Recenze (7)
The Invitation (2015)
Will se jeví 75 minut jako někdo, kdo to hodně přepískl s kouřením hašiše před plánovanou návštěvou party lidí, která jede v takových svinstvech, že by měli raději všichni vklouznout pod peřinu se silnou kuřecí polívkou a polstrovanými stěnami. V závěrečné scéně se pak zdá, že to bude asi těmi chemtrails nebo tak něco. Mělo to atmosféru a tajemství, pro mě se však jednalo o průměrný thriller, který po sobě s koncem stopáže nezanechal nic.
Láska v oblacích (2013)
Myslím, že tohle je přesně ten typ filmu, kvůli kterému slečny považují ty své nadutce za neromantické dobytky. Velice nepravděpodobný příběh, přesto - zahřál u srdce.
Šest směšných (2015)
Ok, beru to, asi jsem idiot, protože většinu času mi nemizel úsměv z tváře a párkrát jsem vážně vybuchla smíchy, což se od komedie jaksi čeká, takže hodnotím jako jednu z povedenějších Sandlerovek. Celkovému hodnocení by možná pomohlo, kdyby si film pouštěl divák ve chvíli, kdy má náladu se pobavit lehkou ujeťárnou a ne tehdy, když se chystá jít spát nebo se vrací z ošklivého rozvodového řízení...
Padesát odstínů šedi (2015)
Nejsem z těch, kdo haní něčí dílo jen tak z plezíru, ale hodnocení "odpad", které jsem jinak dala snad jen Kameňáku, si tento kus zasloužil tím, že jsem se nebyla schopna dodívat snad ani do poloviny a vypla jsem televizi. To se mi několik let nestalo. Rozčiloval mě. Všechno je tam nelogické, herecké výkony jsou spíš výrony a vůbec. Romantických filmů, které jsou hezké je přeci taková spousta a jestli si holky chtějí vyplnit fantazii nějakým tím soft BDSM, je tolik online serverů, které jim takový zážitek nabídne, tak proč získal tenhle paskvil takovou slávu?
Most (2011) (seriál)
Od první epizody jsem byla těžce vtažena do děje perfektní potemnělou atmosférou a napínavost jednotlivých dílů mě donutila jich sledovat vždy hned několik po sobě. Saga Norén mi jako hlavní hrdinka, totálně neschopná empatie a společenských konvencí, naprosto učarovala. Možná i proto pak oceňuji zejména třetí sérii.
Jmenuji se Khan (2010)
Filmový doják, který má dopad na duši i peněženku - nutno dokoupit minimálně jednu krabici papírových kapesníčků.
Cradle of Fear (2001)
Není to žádná vysoká krejčovina, ale parádní gore komedie tedy rozhodně. Pamatuji si, že za mých týnejdžrovských let jsem to viděla snad pětkrát, chvílemi jsem se uchichtávala, chvílemi se bála a chvílemi musela odvracet zrak. Každopádně doporučuji jen pro fajnšmekry a lidi s nadhledem. :)