Arquitecto

Srovnání s mateřským seriálem je zcela na místě. Bohužel pro Fear the Walking Dead, Darabontův pilot byl před pěti lety úplně někde jinde. Strach, bezmoc, nejistota. Všechno odeznělo. Chápu, že po skoro půltuctu sérií plných chodících mrtvol už diváka pár vyceněných zubů nepřekvapí. Nicméně co do hororové atmosféry, mohl se pilotní díl opřít pouze o úvodní scénu. A to je málo. Pochopitelně je třeba přiznat, že naskočit do rozjetého vlaku, v podobě probuzení uprostřed apokalypsy, je něco jiného, než ji od začátku vytvářet. Důstojnou útěchou mi proto zůstává citlivé servírování detailů o nastupující nákaze, které budují půdu pro další epizody. Jen tak dál. Nezbývá než doufat, že nezbytné seznámení s jednotlivými charaktery a vztahy je za námi. Jisté kouzlo obrazu post-apokalyptického světa by tomu mělo pomoci. Hůl lámat rozhodně nehodlám...a dobře jsem udělal. Pokud jste fanouškem podobného filmového či seriálového žánru, budete si zkrátka užívat faktu, že se něco podobného na poměrně slušné, racionální úrovni vysílá. Jestliže nejste, raději vypněte televizi a jděte se dívat z okna, umývat nádobí nebo dělat jakoukoliv jinou činnost. Tohle prostě není pro vás. První série je klasickým příkladem, který střídá výborné momenty s těmi vyloženě slabými. Neustále se nemůžu zbavit pocitu, že se toho dalo, vzhledem ke kvalitě konceptu, vytěžit víc. Ale jako příprava prostoru pro další série to funguje docela obstojně. Já se bavil.

Na úvod třeba zmínit, že i přes měsíce skepse a nedůvěry, které jsem do filmu vkládal, byl můj rádoby kritický jazyk umlčen již po několika málo okamžicích. Myšlenka plně funkčního parku s respektováním časové mezery mezi jednotlivými díly mi sedla a moc se mi líbila. Myslím si, že tvůrci optimálně vyvážili principy parku, jak jsme ho znali z prvního dílu, se spoustou nových, atraktivních nápadů. A všudypřítomná symbolika, ta mě zkrátka bavila. Ať už se jednalo o malé detaily (Malcolmova kniha, šroubovice DNA a další) nebo velké celky (staré návštěvnické centrum). V rámci obsazení jsem rád především za B. D. Wonga, který je dalším spojovacím můstkem mezi prvním a posledním dílem. Zde se navíc dočkal i relativně většího pracovního prostoru. Absence výraznější záporácké postavy mi absolutně nevadila, jelikož o nich nikdy jurské filmy nebyly. Přes co se bohužel nepřenesu, to je konec. V lehce redukované míře bych bral tu věc s genetickými experimenty. S přimhouřenýma očima a skřípáním zubů i záležitost s raptory. Ale takhle všechno přestřelit. Veškeré dinosausaří bratříčkování, hra na city, potlačení podstaty věci a vytvoření na oko velkolepé frašky. Na mě trochu moc, dejte mi čas. Jurský park je pro mě více než jen filmem, Jurský svět pouze důstojným pokračováním. I tak musím přiznat, že bylo neskutečné opět slyšet melodii Williamsovy ódy. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se na pokračování netěšil více než dekádu. Dát se do podobného projektu chtělo opravdu koule a z pohledu fanouška mi nezbývá nic jiného, než se poklonit. I když bych ještě před několika měsíci nevěřil, že něco podobného napíšu - díky, Coline, díky moc!

Efekt nula. Nemůžu si pomoct. Problém je ten, že podobných filmů s mytologickou tématikou vzniká ročně několik. A ať už se jedná o Titány, Herkula nebo Conana, alespoň mně svým dějem často splývají. Z toho lze vyvodit, že má-li mi některý z těchto snímků utkvět v paměti, musí být v určitém ohledu výjimečný. Immortals na mě žádným ''božským'' dojmem bohužel nezapůsobili. I přesto, že očekávání zde prakticky neexistovala, věřil jsem v kapku víc než jen podprůměrnou řežbu. A nic na tom nemění parádní záporácký ksicht M.R. ani ukázkový six pack hlavního hrdiny. Nechci jenom kritizovat a sypat tady ze sebe vyčítavé kecy. Ale stejně si musím ještě jednou rýpnout - vyzdvihovaná artová vizualizace mi do očí slzy prostě nevrhla. Spíše mě umocnila v laciném dojmu. Netvrdím, že to není docela příjemná oddychovka. Prakticky jsem se nenudil. Nicméně za pár měsíců si děj vybavím jen velmi obtížně. Tedy až na tu scénu s podtitulem ''kastrace obřím kladivem''. Na tu sotva zapomenu. I když bych zapomněl moc rád. Nechutná záležitost.