r_t_fish

Pekne obrazky, pekne rekvizity, pekny rozpocet, pekne profi vykony vsech profesi... nejdrazsi TV inscenace, co jsem za posledni dobu videl. Nektere sceny z nataceni byly ze zivota, ale celkove se film nenapadite drzi pri zdi a ke konci uz bych si oddechl, kdyby vsichni necekane zemreli.

Pekne, jen kdybychom temer vsechno nevideli uz jinde (konkretne hlavne v Tuvalu, ale inspiracnich zdroju bylo vic).

Prostredi filmoveho muzea v Turine (Mole Antonelliana), v jehoz utrobach a podkrovi se cely pribeh odehrava, udrzi pozornost bez ohledu na to, co se kolem deje. Krome krasnych interieru a charismaticke hlavni hrdinky se ale moc zazraku cekat neda - pribeh by se vesel do petiminutoveho kratasu a hlavni hrdina drti divaka takovou davkou noumovstvi, ze kazdy z predstavitelu ceskeho "chipackeho" filmu 90. let se proti nemu jevi jako Steve Zissou. Vhodne na chvile dojimani se nad laskou k filmu.

Kdybych nemel pod kuzi reziserovy starsi fimy, byl bych nadsen. Pribeh je krasny a dojemny, atmosfera smutnych osamelych dusi hledajicich stesti a nekoho blizkeho uveritelna, kamera pusobiva. Vetsina hercu pusobi civilne lidsky a jejich mijejici se osudy lehce dozenou k slzam. Ale vetsinu vyvedenych postupu jsme uz u Wong Kar-Waie videli drive a vysledek mi spis pripada jako pokus natocit "typicky jeho" film v US prostredi s US obsazenim. Navic nektere pasaze jsou zdlouhave (az zbytecne, i kdyz "reklama" na Jaguara treba mohl nebyl product placement, ale sveho druhu poezie). Nebyt "Chungking expresu", "In the Mood for Love" a vlastne temer vsech predchozich del, asi bych skakal do stropu, takhle prevlada lehce odvarovy pocit.

Jako by Andrzej Żuławski z Wishe zkoušel natočit remake Na stříbrném glóbu, který viděl v šest ráno na večírku před patnácti lety.

Na campové stupnici ovšem poctivých 5/5. Emzáci, náplavka, únosy, horor, Brdy, Denis Richards s Vašutem, paranoia, kouzla nechtěného. Nablblá, ale krásná bonboniéra.

Audiovizuálně působivé - poctivé oldschool interiéry, vydařené triky, krásné brutalistní budovy a interiéry, zajímavá práce se světlem, povedený sound design. Ale ten scénář.

Sedm let! Sedm let neštěstí a příprav filmu, aniž by si tvůrci za tu dobu položili otázku, jestli dává nějaký smysl. Atmosféru přitom tvůrci nevzali za špatý konec, především díky kameře M. N. Joncka. Ale ten scénář! Nevývoj postav a slepenec bubákových klišé, na jaké nepřistoupí ani dvanáctiletá emo puberťačka. *** Spoiler: Když už to vypadalo alespoń na jednu slibnou indicii, že by za vším mohl stát jeden manipulátor, který ostatní vodí prostřednictvím internetového chatu, byla to marná naděje: když na obrazovku píše kdokoli z města, prostě v místnosti rachotí klávesnice, podobně jako když dřív všechny počítače zobrazovaly zeleně na černém pozadí za zvuků jehličkové tiskárny.

Někomu stačí málo. Takový slepenec klišé, vykradených nápadů a nelogičností pohledat. Některé scény fungují skvěle a svižně, ale celek táhne ke dnu snaha za každou cenu vytěžit nijak zvlášť originální nápad a béčková vizuální stylizace popírající alespoň základní mechanismy fikčního světa. (A těch několik klasických aut zničených tunerem ve snaze zalíbit se dvanáctiletým chlapcům od kolotoče je malina na plastikovém dortu).

Skoda. Kostymy, vyprava, kamera a hudba jsou vyborne, bohuzel scenar hodne trci v padesatych letech.