marmota-b

Římské nádobí ve filmu přesně odpovídá historickým vzorům.

Tógy, jaké mají ve filmu na sobě někteří Římané, se ve skutečnosti v této době pro běžné nošení nepoužívaly. Herci je původně skutečně neměli. Při zkušebním promítání prvních natočených scén se ale ukázalo, že bez nich diváci měli problém rozlišit, kdo má být Říman a kdo Brit.

Hadriánův val byl ve skutečnosti v době příběhu nahrazován valem Antoninovým o 160 km severněji. Filmaři však nechtěli v tomto směru příběh měnit a komplikovat. Tento historický fakt ve filmu alespoň připomíná skutečnost, že posádka na Hadriánově valu je dost zanedbaná.

Historická poradkyně filmu vnesla do scénáře některé změny oproti knižní předloze. Například pevnost na začátku příběhu byla změněna na menší tvrz, protože Marcus jako centurion nemohl velet tak velké posádce a nebyl důvod, aby v té době na jihozápadě Anglie taková pevnost byla.

Podle Lindsay Allason-Jones, historické poradkyně filmu, došlo k některým historickým nepřesnostem ve filmu kvůli praktickým podmínkám natáčení. Na třmenech u sedel představitelů hlavních rolí trvala pojišťovna. Nepřesná zbroj je zase ve filmu použita proto, že by výroba historicky věrné zbroje pro všechny komparzisty vyšla moc draho a muselo se pracovat s tím, co bylo k dispozici v půjčovnách kostýmů.

Nanjiwarra Amagula, který hraje staršího a kouzelníka Charlieho, sám zastával podobnou funkci v kmeni na severu Austrálie a mimo to byl laickým smírčím soudcem. Poslední vlna byla jediným filmem, ve kterém kdy hrál. Natáčení se muselo přizpůsobit jeho dalším povinnostem. Peter Weir také místy upravil svůj původní scénář podle Nandjiwarrových připomínek a návrhů.

Režisér Werner Herzog měl původně v plánu víc scén s mravenci, ale nedařilo se je filmovat. Pokusili se je hibernovat zchlazením, ale pod světly kamer vždycky zase ožili.

Spor ve filmu byl inspirovaný reálným soudním sporem mezi švýcarskou důlní společností Nabalco (pro potřeby filmu samozřejmě přejmenovanou) a skupinou původních Austrálců, na jejichž posvátném území společnost těžila. Spor se odehrál v letech 1970 - 71, a i když jej Austrálci prohráli, přispěl výrazně k tomu, že se o tématu začalo jednat. Roy Marika a Wandjuk Marika, kteří hrají ve filmu, byli mezi účastníky tohoto reálného sporu.

Motiv mrazíků a pokusu zmrazit dva různé lidi, stejně jako výsledek, se objevuje i v pohádce "Mráz a Mrazivec" ve výboru baltských pohádek "Diamantová sekera" od Jaroslava Tichého. Vzhledem k tomu, že knížka poprvé vyšla v roce 1953, je velmi pravděpodobné, že se jí Trnka inspiroval.

Rezervace, kde žijí Victor (Adam Beach) a Thomas (Evan Adams), je rezervace Coeur d'Alene v Idahu. Vodopády na konci filmu jsou Spokane Falls ve státě Washington.

Závěrečný Thomasův (Evan Adams) monolog "How do we forgive our fathers?" pochází z básně “Forgiving Our Fathers” od Dicka Lourieho z knihky "Ghost Radio". Báseň je dohledatelná i na internetu.

Příběh je založen na knížce "Lone Ranger and Tonto Fistfight in Heaven" od Shermana Alexieho, který napsal i scénář.