Bragi66

Tak jako rozehrané dobře na mezidruhovou rasovou notu, ale pak začali otravovat s Elfy a blbnout s hůlkou, až to blbnutí přerostlo ve velkou blbost. Připomněl bych k mezidruhovému rasovému útlaku třeba seriál Carnival Row (2019).

Správně bylo řečenu, že ve válce je první obětí pravda, kterou už tak mají válčící strany nastavenou každá jinak, ještě než se to začne zamotávat. Mnetenhle film nevtáhl. Má to sice atmošku, ale pracuje to s nápodobou dokumentárních prostředků, a to dost něpřesvědčivě. Neposedná kamera dost otravuje a herecky a psychologicky také nešlo nijak do hloubky a točí se více méně na místě. Slyšel jsem od přímýjch účastníků vyprávění o konfliktu v bývalé Jugoslávii. Ti, kdo tam byli za nás často začali pohrdat Balkánem bez rozdílu stran, ba je až nenávidět. No a Jugoslávci jim tam zase dělali samé naschvály a provokace, protože si myslí, že pravda je na jejich straně (případně na jejich stranách). K tématu širších souvislostí toho, jak USA rozdmýchává konflikty, aby je pak mohla hasit, vřele doporučuji sérii dokumentárních fimů uvedenou pod názvem "Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států" nebo "Americké století očima Olivera Stonea" (2012-2013).

Opravdu řízná komedie Woodyho Allena, a přitom je to jeho režijní prvotina.

Je to o uvěřitelném propadnutí normálního slušného člověka do spiály gemblerství, které vždy končí stejně - pár procent, které mají hráčské korporace nad pravděpodobností hráče nakonec vždy uštvou na finanční dno.

Múj oblíbený autor H. P. Lovecraft , ale proč v roce 2005 jako němý a čb? Nepodařilo se mi to shlédnout celé.

Přesto, že jsem ve filmovém klubu sjel ty surrealistické filmové klády jako například Andaluský pes (1929), tak tenhle film, mne nikak nepřesvědčil. Měli jsme na to asi tehdy více času. Český surrealismus šedesátých let dvacátého století je pro mnerozhodně více uvěřitelný.

Má to své mouchy, ale hrome, tomuhle dávám plnou podporu z oblasti filmů o nespokojených britských mládencích, kteří se chtějí zbavit okovů místa, i kdyby měli jet třeba až do Cornwallu. Po ty, kteří by se museli podívat (jako já) do překladače co je Cemetery Junction, tak to znamená Hřbitovní křižovatka. Herecké výkony na vysoce uvěřitelné úrovni, podpora toho že máme vylézt z vlastní ulity je tu motivující. Pokud se někomu líbil fotrovský herecký výkon Rickyho Gervaise, tak vřele doporučuji svěží dílko Umění lhát (2009).

Režíroval to sice Woody Allen na nosné téma bratrů, kteří se po spirále dluhů dostali až na dno svědomí, že tedy musí zabít, aby to rozmotali. Poučné je na tom, že to tak nefunguje, avšak podle mne se to dalo zahrát soustředěniji. Herecké výkony vynikající, ale tady fakt chybí ta psychologická složka, kterou bychom u tohoto režiséra očekávali.

Docela dobrá polistopadová kriminálka na důležité téma, kdy se jezdilo vozy Škoda Favorit. Když to ale srovnáme třeba s Bony a klid (1987), tak to nemá takový filmový říz. Pokud se to ale postaví vedle Příběh kmotra (2013), tak tohle je lepší. Ale i když tu Michal Dlouhý hraje jak o Zlatou helmu, tak uvěřitelnost postav je tu spíše šablonovitá a neuvěřitelná. Doporučuju ale špičkový film tohoto režiséra Zánik samoty Berhof (1983), to je fakt dramatická i vizuální jízda první kategorie srovnatlná s "vláčilovkami".

Mám ta hodnocení v poslední době nějak negativní, ale tenhle film opravdu nejde pochválit. Většinou se děj skládá z toho, že nastavují kormidlo na 220 stupňů a k tomu nějaké ty uzly a Jardy. Má to sem tam nějaké malebné scény, ale stopáž 130 minut to neunese. Dramatické momenty jsou tam tak asi čtyři, z nichž ty poslední jsou doslova hloupé, a to jak Alex Baldvin jako agent CIA pomáhá řídit ponorku Rudý Říhen, a pak tam lítá s pistolí a honí kuchaře. Sean Conory si tam sotva brnkne a místo finále je trapná kličkovaná před torpédem a kecy o rybaření - prostě myšlenková i dramatická poušť. Jo a většina hudbym (až na ten konec) vypadá, jo že to nakřičeli Alexandrovci. Na téma ponorek doporučuji třeba Ponorka (1981), což je sice 2. světová, ale s uvěřitelnou ponorkovou atmosférou a řízným dějem.