Eterna

Jaké je to být imigrantem? A nejsme vlastně všichno tak trochu imigranti? Zvláštní je, že Junn a Richard spolu vlastně nikdy nepromluvili. I přesto se ale nakonec pochopili, protože smutek se dá přemoci jedině tak, že ho s někým sdílíte.

Víte, že je něco špatně, když člověk, co odjakživa "nechápe ty allenovský intelektuální blbosti" po odchodu z kina podotkne, že TENHLE film konečně pochopil. Pořád je to ale Woody, nenechává se strhnout všim tím proudem okolo a i když tohlen není Annie ani Láska se smtí, mám dojem, že má Allen, i když už ne jako hlavní postava s typickými obroučky, pořád co říct!

" limity mého světa jsou limity mého jazyka " Ačkoliv traktátu asi rozumět nebudu (nikdy) , vyobrazení Ludwiga mi připomělo, že ještě existujou dobrý životopisný filmy, který se neomezujou jenom na "tady žil, spal, umřel."

Silnější vyhrává. Nebo ne? Bergman docela jasně ukazuje, že už od počátku všeho tady persona byla. Alma a její monolog - jedna z nejlepších erotických scén, klíčem ke všemu jsou totiž slova.

mimika Měsíce, děsívá již od roku 1902!

To mě trochu rozsekalo. Na začátku to vypadalo jako normální teenage film, trochu reality, která se nezdá reálná, holka chodí s klukem, kamarádi. Adele nerozumí intelektuálním přátelům Emmy, Emma chce, aby Adele nějak tvořila, aby její život měl nějakou uměleckou hodnotu - nechápe, že tahle hodnota tu pro Adele je už jen proto, že může s Emmou být. Umělkyně, co si uvědomuje X umělecký život, co je přehlížený.

Zahrajeme si malou hru. Máme tu pár, co si rád zpívá "Kdo se bojí Virginie Woolfové". Ať už si tuhle písničku prozpěvuje proto, aby se ukázala jejich intelektuálnost a oni ukázali prstem na skutečnou Virginii, komplexní autorku - která ve svých dílech ráda odhalovala emoce, city a celkově zacházela pod pod povrch věcí, nebo se jednoduše drží originálu, kde hlavními motivy je dětství, realita,fikce - těžko říct! Nicméně už jen za Virginii máme jednu hvězdičku. Jdeme dál! Máme tu 60' léta a ideály o nukleární rodině. Co se ale Martě a Georgovi podaří - naprosto tenhle model roztříštit - další hvězda! Hraje se tu hra o to, kdo (spoiler) se nejvíce přiblíží k jejich vymyšlenému synovi. Pomyslně vyhrává George, problém ale je, že už nikdo hrát nechce a je otázkou, zda jeden může rozhodnout o smrti druhého. Třetí hvězdička. Sexualita Jestli něco ve filmu hraje roli, pak je to sexualita žen. A máme čtyři. Poslední, pomyslná vrcholná hvězda? Vebální války, Honey co ráda seškrabuje obaly z vína (!) a pak ono konečné: "Who is afraid of Virginia Woolf? I am

Až moc konvenčně vykreslený život jednoho nekonvenčního člověka. Na mě to byla až moc škrobená britská podívaná, která se sice dostane do oscarových nominací, nicméně to, co by jeden očekával, nesplní. Máme tu prototyp na Oscara, kde je většina vyprávěná Turingem, pár proložení z nezaujatých pohledů - zbytek je ale Cumberbatch a Cumberbarch, který mi víc než Turinga, připomínal koktajícího Sherlocka. Možná má Ben až moc stejnejch dramatickejch rolí, protože tohle jsem mu prostě nevěřila. Čekala jsem na ten bod,kdy budu marně hledat kapesník, místo toho jsem ale marně hledala hodinky. Klišé, neutrálnost postav - tenhle film byl sice moc pěkná vizuální podívaná, vevnitř toho ale moc nebylo. 65%

Asi jsem se ztratila v oblaku tohohle kouře, ale tohle je prostě typ filmu, kterej si člověk musí opatrovat. Protože čim víc o něm mluvíme, tím míň ty slova znamenají. .

ponurost x póza? Vypadalo to nadějně - zasmála jsem se, měla jsem i dojem, že jsem pronikla pod povrch téhle rádoby moderní symbiózy temnoty s promyšleností. Pak se ale kouknu na popisek a přijde mi, že jsem koukala na naprosto jiný film. James Dean a promyšlené odkazy na symboly západní popkultury? Je zcela dobře možné, že jsem minula sál, jinak nechápu - 99 minut jsem koukala na kluka, co má k Deanovi blízko asi jako černá k bílé , vozí se na skateboardu s holkou, co má v pokojíčku Madonnu a společně se vydávají vstříc něčemu, co vyvolává dojem braku.