manžel odklidit z kuchyně, a druhá za inspiraci k některým zdejším komentářům (zvlášť ten od Gilmoura93 stojí za přečtení).

Hodnotit to nebudu, protože jsem to musel po 45 minutách vzdát. Převládající pocit je lehká nevolnost z vyobrazené přetechnizované společnosti a antipatie k lidské rysy karikujícím a podivně bezkrevným Avatarům. Takže stačilo - ještě by se ze mě stal rasista...:-/

Šovinismus naruby - to je sousloví, které podle mě nejlépe charakterizuje tento film. Muži jsou tu zbaveni subjektivity, vystupují jen jako zábavní, lehce senilní, pasivní a dobrosrdeční klauni obývající svět plně ovládaný ženami. Jsou jen jejich fantaziemi ve zcela stejném smyslu jako v "pravém" šovinismu mají ženy funkci pouhého objektu fantazií mužských. Zatímco šovinismus jako agresivní postoj k druhému pohlaví se často halí za humor, či rádoby humor, zde stejnou funkci plní "roztomilost" a "citlivost". Od "Jak vytrhnout velrybě stoličku" urazila Poledňáková vskutku dlouhou cestu emancipace, spojenou bohužel s prudkým pádem kvality jejích filmů.

Co tohle mělo být?!! Ano, o pyramidách ani starém Egyptě nevíme určitě zdaleka všechno, ale toto byla jen nelogicky pospojovaná snůška dohadů, která nedávala hlavu ani patu. Už se nedivím, že tvůrkyni zajímá více magie, než fakta. Za tou se dá totiž skrýt jakýkoli blábol. Mimochodem "dokument" neunikl ani pozornosti Českého spolku skeptiků (SISYFOS) - zjevně právem. Tím spíš je nepochopitelné, že takový pořad odvysílá veřejnoprávní TV.

Trefné hlášky a humor s pořádnou dávkou sebeironie spolu s oku lahodícím, nápaditým režisérským zpracováním, zdobí tenhle film. Zakladatel žánru těžká romantická komedie. Vzbuzuje chuť pustit se do onoho nerozvážného dobrodružství lásky, kde se nic neodehrává, jak by mělo...ale ta rána dne čtyřstého čtyřicátého prvního!!

Zdeněk Troška a jeho asi nejlepší pohádka, kde se vyvaroval otravných infantilních čertů a pod. Neotřelá originální předloha, lehkost, vtip a šarm. Pro mě jedna z nejlepších porevolučních pohádek a udivuje mě, že tu má stejné hodnocení jako např. letošní "Janákovina".

Tento jinak vcelku zdařilý snímek má u mě dva zásadní nedostatky: za prvé doslovnost a upjatou narativnost celého příběhu a za druhé fakt, že dramatický vrchol nastává již někdy okolo půlky. Tyto těžké defekty scénáře dokonale vyruší všechny ostatní klady.

Napadá mě jen, co bude, až Svěrák nebude...

Tenhle film nedělá scénář či herecké výkony, ale neskutečně magická práce režiséra Scotta s obrazem a hudbou. Režisér se údajně nechal inspirovat impresionistickými obrazy a na výsledku to je hodně poznat. Dokonale vystihl atmosféru místa, ať už letní Provence, nebo chladného londýnského City. Scéna, kdy Max poprvé po letech prochází La Siroque, vystihuje náladu okamžiku tak autenticky, jak jsem to zatím v žádném jiném filmu neviděl.

Hrozná věc, která by se měla jmenovat spíš Psychoterapeut, nebo ještě lépe Jasnozřivec, protože s kriminalistikou to rozhodně nemá nic společného. Ten komisař tam jen tak chodí, nic nevyšetřuje a vede sáhodlouhé psychologizující rozhovory, v nichž vždy každého jasnozřivě odhalí. Vše je to na jedno brdo, motivace pachatelů nepřesvědčivé a herecké výkony jakbysmet.