Lenka.Vilka

Věděla jsem, že to bude náročný na sledování, ale ono to bylo ještě náročnější. A myslím, že o tomhle filmu asi nechci, nemůžu, víc psát. Každý, kdo ho viděl, ví, proč to píšu...

Jak moc musí být člověk sám, nespokojený a ve svém životě nešťastný, že s tím souhlasí? Nebo je to uražená ješitnost z důvodu, že sám toho pána ze svého dětství měl vlastně rád, a ten důvod, proč nikdy nemohl být oběť, ho naštve? Proč jinak souhlasit, že vrahovi pomůžete, když tvrdí, že tu poslední nezabil, protože ani tuhle by si nikdy nevybral? Jak moc musí být člověk sám, nespokojený a ve svém životě nešťastný, že souhlasí, když ví, že zrovna tenhle vrah to tak dobře ohledně získávání si lidí na svojí stranu? Protože zvědavost může vést do záhuby. O tomhle je začátek a už jenom tohle je dost znepokujující. Bylo mi nepříjemně už v tomhle bodě. A tady bych už raději skončila, abych to nikomu nezkazila, kdyby se na to rozhodul taky kouknout. A jak se potom začnou přidávat informace, tak se všechno vždycky stočí jedním směrem, potom druhým a zase tak a zpátky, a to bylo prostě neskutečně vtahující. S tím dost souvisí i to, jak je celý film dobře natočený. V závěrečné konfrontaci to vytváří polovinu atmosféry. Opravdu náročná část na sledování. No, a úplný konec...jsou věci, které jsem si domysla sama, jsou věci, které mi docvakli později, ale tohle? To jsem takhle nečekala. Vážně povedený film, skvěle natočené a bravurně zahrané. Navíc film obsahuje opravdu dost zpokojivých scén. Paradoxně ani jedna z nich není právě ta, kterou by divák původně očekával. A možná bylo dobře, že jich tam bylo vážně málo, protože tady se ty nejhorší věci dějí úplně v jiných situacích, než je klasické zobrazení násilí. Tohle se moc povedlo. Z toho úsměvu budu mít trauma ještě nějakou dobu...

Šáhni mi na kámoše a neznám se. Jo, přesně tak. A potom se už jenom dostat ze situace na konci dílu...ups...

A je to tady. První opravdová akce. Která skončí menším překvapením...

Brutálně vtipné ticho před bouří. Vážně, já sotva stíhala titulky, jak jsem se furt smála  :)

Prosím, prosím, hlavně mě nepráskni!  :D

A je to tady. Mám za sebou druhý díl téhle trilogie o čtyřech dílech. Moje chyba, že jsem si myslela, že trojka je konec, a ne jenom první část finále (čtyřka jde do kin za měsíc). A jsem opět spokojená. Sice se v podstatě jedná o "dvou hodinovou bitvu mezi třemi kopci", ale i tak je to pekelně dobrá zábava! Protože tohle je sice klasický druhý díl, ale zároveň to nepůsobí jako klasická výplň, jako každá jiná dvojka v trilogii, popřípadě trojky rozdělená na dva party. Protože byť se to na první pohled nemusí zdát, tenhle díl má velký posun charakteru samotného Shina, což je za mě moc fajn, že to i v rámci děje šlo. A jo, chyběly mi postavy z jedničky, ale zároveň byl moc fajn zakomponovaný "origin" nové parťačky, tak doufám se všichni spolu příště sejdou o trochu "pořádněji"  :)  na trochu hustějším mejdanu. Ale fakt se moc povedl i druhý díl. Navíc jsou tady tady moc fajn bitevní strategie, takže spokojenost z mojí strany je o to víc větší  :)

Skvělá epizoda. Ok, nenapadlo mě, že to bude už v třetím díle, ale celkově je to vlastně jedno, ničemu to nic neubírá, a obsahově moc fajn. Jasný, je to něco, co by se mohlo shrnout ve vyprávění dvou postav během pěti minut. Ale proč jako? Koukám se na seriál, ne na film, tady je prostor. Ale kdo chce, tak si problém najde i tam, kde není. Jestli někdo nechápe, jak je možné, že začalo hořet, tak ať si sedne do obýváku a udělá si jako experimet táborák ve svém paneláku. Ale pokud to chce pořádný, ať použije tu stejnou směs jako Mae, ať to má zajímavější  ;) hodnocení dílu ale  chápu. Po světě chodí hodně smutných lidí  :( tak jsem zvědavá na zbytek, protože je evidentní, že se do toho dne ještě vrátíme  :)

Stále jsem musela přemýšlet nad tím, proč mě Destiny baví. Hned jak se na Netflixu vyloupnul první díl (jeden díl týdně souběžně s domovskou stanicí), tak jsem si říkala, že to bude průměr, a že nad seriálem mávnu rukou. Ale těsně před finálem mě začalo hryzat svědomí. Co když přijdu o něco dobrého? Po prvním díle jsem byla tak ráda, že jsem si ho pustila! A co je na tomhle jiné? Protože to rozhodně není první seriál na téma: "Když jsme byli mladý, tak se něco kolosálně poprdělo, a po letech se všechno vrací jako bumerang." Ale je to tím, že první díl mě nakonec neskutečně vtáhnul. Opravdu povedený seriál, který se možná nesnaží ani zakrýt, že není nijak moc originální (ani v té vyšetřovací lince, ani v té osobní linc), ale vlastně mi to ani nevadilo. Protože tohle sledovat je prostě zábava. Z tohohle důvodu by to někdo nejspíš označil jako ztrátu času. Ale já určitě ne. Destiny je moc hezky natočený seriál (paleta barev mi naprosto vyhovovala) a taky zahraný, protože obsazení je fajn. No, jo, tohle se povedlo  :) sice to je jenom taková oddychovka, ale na tom není vůbec nic špatného...

Vážně skvělý závěr, co si budeme. Co je třeba být vyřčeno, se řekne. A každý dostane to, co si zasloužil. Jak to špatné, tak i to dobré  :)