Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (72)

plakát

Addamsova rodina (1991) 

Jedna z mála černočerných komedií, která se fakt povedla. Hororová rodina, ponurá atmosféra, perfektní hlášky, šílené situace. Co víc si přát? Rodina Addamsova je pojem, který jen tak nevymizí. No, asi není víc co dodávat.

plakát

Anomálie (2014) 

Sci-fi zase trošku jinak. Nejsem velký milovník daného žánru a přiznám se bez mučení, že motivací ke shlédnutí tohohle filmu byl především Ian Somerhalder. Vypíchla bych především jednoduchost - minimum (ale dostačující) postav, bez zbytečných zmatků, žádná přehnaná aktivita FBI a podobných amerických složek, lehce zpacovaný děj. Skoky v čase byly pro mě příjemným osvěžením, hlavně zpočátku filmu navozují tu příjemnou atmosféru, zpomalené bojové scény opravdová lahůdka - za mě jedno velké významné plus. Ale zase aby té chvály nebylo přespříliš, tak musím přiznat, že ke konci už jsem se začínala nudit a pokukovat po hodinkách, rychlé tempo se ve druhé polovině notně zpomalilo a především - jedenkráte napálit synka je sice klišé, ale pěkně fungující, podruhé už to smrdí jen natahováním stopáže. Co se týče samotného závěru, tam nám tvůrci opravdu hodně polevili, protože to to vypadalo jen jakýs takýs splácaný dojezd, čekala jsem přece jen větší bombu ať už co se boje týče, tak i závěrečné myšlenky. Ovšem poslední záběr celého filmu mé zklamání přece jen trochu zmírnil. Když se to vezme kolem a kolem, Anomálie nabírá zpočátku slušné obrátky, které ale postupem času padají až téměř na dno, přesto si nemyslím, že by se jednalo o úplně zbytečný film. Exceluje především v rovině jednoduchosti, přímočarosti a bez přehnaných efektů s dopadem na celosvětovou populaci.

plakát

Buffy, přemožitelka upírů (1997) (seriál) 

Sice mám vždycky radost, když se objeví seriál s hlavní superhridnkou v hlavní roli, která s klidem posílá do horoucích pekel namakané chlápky, ale tady to prostě nefunguje. Klasický hrdinovský scénář, díl za dílem stejný postup, upíři vypadají spíš pohádkově groteskně než strašidelně a zakázaná láska Buffy a Angela ztrácí svoje kouzlo svým věčným omíláním až příliš brzy. Americký teenagerský seriál, který se ze sebe snažil udělat kult a přitom se ničím nedokáže odlišovat.

plakát

Can't Smeg Won't Smeg (1998) (pořad) 

Pořad jako takový neznám a ani nějak nemám touhu poznat, ale to, co zde předvádí naše oblíbená čtyřka (pětka), je vážně k nezaplacení. Takhle jsem se skutečně dlouho nezasmála! A to jsem si říkala, že by Lister mohl umět trochu vařit, když hostil Kocoura svým Šamanským kebabem po ďábelsku :)

plakát

Černá labuť (2010) 

Film, kde od první minuty až po závěrečné titulky cítíte napětí a takové to šimrání v zátylku. Psychologické hry jsou prostě moje parketa a když se k tomu přidá ještě kontrast mezi bílou nadýchanou baletkou a temnotou její duše, vznikne film s pořádně nadupanou atmosférou. Navíc Natalie Portman skvěle ztvárnila přerod z bílé labutě v tu černou.

plakát

Děti (2008) 

Pokud to člověk bere tak, jak to bylo filmaři myšleno, tak spokojenost. Nízkorozpočtové béčko mě mile potěšilo, i když tentokrát na mě postupné budování atmosféry nepůsobilo tak jak by mělo - nevím proč. Ale nic ve filmu nepůsobí kýčovitě, uměle. Rychlý střih u těch věru "zásadních" scén není vůbec na škodu a mrazivé pohledy vykutálených dětí prostě zaberou vždycky. U filmů podobného ražení čekám vždycky nějakou pointu, vysvětlení, které mě donutí dát o tu jednu * navíc, ale tady jsem se nedočkala.

plakát

Devil (2001) 

Velice zvláštní a neobvyklý film - horor. Španělsko v době občanské války, sirotčinec, duch. Kombinace, která když se správně uchopí, je zárukou skvělého filmu. A tady se to del Torovi bezesporu podařilo. Příběh v první polovině velice jednoduchý, člověk má pocit, že ví, jak to skončí. Ale na začátku druhé půle roztáčí obrátky opět naplno a blížíme se do velkého - malého finále. Syrovost některých scén mi brala dech a správně namíchaná atmosféra vás zkrátka nemohou nechat chladnými. Španělé opět dokázaly, že v tomto žánru se sakra vyznají.

plakát

Dr. House (2004) (seriál) 

Není moc co dodávat - zdejší komentáře i hodnocení mluví za vše. Kromě cynického a neuvěřitelně charismatického Hugha Laurieho se svým vlastním pohledem na svět beru jako plus i to, že si seriál jede ve svých vlastních kolejích a drží se v nich (víceméně) od začátku až dokonce. Neprojevil se tady tak ten typický seriálový syndrom - snaha přebíjet starší epizody, šokovat diváka a vymýšlet další a další složitější zápletky. Nějaká ta dějová linka se tu odvíjí jen velice okrajově, takže jednotlivé epizody nenásilně spojuje, nicméně nevytváří hlavní linii (ten, kdo něco takového očekává, ať si raději pustí Rodiná pouta). Bohužel ale musím jednu hvězdičku ze svého hodnocení ubrat, a to právě za sedmou a osmou sérii, kdy se nám z geniálního Dr. Gregoryho House stává závislý blázen a dříve lehce humorné "hlubokomyslné scény" se stávají smutně tragickými a hysterickými.

plakát

Flynn Carsen: Honba za Kopím osudu (2004) (TV film) 

I přesto, že tenhle snímek vykrádá všechny dobrodružné akční komedie od Indiana Jonese až po Mumii (a že mi obvykle vykrádačky nevadí), i přes špatné triky a slabý scénář a dokonce i přes to, že film o svých slabinách ví a sám sebe tak trochu paroduje, i přesto musím uznat, že .... Ne, tady se prostě klady hledat nedají. Ty dvě hvězdy jen za to, že neznat dobrodružné akční komedie, celkem slušně bych se bavila.

plakát

Grinch (2000) 

A já se prostě bavila... Sentimentální až hanba, dobro vítězí nad zlem, prostě Vánoce - čas klidu a míru. Maska Grinche hoodně povedená a jasná narážka (nebo parodie?) na Vánoce propadající se víc a víc do sféry konzumu byla takovým milým poselstvím pro budoucí generace. Přesně film na Vánoční odpoledne s tácem cukroví a skleničkou punče.