Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (6 648)

plakát

Abaj a Žabaj (1988) (TV film) 

Jak kdysi poznamenal ironicky Miroslav Donutil, tyhle typy pohádek se k Brnu vyloženě hodili. Celá pohádka je postavená na naivitě jednoho muže, který věří dvěma otrapům, že jejich otec někomu dlužil a tak jim prostě jen tak svěří peníze. A poté se ti dva okradou navzájem, přičemž jeden nepozná ženu od svého kumpána. Na konci, kdo ví proč, peníze zase vrátí. Snad z toho pro děti vyplyne poučení, že krást se nemá a diváci si mohou užít hlavně ten tanec na začátku a na konci. Chybí mi tu alespoň ta klasická arabská moudrost nebo něco takového, nějak to postrádá hlavu i patu.

plakát

Absolutní moc (1997) 

Absolutní moc nepřináší zrovna originální děj. Je to dalším z filmů, ve kterých svědek zahlédne zločin a z různých důvodů nemůže nebo nechce svědčit což ale neví zločinci, takže po něm jdou. Ve dvou hodinách se pak odehrává zdánlivé drama, z nichž nejpůsobivější je hlavně začátek, ve kterém Luther Whitney musí utíkat před prezidentem a jeho lidmi a přesto odhalit zločin. Clint Eastwood je pořád klasa. Ať už herecká nebo režisérská, takže špatný film od něj nečekám, ale rozhodně od něj miluji jiné tutovky.

plakát

Absolutní shoda (2023) (studentský film) 

Samotný nápad není zcela originální, na tohle téma byl zpracovány třeba filmy Skrytý nepřítel či Důvěrný nepřítel. V obou případech šlo sice o inteligentní dům ovšem za změnami stál člověk. Tady jsme v nové době. Ve zcela jiné dimenzi budoucnosti. Jde o zajímavý příběh, který by klidně mohl být rozpracován do filmu či seriálu a jsem si jist, že v dnešní době by o něco podobného byl zájem...

plakát

Abstinent (2019) 

Potřeba zobrazit příběh někoho mladého, kdo také může skončit v léčebně, protože dosavadní filmy sledovaly spíše starší - životem protřelé chlápky, je zcela správná. Vždyť hlavně mladá generace pije jako půlka Dánska. To jsou večírky, pařby, Silvestry apod. V tomto ohledu je ale Adam trochu výjimka a proto si myslím, že je film málo hodnocený. Hlavní hrdina totiž působí v první řadě dojmem, že pije spíše jen tak z nudy. Co budeme dělat? Chlastat. I léčebný režim je filmaři chvílemi postaven tzv. na hlavu. Na jedné straně přísný režim, na druhé si pacienti někde v suterénu vesele pochlastávají aniž by je zprvu kdokoli načapal. Jednotlivé flashbacky vlastně nic pořádného nevypovídají ani o rodinných poměrech a těžko se hledají důvody Adamova chlastání. Pije protože se cítí osamělý nebo naopak proto, že je s kamarády a to se prostě chlastá? Je to něco jako snaha ukázat, že mladí též pijou a ničí si tím budoucnost, spadnout do toho mohou velmi jednoduše, ale lehce nedotažená. Přestože výkon hlavního hrdiny není špatný, ale hlavní problém vidím v nezkušenosti scénáristů.

plakát

A co ten ruksak, králi? (1985) (TV film) 

Jako by se sešla trojice Heřmánek-Zedníček-Mrkvička a rozhodla se zařádit si. Jako pohádka to sice není moc silné, ale pohled na tuto trojici, která si vzájemně servíruje své komediální herectví to je slušná podívaná. I když král s ruksakem je prča. Zvláště, když rádci vymyslí různé modely moderních ruksaků tak, aby se hodily na ples. Poučení pak je jasné. Moudrost si v ruksaku nosit nemůžete. Leda byste v něm měli knihy. Protože základem moudrosti je učit se, učit se, učit se.

plakát

Adam a Eva (1940) 

Jeden z posledních scénářů Karla Barocha podle knihy Anny Ziegloserové. Docela jsem přemýšlel, co přesně se mohlo divákům/čtenářům líbit. Otec-továrník svým rozmařilým životem rozfofruje celý majetek a se synem téměř doslova skončí na dlažbě. Otec pořád bádá, co by kde by, ale přitom ho ani jednou nenapadne, že by mohl jít pracovat rukama. To jeho syn je v tomto zodpovědnější, ale pro změnu mu to kazí Eva. Víc než na penzionu jí záleží na osobních vztazích s Adamem. Není divu, že si tedy s jeho otcem rozumí, mají leccos společného. Marně jsem hledal jak komediální parametry tak ty romantické. Adam s Evou se moc nesbližují až to celé musí rozuzlit závěr...

plakát

Ad Astra (2019) 

