ostravak30

Zatím nemůžu tvrdit, že jsem viděl všechny verze Muže se železnou maskou, protože dvě jsou z konce dvacátých respektive třicátých let a jedna se západního Německa. Ale na druhé straně srovnávat můžu, protože jsem konečně shlédl tři nejslavnější. Tu s Jeanem Maraisem, Leonardem DiCapriem a konečně tuto s Richardem Chamberlainem. Každá je jiná a každá se mi svým způsobem líbila. V této verzi se mi Richard Chamberlain líbil mnohem víc než v jiné Dumasově adaptaci - Hrabě Monte Christo. Na druhé straně si to chlapci prohodili, protože tato verze se mi zase líbila víc než ta s Jeanem Maraisem. R. Ch. více působil jako Ludvík XIV. Vlastně tak nějak bych si ho představoval, mimochodem je docela podobný DiCapriovi v jeho verzi Muže. Je to také jediné zpracování (neviděl jsem všechny hrané), které nám nabízí úplný začátek, kdy byl bratr uvězněn. Ale bavilo mě. Jen ten konec mi přišel trochu ustřižený.

Není to zase tak neokoukaný nápad. Jistě už to použili mnozí. Kde řádí sériový vrah, tam chce někdo udeřit stejně a využít situace. Na definitivní rozuzlení si musíme počkat. Ale do té doby se podle mě vyšetřování trochu táhne a směřuje dlouho odnikud nikam. Jedni policisté se neustále soustředí jen na Faqueta, druhý zase na to, aby ho bránil. A mezitím se točí v kruhu. Na můj vkus to nemá patřičný spád...

Někdy mě hodnocení uživatelů csfd.cz dost překvapí. Začnu tím, že dávám tři hvězdy jen kvůli skvělému Ewanovi McGregorovi, Pierci Brosnanovi a Olivii Williamsové. A také pak díky napětí, které sice graduje, ale to je tak všechno. Vy stále čekáte, čekáte, čekáte...pak dlouho stále jen čekáte a po dvou hodinách se dočkáte. Film má i svou pointu a rozhřešení. Pokud se mě ptáte, co se děje v těch zbylých 119 minutách, pak odpovím. Dlouze, nesmyslně a absolutně nudně se žvaní. O politice, o hříších, které politik měl. Mezitím se ještě E. Mc. vyspí s jeho ženou a pak se zase dlouze žvaní a žvaní. Do toho prší, jezdí se autem po ostrově. Tak jsem konečně díky tomuto filmu pochopil, v čem je Roman Polanski mistr. Rozehraje v počátku zajímavý příběh, který dokáže 128 minut táhnout ač se tam nic neděje. To je jistě také podivuhodné umění.

Vlasta Burian ještě stále ve svém ne posledním filmu. Přesto poválečné filmy nenabízely tolik možností, aby se prosadil. Vynálezce věčné sirky sice lehounce připomíná jeho slavné role, ale už to není ono. Jenže Burian je prostě Burian a hraje pořád stejně kvalitně roli ať je jakákoli. Přeci jen mi ale celý snímek trochu připomíná vlastně poválečný osud samotného herce. Stejně jako Čáp je herec režimem zatracován a nedostává příležitosti. Čáp ale nakonec prozře a dočká se úspěchu, Burian už bohužel ne.

Jeden z nejlepších Belmondových filmů. Rozhodně měl i lepší, ale tenhle mám docela rád. Belmondo se vydává ze všech sil, nutno dodat. Když si člověk uvědomí, že celou řadu kousků dělal sám a opravdu je pohybově hodně aktivní a film je po téhle stránce náročný, tak v jeho věku je to skutečně obdivuhodné. Film je sám o sobě vtipný, hlavně v momentech, kdy je spisovatel při psaní ovlivněn momentální náladou nebo osobními prožitky. Pak jsou situace, kdy se snaží být vtipný, ale není. K tomu krásná J. Bisset. Když si to tak vezmete, film čerpá z mála. Odehrává se povětšinou ve francouzském bytě a pak s akcemi vymyšleného agenta. Dějově je to velmi chudý film a přesto kvalitní a zábavný. Filmaři vytěžili z minima maximum a bez Belmonda by film nebyl ani zdaleka tak dobrý. Tenhle film je učebnicový příklad toho, jak si při kvalitním scénáři a ještě kvalitnějších hlavních hercích vystačíte s málem.

Mám rád americkou klasiku a westerny obzvlášť. Hlavně si myslím, že tehdejší tvůrci špatný western ani natočit neuměli,i když všechny jsem neviděl. Na druhou stranu, viděl jsem i lepší. Filmaři měli co dělat, aby snímek natáhli alespoň na osmasedmdesát minut. Hudba je taková ta klasická, která se snad použila ještě stokrát. Na druhé straně nutno pozdvihnout tři záporáky. Máme tady zajímavou sestavu. Mladík, blbec a charismatický inteligent. Závěrečný boj o vlastní přežití a zbavení se všech tří je poněkud rychlé, takže většinu času zabírá hlavně ta omáčka, ale mě ten čas utekl rychle a co je podstatné - nenudil jsem se, to často zmiňuji. Jak zpívá Nohavica - mohlo to být lepší, nebylo to špatné.

