Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (657)

plakát

Hrabě Monte Christo (2024) 

Miluju Hrabě Monte Christa. Je to jeden z mých nejoblíbenějších příběhů. Mám velmi kladné a nostalgické vzpomínky k seriálu z devadesátých let a kniha je také naprosto famózní. O tomto filmu jsem se dozvěděla v podstatě náhodou, a tak jsem si ho nemohla nechat ujít. A nezklamal mě! Tento film má všechno, co od adaptace tohoto příběhu očekávám. Vynikající herecké výkony, nádherné lokace a kostýmy jsou samozřejmostí. Ale způsob, jakým příběh dokázali tvůrci obohatit, jsem si zamilovala na první dobrou. Většinou jsem k adaptacím knih o něco kritičtější, ale u této verze mi každá změna dává smysl, je skvěle odůvodněná a pasuje do příběhu možná i lépe, než jak je vystavěn původní příběh. Takto se má sakra dělat dobrá knižní adaptace. Tleskám tvůrcům, co dokázali s tímto nesmrtelným příběhem o pomstě a spravedlnosti. Nemůžu se dočkat, až film uvidím znovu.

plakát

Zabijáci rozkvetlého měsíce (2023) 

Obvykle mi délka filmu nijak nevadí. Klidně se budu dívat na čtyřhodinový film, pokud mě bude bavit. Scorsese by se však měl naučit točit filmy kratší, než tři hodiny. Taková délka totiž všem jeho filmům, za mně, dost škodí. Ne že by se v Zabijácích rozkvetlého měsíce nic nedělo. Právě naopak. Děje se tam tolik věcí, že se v tom člověk posléze začne ztrácet. Ale jednu věc dokázal ten film na sto procent - donutil mě nenávidět lidi ještě víc, než jsem je už nenáviděla. Doufám, že se lidi, a hlavně teda američani, po zhlédnutí tohoto filmu alespoň na minutu zamysleli nad tím, jaký zvěrstva v minulosti byli schopní provádět, a položili si otázku: "Mělo to vůbec nějaký smysl?"

plakát

Manželé Stodolovi (2023) 

Na tento film jsem se poměrně těšila - jednak jsem fanynka true crime žánru, a druhak jsem o manželích Stodolových viděla nespočet dokumentů a podcastů. Možná i proto jsem měla na snímek "přehnaná" očekávání. Asi nejvýraznější slovo, které mě při sledování tohoto snímku napadalo, byla "nuda". Film se strašně táhne, působí nevýrazně a bez energie. I když se zdá, že má jasnou strukturu, tak máte pocit, že se věci prostě jen dějí. Jediné, co je na tomto filmu opravdu výrazné, jsou herecké výkony hlavních představitelů - z Jana Hájka cítíte jeho nekonečnou lásku a oddanost k jeho až psychopatické ženě, zatímco z Lucie Žáčkové cítíte její bezpáteřnost, krutost a manipulativnost. Film má pár pěkných momentů, hlavně co se týče rozkrytí vztahu mezi manžely, ale když se filmaři snaží ukázat i jejich stinnou stránku, najednou to chtějí mít rychle odbyté a nechtějí tomu věnovat dostatek pozornosti. Přitom je jejich vraždění vlastně jediný důvod, proč se o nich ví a navíc je to následek jejich toxického vztahu. Nejzáživnější je však film až v posledních asi patnácti minutách, což je u 107 minutové stopáže poměrně bída. Určitě se dá analyzovat z hlediska psychologického vývoje postav, či z hlediska vývoje, resp. rozpadu jejich partnerského vztahu, ale jako celek je za mě film nezáživný a nudný.

plakát

Beautiful Wedding (2024) odpad!

Nemám tušení, co při natáčení, nebo vůbec při psaní scénáře, ti tvůrci brali, ale na tento film se bez takových opiátů nedá dívat. Děj nedává absolutně smysl. Charaktery se oproti prvnímu filmu, který byl alespoň koukatelný, změnily o 180 stupňů a film se navíc snažil být až tak na sílu bizarní, až to nebylo vtipný, ale jenom trapný. Dovedu si představit, že tvůrci film točili přesně s tím úmyslem - že to bude bizár, a proto mu to divák odpustí. Ale tady se ani nijak zvlášť nepracuje s různými archetypy romantických komedií, ze kterých by si třeba film dělal srandu, nebo je schválně přeháněl, jako to třeba bylo ve Vánočním princi. Věci se prostě jen tak na random dějí, postavy to tak nechávají a chovají se, jakoby to bylo naprosto normální, a některé situace jsou tak moc absurdní, že jsem si zakrývala oči a doufala, že to utrpení brzy skončí. Tam, kde jednička byla i vtipná a děj měl nějaký ten spád, dvojka pokulhává na obě nohy a ještě má amputovanou jednu ruku.

