hroubek

Dovedu si představit, že na papíře ta zápletka fungovala parádně, a že to všem připadalo jako skvělý a zábavný nápad. Bohužel jako film to moc nefunguje. Ethan Coen má hodně zkušeností, a o to více bolí sledovat, že tady nejsou vidět. Řemeslně je film v pohodě, ale po scénáristické stránce to drhne. Film má spoustu dialogů, vtipů a různých monologů, a pravdou je, že většinou to funguje tak půl. Někdy to padne na úrodnou půdu a pobaví to, a někdy je to prostě až moc divné. Margaret Qualley si svou roli užívá, ale místy zbytečně moc tlačí na pilu. Geraldine Viswanathan mi moc nesedla a s Qualley nemají tu správnou chemii. Ostatní herci nejsou špatní, ale opět platí, že jejich dialogy a momenty fungují tak na půl. Panenky na útěku mají několik povedených momentů, ale taky spoustu vaty a nudy. Takže pokud na ně koukat nemusíte, tak na ně nekoukejte.

Krotitelé duchů: Odkaz mi hodně moc sedl, a to nejsem žádný velký fanda původních filmů. Bylo vidět, že ten film má srdíčko, je dělaný s láskou a pro radost, a všichni kdo na projektu dělali se dobře bavili. Na pokračování jsem se těšil, ale první ohlasy mé nadšení řádně zmrazili. A bohužel zcela zaslouženě. Samotný film není špatný, má několik dobrých momentů, a nemůžu říci, že bych se nějak nudil, ale pravdou je, že mu chybí srdíčko. Všechno, co se ve filmu děje je sterilní, obyčejné a skoro bez nápadu. Naštěstí je tu pořád sympatické obsazení, které to drží na vodou. Krotitelé duchů: Říše ledu je film, u kterého zamrzí, že je obyčejný a svým způsobem lehce zbytečný, protože měl rozhodně navíc.

Parádní blockbuster, který mi dost sedl. Režisér Wes Ball mi v trilogii Labyrint ukázal, že je velmi talentovaný, má řemeslo v ruce, umí pracovat s atmosférou a napětím, a když na to přijde, tak mu nedělá problém ani akce. Ball dlouhou dobu připravoval komiksovou adaptaci Myší hlídky, ale to bohužel nedopadlo. Naštěstí dostal jinou příležitost, aby nám všem znovu ukázal jak moc dobrý je režisér a vypravěč. Ball odvedl topovou práci. Je hodně vidět, že film měl nějakou vizi, které se tvůrci pevně drželi a moc dobře věděli jaký příběh chtějí vyprávět, kam má směřovat, a jaký je jeho smysl. V tomto ohledu si zaslouží scénář velkou pochvalu. Režisér Ball předvádí velmi sebevědomou režii, na kterou se moc hezky kouká, a nejen kvůli luxusním trikům. Jsem opravdu moc rád, že jsem dostal film, kde je vidět, že tvůrci věnovali dostatek prostoru k představení nových postav a jejich světa. Je opravdu hodně sympatické, že tvůrci nikam nespěchají a dávají nám opravdu dost času, abychom postavy lépe poznali, než se rozjede hlavní zápletka a představí se hlavní záporák. Film v tomto ohledu působí jako seriál nacpaný do dvou a půlhodinového filmu, kdy každých třicet minut začíná nová etapa příběhu a vyprávění. A čistě z mého pohledu to dost dobře funguje, protože každá část příběhu nabízí něco nové a jiného. A tady se bohužel objeví jediný problém, který film má. Z mého pohledu nefunguje vztah mezi hlavním hrdinou a záporákem. Hlavní záporák nemá tolik prostoru, a je to celkem škoda, protože je napsaný dost zajímavě, a kdybychom s ním strávili více času, tak by to příběhu jenom prospělo. Z posledního aktu je trochu cítit jistá uspěchanost a určitě bych se nezlobil, kdyby ve filmu bylo o pár dialogů navíc. Království Planeta opic má fantastickou vizuální a technickou stránku. Triky jsou luxusní a realistické, a fakt moc povedené. Opravdu si tvůrci vyhráli s podobou post apokalyptického světa, který je hodně přírodní a skvěle vytváří samostatně fungující prostředí. Hodně se mi líbila hravá kamera od Guyala Padose a soundtrack od Johna Paesanoa - navázat na mistrovské díla od Giacchina je těžké, ale Paesanovi se to svým způsobem povedlo. Film může vypadat sebekrásněji, ale pokud nemá nemá srdce, tak je to jen pozlátko. Tady jsou srdcem filmu postavy, a herci, kteří jim dali život. Owen Teague odvedl velmi dobrý výkon a krásně kráčí ve stopách Andyho Serkise, který taky dokázal vdechnout život a emoce Caesarovi. Freya Allan velmi příjemně překvapila a je ve své roli hodně dobrá, a umí si ukrást několik scén pro sebe. Kevin Durand není špatný, ale je velká škoda, že nemá více prostoru. Totéž platí i pro Wiliama H. Macyho, které mu by slušelo taky pár scén navíc. Hodně silný herecký výkon předvedl Peter Macon a jeho linka se mi moc líbila. Království Planeta opic je dobrý a hodně povedený blockbuster, který mi udělal velkou radost a já doufám, že dostaneme pokračování tohoto příběhu.