maaca

Adaptace klasické pohádky o princezně se zlatou hvězdou pro malinko větší děti a otevřenější rodiče. Jen tahle princezna je trochu emancipovanější (rozuměj o hodně víc nas***ná). Pro mě skvělá béčková pohádka.

Nádherná podívaná. Jediné co mi při sledování chybělo byl šálek čaje.

Takové komorní Lost Highway.

Ještě trochu temnější, lépe zahraný, propracovanější a odvážnější než o rok starší Pasiáns. Film je plný vtípků, nebo alespoň pokusů o ně, ale místo aby atmosféru odlehčovaly, dělají jí ještě trochu tísnivější. Rozhodně nezapomenutelný zážitek.

Film pro děti? Snad. Film pro dospělé? Ani omylem. Vizuálně velice povedené - skvělá kamera i loutky. To je ale všechno. Práce s loutkami nic-moc, komentáře (dabing) hrozně nudné, postavy jsou takové nijaké. A to všechno zasazeno v nicneříkajícím příběhu.

Opravdu povedený film o tom, jak daleko k sobě máme, i když bydlíme na jednom sídlišti. Originální. Napínavé. Vtipné.

Chvílemi melancholický, chvílemi vtipný dokument o boji zelí proti autům, hrdinství proti pohodlnosti a ubohých dělníků proti zlému zaměstnavateli. Film o tom co se stane, když se na poli uprostřed Beskyd zjeví korejská automobilka. Skvělá kamera, povedení aktéři i příběh. Informační hodnota dobrá, ale nedonutilo mě to nějak hlouběji se nad problémem zamyslet.

Film o tom jak dostat psychoterapeuta do blázince. A ukázka toho, že negativním přístupem jde dosáhnout pozitivních výsledků.

Řekl bych, že to je hodně povedená (originálně a kvalitně zpracovaná) duchařina. Bohužel jsem se od začátku nemohl zbavit dojmu, že je to jen jakási rozcvička před natočením Faunova labyrintu, taková jeho betaverze.

Pro mě hlavně příběh o touze po něčem, co nakonec vůbec nepotřebujeme a vlastně ani nechceme. O tom, že se ženeme za nějakým pochybným cílem a zapomínáme žít. O tom, že hlava, ruce a srdce musí tvořit jeden celek, jedno tělo a jen společně fungují, jak mají. Jedná se ale o film, který vám nenaservíruje odpovědi na stříbrném podnose (tam bude akorát mluvící hlava Jiřího Schmitzera). Kdo chce, ten si smysl jednotlivých obrazů a celého filmu najde (a každý si najde vlastní), kdo nechce, bude asi hodně zklamaný. Výborná kamera, dobře zahrané a celé to skvěle drží pohromadě. Oproti Vaterlandu mnohem filmověji natočený film. David Jařab je na nejlepší cestě stát se jedním z režisérů, které uznává celý svět, ale doma o nich nikdo neví.