Velké ticho

Trochu spoiler! Asi najväčší opak filmového happy endu, aký som zatiaľ videl. Horšie to už dopadnúť nemohlo. A zároveň jediný film, ktorý sa mi podarilo stiahnuť vo forme priečinka obsahujúceho ešte jeden menší súbor s názvom: Happy Ending. A v ňom bola logicky pozitívna alternatíva záverečnej scény. Sranda. No ale aby som sa vyjadril aj k filmu, páčilo sa mi prostredie - zasnežené hory, to viem vždy oceniť. A tiež casting. Veľké ticho vlastne stojí a padá na postavách. Kto videl, pochopí, že aj názov sa od toho odvíja. Príbeh je samozrejme tiež dôležitý, ale že by bol nejako sofistikovaný, to sa nedá povedať. Spracovanie mi prišlo dosť béčkové a šablónovité, preto hodnotím ako hodnotím. A tiež tempo nebolo práve najživšie, aj keď by malo byť, nakoľko sa stále niečo dialo. (09.12.2013)

Tento snímek má mýma očima několik výrazných předností, tou první jsou herci, Jean-Louis Trintignant v roli němého pistolníka výborný, on prostě mluvit nepotřebuje, zvládne to i beze slov skvěle, no a Klaus Kinski mi opětovně potvrdil, že je démon, jeho hraní ve mně probouzí obavy, tíseň, možná i strach, ztvárnil toho grázla na jedničku s hvězdičkou, odporné stvoření.. Krásná příroda zasypaná sněhem a podmanivá hudba působí dokonalým kontrastem k tomu, co se divákovi odvíjí před očima.. Pravděpodobně nejkrutější westernové drama, které jsem viděla.. (18.06.2022)

Hodně syrový a negativní spaghetti western s koncem, který by si hollywoodská produkce nedovolila a za který má u mě IL GRANDE SILENZIO jednu hvězdu navíc. Vynikající Morriconeho hudba a vlažně odehraná, přesto důstojná zvrácená záporná postava Klause Kinskiho. Tarantino podstatnou většinu tohodle filmu zrecykloval v THE HATEFUL EIGHT. (13.01.2016)

Sergio Corbucci a jeho drsná kritika amerického právního systému konce 19. století, kdy se efektivita využití lovců odměn proměnila v čiré vraždění lidí. Trintignant a Kinski předvádějí rovnocenný herecký souboj až na krev. Těžko říci, kdo z nich je význačnější. Trintignant coby němý mstitel mrtvých duší či modrooký ďábel Kinski, jenž v roli Tigrera nabývá podoby anděla smrti? Výjimečnou složku tvoří i lokace (severní Itálie) a zasněžené prostředí hor, jejichž ráz podtrhává grandiózní hudba Ennia Morriconeho, která film zásadním způsobem obohatila. Když se dnes řekne "spaghetti western" (osobně nemám tuto nálepku rád), vybaví se mi dva filmy - Leoneho Tenkrát na Západě a Corbucciho Il Grande Silenzio. Naprosto zásadní průlom (jeden z pokusů o demytizaci kultu divokého západu) ve snaze o politizaci westernového žánru. Top. (14.12.2017)

Němý, zlý a naivní. Prašné pláně vystřídala sněhem a pěnou na holení pokrytá Cortina d´Ampezzo (snad jsem zahlédl i sjezdovku), Trintignant si marně hraje na Clinta, vychcaný lovec odměn Kinski plánuje několik dní dopředu, kam půjde na velkou a šerif až do konce neví jestli dostat k ledu sebe a nebo kumpány té plavovlasé stařeny v kožichu.. Zatímco vyčpělý příběh, dramaturgické minely i podivné experimenty s těkavou a rozostřenou kamerou přináší zklamání, unhappy end v intencích zákonů svým dlouhým nosem na pocit zadostiučinění surově boduje. Corbucci měl možná smůlu, že jsem si den předtím dal na stropě navždy přilepené Il buono, il brutto, il cattivo a ve světle tohoto srovnání jeho špagety nedolétly nahoru v ani jednom filmařském aspektu (včetně Morriconeho doprovodu). (23.11.2015)