Bragi66

Je to důležité téma - kolik váží duše, avšak o tom se tady dozvíme jen povrchní křesťanské banality jako například: "Ježíš je voda, která uhasí tvou žízeň". K tomu nějaký kýčový Ježíšek nalepený na palubní desce auta a pár keců o tom, koho křesťanský bůh má rád, a jestli ho máme mít rádi my, i když se chová jako ješitný sebestředný pomstychtivý důchodce. Benicio Del Toro umí perfektně hrát zlejše (např.: Divoši, 2012), ale tady nepřesvědčivě hraje nějakého pambíčkáře, který prochází krizí víry. Sean Penn tu hraje (v účesu a dresu jako Karel Gott ve Slaněm), co role dovolí, ale jindy to umí opravdu rozbalit (např.: Tady to musí být, 2011). To přeskakování do různých časovích rovin zde vypadá poněkud samoúčelně, snad aby zakrylo neopostaněně dlouhou stopáž (124 minut) ve vztahu ke křesťanským rádobyhlubokomyslnostem a osamoceným dramatickým momentům (o kterých se často jen hovoří  - třeba o tom, jak přejede tátu s dětmi a ujede).

Sice přiměřeně profesionálně vyrobeno, ale bez pořádného napětí (pokud to mělo být krimi) a bez humoru (pokud to měla být komedie). Myšlenkově velmi plytké a málo uvěřitelné. Kdo čekal jako já nějaký ten klasický "akčňák", tak toho to asi nepotěší.

Přesto, že se film odehrává převážně v márnici, tak nemá pořádnou atmošku, nemá napětí, nemá spád a konec nestojí ani za zmínku. Je to film z roku 1997, tedy z doby, kdy se používají moderní vědecké vyšetřovací metody, ale tady se jen hanrkují o to, jestli a proč to udělal jako v nějaké krimipohádce ze sedmdesátých let.

I když je to film z dílny režiséra takových kládopříběhů jako je Blade Runner (1982) nebo Vetřelec (1979), tak tohle má sice dobrou rozehrávku, ale muhamadžel se to v ztrácí v senoseči blízkovýchodních špionážních filmů bez přidané hodnoty. Z myšlenkového nastavení filmu pro mne z toho vyplývá, že uzenáči tam žijící, mají svůj svět a zákony, ale že by si ho tam měli všechno ponechat doma.

Je to tak hloupé, absolutně bez napětí, ohavně přehrávané a rozvláčné, že jsem ani nezkoumal, který z těch blitkopříběhů vytvořil Steven Spielberg. Za jeho Schindlerův seznam (1993) mu tam nahoře za tohle určitě pár černých čárek smazali.

Více romantický než kriminální. Je to taková bondoka nedorostlá do technických nesmyslů. Pozitivní jsou několikeré zvraty děje o ukradení impresionistických prvotin, ale bohužel s bezzubým romantickým účesem.

Velmi ponuré, úsporné a strhující zobrazení situace těsně po 2. světové válce. K tomuto tématu je třeba i film Ves v pohraničí (1948), ale je to spíše budovatelská pohádka pro pamětníky. To třeba ale snímek Stíny horkého léta (1977), to je jiná káva. Tu doporučuji.

Spielberg je opravdový profesionál. Za takhle zpracované téma mu tam nahoře určitě umazali nějaké hříchy za takové chujoviny jako je E.T. - Mimozemšťan (1984) nebo Čelisti (1975). Opravdu neuvěřitelně přesvědčivé, až na ten srdceryvný závěr. K tomuto tématu je třeba připomenout také film Pianista (Roman Polanski, 2002).

Neotřelá drsná jízda do pekla těch, kteří se rozhodnou pro cestu zloskutků. Připomíná to například film Londýnský gangster (2010).

Je to podbízivá plytká snaha o pokračování Blade (1998). Už tehdy to byla povrchovka, ale tohle je nudná snaha o zvíření vychladlého popela. Je to neosobní, hloupé a nudné. Zajímavé je na tom jedině to, že se to vyráběllo částečně i tady v Česku.