Jehan

Dokonalý úlet, ve kterém se báječně vyřádil nezaměnitelný Klaus Kinski.

Mrazivý (doslova) a netradiční western. Už jen proto, že Trintignant má v pouzdře pistoli a ne revolver. Mauser. Ani ten mu ale nakonec nepomůže. Čirá beznaděj. Vítězství bezohledné zvůle. Trochu optimističtěji vyzněl na toto téma belgický komiks Durango. Na tomto filmu se jistě pásl i Tarantino.

Mistrovský kousek z doby, kdy jsme v kině předem ani netušili, že jde o nějakou poctu Hitchckokovi a celému noir žánru a šli jsme na francouzskou kriminálku jako obvykle, a samozřejmě, znalci mezi námi na Truffauta. V té době nám paradoxně komouši v kinech pouštěli s malou prodlevou perly francouzské kinematografie. Viděl jsem v pražských Nuslích v kině Tatra, kde je mu konec... Fanny Ardant je okouzlující, Jean-Louis Trintignant jako obvykle nemá chybu.

Asi bychom měli konečně ocenit skutečnost, že všechny tyhle báječné francouzské bijáky by byly prd nejen bez Belmonda, ale i bez skvělého Jeana Rocheforta.

V té době vlastně průměrná francouzská kriminálka, kterou Belmondo přizdobil narůstající muskulaturou a zálibou v těžkotonážních revolverech a kaskadérských eskapádách. Ovšem ve spojení se sugestivní hudbou a pohledy na město, potažmo ve spojení s patologickým vraždícícm slizounem, podařilo se vytvořit nezapomenutelný film. Už jen díky dobovému . francouzskému designu, na který jsme (spolu s pornografickými konotacemi) v 70. letech v kinech civěli jako na zjevení.

Prorocký film o kulinárních trendech. Scéna se žvýkačkovou hmotou a nalepenými kuličkami patří ke zlatému funésovskému pokladu.

Solidní funésovka, navíc s báječným Blierem.

Jistě, je to blbůstka, kterých se tehdy ve Francii točily metráky. Ale manipulace s minou předvedená Bernardem Blierem se hned tak nevidí.

V roce 1970 ještě neokoukaný a plný šílených neotřelých nápadů předvedl Pierre Richard naprosto zběsilou jízdu reklamním světem, který jsme tehdy jen stěží chápali. O to lepší je na Roztržitého očkem mrknout dnes. Navíc je zde jedinečný Bernard Blier a jeho svůdná pleš...

Vždycky mi to šlo na nervy, ale nakonec tomu musím dát 4 hvězdy. Proto!