plakát

Griselda (2024) (seriál) 

Vypadá to nádherně, herci jsou úžasní, a odvyprávěný je to taky velmi dobře. Příběh, který seriál nastolil, je velmi poutavý a, v některých momentech, i vzhledem k okolnostem, dost lidský. Není to jen příběh o narkobaronce, ale také o matce a o ženě, která se snaží vybudovat si reputaci a respekt ve světě mužů. A je skvělé, že se tvůrci rozhodli dát do hlavní protirole také ženu, protože to nastavuje zrcadlo pro ty z řad diváků, kteří by mohli začít Griseldu za její činy i obdivovat. Jediné, co mě trochu mrzí, je fakt, že se tvůrci nesnažili víc adaptovat Griseldiny schopnosti skrývání se a utajováním své identity. Co o jejím příběhu vím, tak bylo velmi těžké Griseldu jakýmkoli způsobem vystupovat, komunikace mezi jejími lidmi probíhala v šifrách a často si měnila identitu i podobu, takže ani nikdo nevěděl, jak vypadá. Kdyby byla Griselda opravdu takto nápadná, jak byla v seriálu, mohli ji podle mě čapnout mnohem rychleji. To však seriálu nijak neubírá na kvalitách.

plakát

Wonka (2023) 

Krásná pohádka, která se pravděpodobně pro mně stane novou vánoční klasikou. Velmi dobře zpracované, odkazující na původní film ze 70. let, jehož narážky vykouzlí úsměv na tváři.

plakát

Vánoční příběh (2022) 

Česká verze Lásky nebeský, kterému ale spousta chybí i spousta přebývá. Místo krásně odsýpajícího děje plného zajímavých zvratů, které prožívají dobře napsané a představené postavy, tu sledujeme několik skupin lidí, kteří nejsou v podstatě ničím zajímaví, nejsou moc dobře představení, všechno působí strašně na sílu, aby se něco dělo a většinou jejich rozhodnutí nedávají absolutně žádný smysl. Ale dít se něco musí, aby se děj pohnul z místa dál. Největší problém mám asi s tím, v jakém časovém rozmezí je děj odvyprávěn. Zatímco v Lásce nebeské se děj odehrává během jednoho měsíce, kdy mají postavy čas se do určitého bodu dostat, můžou se vyvinout a situace tím pádem působí víc uvěřitelně (i když stále je to "pohádka pro dospělé"), tady se celý děj odehrává během jediného dne. Takže např. postavě Jana Nedbala se za necelých 24 hodin otočí svět o 180 stupňů, ale ne ve smyslu, že si žije krásný život a stane se katastrofa, ale ve smyslu "na začátku filmu miluju tuto postavu a na konci filmu úplně jinou postavu". Tvůrci se snažili udělat "bláznivou" vánoční komedii, ale v podstatě se tam stala jediná vtipná věc, a to s Rodenem v rádiu (tento koncept je už ale taky poněkud zastaralý). Spousta postav je ve filmu naprosto zbytečně a kdyby se o jejich zápletky děj zkrátil, mohl by se v těch lepších o něco prodloužit. Za mně tedy celkem zmařený potenciál, který tento formát komedie má celkem velký.

plakát

Moje tlustá řecká svatba 3 (2023) 

Jednička byl takový blesk z čistého nebe. Krásný, vtipný film o holce, která si připadala hnusná a neměla žádné sebevědomí, a nakonec se vdala za krásnýho chlapa a měla svou krásnou rodinu. Dvojka už byla trochu nucená, ale stejně se spousta vtipů povedla a filmově to pořád nebylo tak špatné. Věnoval se na druhou stranu dlouhotrvajícímu partnerskému vztahu, roli muže a ženy v rodině a krásně to balancovalo na hraně humoru a vážnosti. Trojka je ale bohužel paskvil bez jakékoli pointy, nápadu a vtipu. Za celou dobu jsem se zasmála asi jen jednou, což je na komedii dost smutné. Spousta věcí vyšuměla do prázdna, byla zbytečně natažená, running joky tu taky moc nebyly a celý děj v podstatě vyšuměl do prázdna. Svatba v tomto filmu byla jen proto, že v každém dílu musí prostě nějaká být. Místo toho, aby se třeba jednalo o svatbu Paris, tu máme naprosto random pár, který vůbec neznáme, svatba je v posledních asi deseti minutách a v podstatě jen plní kvóty pro filmovou značku. Jsem dost zklamaná.