Tentokrát zůstanu u tří hvězd a jako doklad kvality dodávám jednu ze zajímavostí: Diváci Mužem z Honkgongu nebyli moc nadšení a kritici nad ním doslova ohrnovali nos. Jean Rochefort, který ztvárnil roli sluhy, film také zkritizoval. Prohlásil, že není dobře natočený a situace v něm jsou laciné. To o něčem svědčí. Ale vůbec celý námět. Milionáři, když už nic jiného, mají možnost se bavit a užívat si života. Ten náš se ale nudí a chce se zabít. A o tento nápad ho připraví až striptérka. Je sice pravda, že kvůli Ursuly Andress bych také cestoval po světě sem a tam, ale ty neustálé honičky mě zaujaly jen čistě jako akční momenty. Zase bylo vidět, co všechno Belmondo dokázal a čeho všeho se nebál. A přestože o humorné scény tu nebyla nouze, také to bylo vyváženo momenty doslova nelogickými mnebo hloupými. Vyšší hodnocení si navíc schovávám na Belmondovy lepší filmy.

Tohle je snímek, který být natočen o dvacet let později, tak vedoucí členové ÚV KSČ chrochtají nadšením. Nevím co to Martina Friče popadlo. Ve stejném roce natočil i Kristiána či Eva tropí hlouposti. Ale příběh je opravdu nevěrohodný. Milionář se ztratí a přesto, že jeho dvojník neustále opakuje, že není Craigs a navíc se i chová opačně od toho, koho má představovat, přesto tomu nikdo nevěří, což je už samo o sobě na pováženou. Vše pokračuje ale dále, když se skutečný milionář objeví a rozhodne se znovu převzít svou roli. Opravdu jsem si po celou dobu myslel, že jde o agitku někdy z konce 40. let. Překvapivě tomu tak nebylo. Zdeněk Štěpánek byl sice tradičně kvalitní, ale příběh byl slabý a málo dramatický. Na druhou stranu není mnoho filmů, kde jsou k vidění ještě staré německé titulky.

DC comics jen potvrdili, že jejich hrdinové se od těch Marvelovských značně liší. Jdou dál od běžných lidí. Superman je můj oblíbený hrdina, a jeden z nejoblíbenějších v historii, ale tady opět sledujeme mírně temnou stranu. Nejprve při zničení jeho rodné planety Krypton, následně třeba při šikaně ve škole a nakonec i v situaci, kdy pochybuje sám o sobě a svět ho zpočátku považuje za zločince. Nemá to chlapec jednoduché a tvůrci se, alespoň dle mého mínění, opět více soustředili na efekty než příběh samotný. Clark Kent přece pracoval v Daily Planet a teprve tam poznal Lois Laneovou (neplést s lejnovou). A jí taky trvalo než odhalila jeho totožnost. Tady jde ale všechno strašně rychle a děj má spád, což je škoda, když tvůrci už pomrkávali po dalších dílech. Obecně lze pak říct, že příběh Kryptonu je tak trochu i příběh člověka na planetě Zemi. I my řádně využíváme přírodní zdroje a i nám jednou, díky naší nenasytnosti, dojdou. A i my, už nyní, pošilháváme po další planetě, kterou bychom mohli ničit pak. Je to tak film mnoha aspektů. Superman se stává, a to mají podobné s Batmanem, na chvíli vyvrhelem, u kterého není důležité, kolik toho zachránil, ale kolik toho zničil. A lidstvo najednou smýšlí, že superhrdiny vlastně nepotřebuje. Jenže to pak musí přijít něco, co už sami nezvládneme. Stále si však trvám na tom, že Marvel je ve své tvorbě úsměvnější, údernější a trefnější. A že se mi více líbily původní Supermani.

Muž z prvního století se vyznačuje, pokud ničím jiným, pak zajímavým vizuálním pojetím. Různé technologické pokroky v budoucnosti vypadají dobře a tvůrci se vyznačovali opravdovou nápaditostí. Děj je sice trochu slabší, ale to jsem tentokrát docela přehlédl. Například mě udivilo, že se noví obyvatelé Josefa na nic moc nevyptávali. Byli přesvědčeni, že vše znají ze svých historických análů, ale fungovalo to i opačně. Museli předpokládat, že návštěvník vůbec neovládá všechny technické vynálezy, přesto k němu přistupovali se stejnou samozřejmostí, jako by se v jejich století narodil. Svým hereckým pojetím film připomíná chvílemi grotesku, to je pravda. Přesto je nutné dodat, že se tvůrci možná stali vizionáři svým výhledem na budoucnost. Alespoň podle současných některých vědeckých článků, které jsem četl. Údajně opravdu nebudou existovat peníze a už víme, že mnoho věcí budou vyrábět čistě jen stroje. Pravdou je, že filmaři se drželi striktně dobové znalosti, že každý musel pracovat a vydělávat, aby se uživil. V tomto ohledu čalouník Josef, společně se svou klasicky českou povahou, jedná a úřaduje.