Musím se přiznat, že při srovnání v hlavě po shlédnutí filmu udělím pět hvězd. Když si to tak člověk vezme, jaké sci-fi se točí posledních zhruba dvacet let, tak Ad Astra patří k tomu...řekněme minimálně nejrozumnějšímu. Film si vůbec nehraje na představu, že lidé objevili neznámou planetu či snad dokonce mimozemský život. Tvůrci spíše realisticky přiznávají, že objevit něco takového bude možná trvat řadu staletí a možná nikdy nedojdeme úspěchu. Zároveň ale předpokládají jistý vývoj v dobývání vesmíru a nutno říct, že opět k tomu přistupují docela střízlivě. Třetí rovina je pak psychologická. Filmaři se zabývají myšlenkou, jakým způsobem bude vůbec možné cestovat napříč zatím minimálně naší soustavou. Dá se vůbec vydržet tak dlouho ve vesmíru? A na jiných planetách než Země? Pro tuto myšlenku samotnou zavrhli i další otázky typu: kde budou takoví cestovatelé brát vodu či získávat jídlo. Právě tato psychologie člověka je jednou z hlavních otázek a také součástí dějové linky. Za mě je pojata opravdu famózně, třeba komentáři hlavního hrdiny, ale též problémy kterými sám čelí jak před vysláním, tak během něj a jak naznačuje, tak i ty po skončení mise. K tomu se přidává naprosto úchvatný pohled na vesmír. Vizuální stránka je velmi důležitou součástí filmu a některé záběry jsou více než parádní. Však také hlavní kameraman Hoyte van Hoytema už dělal na filmu Interstellar. Celkově je pro mě snímek jedním z nejpozoruhodnějších sci-fi posledních let a možná i vůbec. Byť je jisté, že některé věci jsou totálně nereálné, ale to se dá při všech dalších vynikajících aspektech (například herecké výkony Brada Pitta a Tommy Lee Jonese) pominout.

plakát

Addamsova rodina (1991) 

Velmi milá klasika. Na mě to trochu působí jako hororoví Simpsonovi. Rodina, která je bláznivá, ale také zábavná. Mě baví jak děti, které jsou sice příznivci trýznění a mučení, ale na druhé straně máte chuť se s nimi potkat a zamučit si taky. Morticia a Gomez jsou milující rodiče s kterými ale rozhodně není nuda. A Fester? Ten mě rozesmívá jen ho vidím a nemusí nic dělat. Dialogy sice nejsou bůhvíjak vtipné, ale nahrazují to komické situace. Mě se líbí hudba a herecké výkony. Zvláště představitel Gomeze a Christina Ricci, která jeho malou dcerku hraje prostě skvěle. Absolutně bez mimiky s vážnou tváří. Opravdu tady zahrála moc dobře. Černý humor mám rád a tady je zobrazen i černý humor dost černě. Pro milovníky černých komedií to pravé ořechové. Na tento snímek se vždycky rád podívám.

plakát

Addamsova rodina 2 (1993) 

Adamsova rodina je prostě hororově laděná komediální klasika. Ale rovnou říkám, že druhý díl je stále kvalitní, nicméně slabší než ten první. Příběh má opět zajímavé zápletky. Fester se zamiloval a děti se snaží zabít malé mimčo. Obě dějové linky vedou k velmi humorným situacím. A já nemůžu než zopakovat, že Christina Ricci je pro mě osobně ze všech postav nejkouzelnější. Zde předvádí prostě skvělý výkon. Ta mimika, to, jak roli bere vážně. Opravdu mě přesvědčí, že je taková, jakou hraje. Ale všichni herci jsou skvělí. Hrají velmi přesvědčivě a poctivě. Ještě musím ocenit něco, co jsem u jedničky opomněl. A to jsou kostýmy a masky. To je jedna z nejhlavnějších věci, která na Adamsových zaujme a bez kvalitně namaskovaných herců by rodina Adamsů nebyla tím, čím je. A opět skvělá hudba. Fajn hororová komedie.

plakát

Adéla ještě nevečeřela (1978) 

Nevím, proč dát jiné hodnocení. Vždyť není co vytknout. Vynikající herecké obsazení doplňuje ještě lepší scénář. Humor je vidět v každé situaci a stejné je to i s parodií. Parodie paroduje velké množství situací a ty jsou vtipné samy o sobě. Nezapomenutelný Rudolf Hrušínský, který má asi ze všech rolí tu nejzábavnější, Miloš Kopecký či Michal Dočolomanský a spousta dalších legend českého filmu tvoří dohromady velmi zábavnou komedií s dnes již legendárními hlášky. Budu se opakovat, ale když film dokáže to, že některé hlášky zlidověly a používají se v běžném životě, pak se musí jednat nutně o výbornou komedii a legendární film.