plakát

Přízraky v Benátkách (2023) 

Na to, jak moc nemusím tohoto detektiva a Smrt na Nilu se mi vůbec nelíbila, tak tento díl jsem si celkem užila. Mělo to skvěle vybudovanou atmosféru, místy byly vize dost psycho, kamera byla v některých scénách naprosto úžasná a bylo znát, že se Branagh inspiroval jinými mistry hororu, a skončilo to nezodpovězenou otázkou - bylo vše jen výplodem fantazie, nebo mohlo být něco z toho alespoň částečně skutečné? Byla tam nádherně vybudovaná symbolika s příběhy Edgara Allana Poea a jablky s odkazy na Bibli. Bohužel v některých místech jsem se dost ztrácela, absolutně jsem nechápala, jak k některým dedukcím Poirot přišel (i když se postavy chovaly poněkud podezřele) a navíc byl film tak zvláštně chaoticky sestříhaný, že jsem se často ztrácela v prostoru i čase. Nejvíc to bylo znát po scéně, kdy Poirot sdělí všem, co se tedy vlastně stalo: podezřelý zamkne nějaké dveře a utíká, Poirot se vydá kamsi do patra, vleze na balkón a najednou je tam s ním i podezřelý. Jak se tam dostal? Bylo vchodů na balkón více? Možná se na film budu muset podívat vícekrát, abych to pochopila.

plakát

Osada - Série 2 (2023) (série) 

První série se mi dost líbila - byla velmi vtipná a sebereflexní, se spoustou "stereotypních" charakterů zobrazujících a zesměšňujících české hodnoty a životní postoje. Právě proto jsem se těšila na druhou sérii. Nebyla jsem si úplně jistá, co z toho tvůrci a Kolečko udělají, ale věřila jsem, že to bude dobré. A jsem celkem zklamaná. Nemůžu popřít, že se některé vtipy nebo situace nepovedly, ale na druhou stranu je tam spoustu věcí, které byly opravdu zvláštní, otravné a nepříjemné na sledování. Všichni sebou navzájem manipulují - Helena manipuluje Milana a naopak, aby se navzájem mstili za své pokažené manželství. Petr manipuluje svým synem Hynkem, aby převzal jejich továrnu na sýry, přestože o to Hynek ani v nejmenším nestojí a v podstatě pod nátlakem podlehne. Lucie manipuluje za pomoci své dcery a nové postavy Gabiky s Fraňkem, aby ho vyhnala ze Záhoří a takhle bych mohla pokračovat dál. Zdaleka nejhorším v tomhle je ale Fraňek, který se z policajta, co inscenuje případy, aby mohl v osadě trávit víc času, začne chovat jako zatracenej kultista studující psychologii, aby mohl manipulovat všemi v osadě, mohl jim ovládat a otravovat život a ještě si do osady tahá cizí holky, které pod manipulativním nátlakem přefikne. Z této konkrétní dějové linky je mi na zvracení. Ale to není vše, co je na této sérii špatně. Všechny dějové linky, až asi na jednu nebo dvě, jsou nedořešené. Seriál má v podstatě otevřený konec. A na některé pod-zápletky se dokonce zapomnělo, jako třeba Ivanina chorobná starostlivost o malou dceru, která mohla být krásným zrcadlem pro právě takové matky, kterých není pomálu. Seriál sice končí krásnou ukončovací větou - "S osadou je konec!" nebo něco takovýho, ale je tu řada nezodpovězených otázek - rozvedou se Rubalovi? Převezme Hynek nakonec továrnu, nebo ji předají nezletilé Arnoštce? Prodají Kociánovi nakonec chatu, jak původně chtěli, nebo zůstanou? Navážou Tony a Lucie nějaký vztah, nebo jsou jenom přátelé? A ještě mám jednu, spíš takovou hnidopišskou otázku - co to sakra bylo za pod-zápletku s Marceliným banem na Instagramu? Proč to tam bylo? Vždyť to nemělo žádnou pointu, akorát si párkrát zakňučela, že nemůže postovat, jinak to nemělo na její charakter ani v příběhu žádný důsledek.

Časové pásmo bylo změněno