selviskhed

Už jsem se bál, že každý Allenův film bude lepší než předcházející. Naštěstí tady máme nepovedený Manhattan. Líbila se mi kamera, ale jinak mě film prostě neoslovil. Děj je rozvláčný, oproti AH (kde Allen využíval retrospektiv a tím zábavu komprimoval jak jen to šlo) se v Manhattanu v podstatě nic neděje. Taky tady nemáme žádné zajímavé režijní nápady, příběh je vyprávěn velmi tradičně. Tracy je fajn, ale postavit sedmnáctiletou holku vedle mnohem staršího muže je podle mě dost křeč. Allen tenhle film zrovna nemusí a já se mu nedivím. Zklamání.

Intimní. Tiché. Naturalistické. Podzimní moře a pláž, větve opadaných stromů. Kamera citlivá k detailům, bez jakýchkoliv filtrů a snímání věcí bez hudebního doprovodu. Postavy koukající se z okna a dotýkající se okeních tabulí jako když se vy sami koukáte z okna a mimoděk se dotýkáte chladných desek skla. Hutné a naléhavé. První Allenův film, ve kterém sám nehraje a první film ve kterém úplně chybí humor. Pokud umí tenhle člověk napsat a natočit takovýhle příběh, tak je mi skoro líto že se vždy tak silně orientoval na humornou tvorbu. Takovýchhle filmů bych chtěl vidět více. Tohle je klasickej kvalitní evropskej art amerického režiséra. A Allen mimo jiné dokazuje, že má právo posmívat se desetkrát v každé své komedii umělcům a všem klišé o potřebě umělecké tvorby. Protože zatraceně dobře ví o co jde. (Renata, když si prohlíží nepovedené fotografie sestry:) "Chudák Joey. Má v sobě všechno trápení a úzkost umělce, ale žádný talent." Právě tohle je jedna z nejsmutnějších vět, které jsem kdy v jakém filmu slyšel. A mezi námi, Joey je pro mě hlavní postavou tohohle příběhu.

"Haló? Zapomněl jsem svoji mantru." Nejlepší Woody Allen? Ano. Baštím když Allen nechá mluvit malý prcky o tom, co dělají jako dospělí, aneb "Byl jsem závislý na heroinu, teď jsem závislý na metadonu". Nebo když ho důchodci poučují o lásce. Zatímco film Láska a smrt pokládám za první Allenův komlexní film, Annie Hallová je první zástupce Allenových komedií tak jak je mám nejraději. Allenova role, která by mohla být dost dobře autobiografická, absence přílišné potrhlosti, současnost, velké město a vztahy. Tahle věc se prostě ohromně povedla, scénář je vyloženě nabitý, plný ohromného množství nápadů, příběh rozhodně nekončí banálním způsobem. Nemám slov. Annie Hallová je pro mě symbol inteligentní filmové komedie. Komedie, která postrádá přílišnou ztřeštěnost, která ale nepostrádá dramatické momenty ze kterých se vám svírá žaludek, protože vás příběh skutečně vtáhl do děje a to se mu nepovedo z žádného menšího důvodu, než proto, že je až příliš jednoduché ztotožnit se s hlavními hrdiny. Jakkoliv to zní pateticky, je dost dobře možné, že příběh Annie Hallové je i váš příběh.

(Luna recituje svou novou báseň:) -"Malý chlapec chytil motýla / a řekl si: / Musím zkusit porozumět svému životu / a pomoci ostatním / ne jen maminkám a tatínkům / ale také přátelům a cizincům. // S očima modrýma / a rty plnými a rudými. // Ale motýl nevydal ani hlásku / a proměnil se v housenku. // Záhy." (druhý umělec reaguje:) -To je hluboké. Jsi očividně ovlivněna McKuenem. -Opravdu se ti to líbí? - Jen jedna věc.... Proměňují se z housenky v motýla. Ne naopak. Krásná architektura! A pak jsou tady lékaři, kteří vám zapálí cigaretu a doporučují ty nejtučnější a nejsladší pokrmy, protože jsou podle nejnovějších výzkumů nejzdravější. Jsou tady také otřesně krásné dialogy přecitlivělých kolaborujících umělců. A taky vražda jahodou. Je to chytré, ale nedrží to pohromadě tak dobře jako například Láska a smrt. Jsem to, co by jste nazvala teleologickým existenciálním ateistou.

Fungují afrodiziaka? (4/5): neurotický šašek v shakespearovském dramatu končí neobyčejně tragicky, Co je to sodomie? (3/5): příběh muže, který pro lásku obětoval vše co měl, Proč mají některé ženy potíže s orgasmem? (4/5): chichi, Co to je, když se řekne sexuální zvrhlík? (3/5): rozvláčné, ale rodiče partnera byli výborně napsaní příšerní lidé, Jsou výsledky výzkumu v oblasti sexu přesné? (3/5): nelogické, Co se děje při ejakulaci? (5/5): !!!. Legrace je, že nejlepší vtip filmu ("Tomu říkám zapíchat si") je vynález autora českých titulků. Hrozně zajimavá je Woodyho role frajírka v italské povídce (podobnou, bogartovskou, si na chvíli vystřihl ve stejném roce i v Zahraj to znovu, Same). Nejlepší je samozřejmě poslední věc s užasným knírem Burta Reynoldse.

(Fielding:)-"Mám rád východní filozofie... Je to tak metafyzické a obšírné... Nezáživně učené." (Nancy:)-"Ano" Pro mě první film, který Allen natáčí jako hotový režisér a hotový scénarista (hotový herec byl vždy). Mám pocit, že mezi Seber prachy a zmiz a komedií Banání je ještě zřetelný kvalitativní rozdíl. B se už zkrátka mohou směle poměřovat s pozdějšími Allenovými počiny, kdežto SPaZ ještě ne. Postava Nancy je určitě jedna z nejNEsympatičtějších postav co se kdy ve filmu objevili a de facto zosobňuje vše co nemám rád. Z dialogů mezi Nancy a Fieldingem z prvního setkání člověku doslova vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Podobně šílené řeči vede snad jen Juan Antonio z VChB když hovoří o smyslu umění a pak ten mladý divadelník z AH. Už jen proto, jaké prasárny je Allen ochotný nacpat do úst svým postavám ho člověk musí milovat. A Nancy je pro mě určitě jednou z nejvýraznějších charakterů, které kdy napsal. Velmi mě potěšil výstup italského hřebce Slye, nevěděl jsem o jeho obsazení dopředu.

(Psychiatr k Virgilově psychickém stavu:) -"Všeobecně se má za to, že cello je falický symbol. Myslím hmatník. A ty partie v nižší části nástroje mají tvary vyloženě mateřské. A pokud přidáte ještě smyčec jde podle mě o sublimaci laskání těla. To domnělé svírání falu a laskání těla u něj vyvolalo podle mne značný konflikt už v šesti letech." Film trpí stejným nešvarem jako filmy, které podle Allenova scénáře točili jiní autoři. Má dost hluchých míst. Až v Banánech podle mě Woody Allen zjistil, které scény vynechat a jak do filmu nacpat pouze to nejlepší. Virgil je jedna z mála postav z Allenovy herecké filmografie, které jsem moc nefandil. Možná na můj vkus nebyl dostatečně převzdělaný.