Bragi66

Je to sice "odevšeho kousek" a nejde to do hloubky postav, ale jako gangsterka se to dá vidět. Má to poněkud rozviklanou stavbu, ale není to zase nějaká americká stupidita učesaná pro rodinné účely, kterých už tady prošly kýble a s lepším hodnocením. Colin Farell tu podle mně docela hraje, a navíc je tady dost podobný Mikymu https://www.instagram.com/majkl_iv/.

Je to "severština", ale poněkud to připomíná měně známý film Miloše Formana Valmont (1989), což je opravdová filmová jízda se vším všudy. Avšak  Satisfakce 1720  (2016) má více existencionální poselsví a je o něco empatičtější. Dobová výprava filmu je na jedničku a uvěřitelnost si zaslouží pochvalu, která vyvažuje i něco, co by se dalo označit jako "filmová topornost".

Roberta De Niro, jako ostříleného sázkaře, udělají investoři ředitelem kasina v Las Vegas. Musí ale vyjít se svým problémovým kamarádem mafiánem (Joe Pesci), a navíc ho ničí Sharon Stone. Připomíná to další podobné filmy "mafiánky" (podle vzoru "indiánky"), které všechny směřují od vzestupu k fatálním žěnám až k hořkému pádu (Například Zjizvená tvář, 1983 s Al Pacinem). Ve filmu Casino tu Robert De Niro hraje noblesně to, co nejlepšího od něj v mafiánkách lze očekávat. Jako tip na další vynikající, ale méňe známou "mafiánku" mne napadá například Milerova křižovatka (1990).

Elegantně ukradnou trezor v Benátkách, je to svěží rozehrávka. Pak je ale Edward Norton zradí - Jidáš jeden! Dále to pokračuje jako odvetné akční dílo, avšak povrchní a jen řídce fabulované. Znehodnocují to ve finále i pitomé autombilní honičky v metru a na nádraž s vrtulníkem. Překvapení v závěru je očekávané a pokročilého diváka nedůstojné. Do průměrnosti to mělo namířeno a do průměrnosti s tím. Avšak  připomíná to třeba sérii Danyho parťáci (2001, Steven Soderberg), ale to je víc komedie. Z mého pohledu se Loupež po italsku blíží rovněž vynikajícím filmům v podobné kategorii, které natočil režisér Guy Ritchie, jako například Sbal prachy a vypadni (1998 a další) nebo Podfu(c)k (2000).

Kdo by hledal řízné gangsterské příběhy, bude zde asi zklamán. Má to sice velmi přesvědčivou výpravu a atmošku z Birminghamu po 1. světové válce, kde se všude po ulicích válí uhlí. Jednomu Cikánovi uříznou kus ucha, irského opilce zastřelí při pranici u popelnic za hospodou Černá labuť a jeden komunista umře při policejním výslechu na poškrábaná záda (nebo co to bylo).  S těmito násilnými činy si vystačí celá první série (6 epizod). Jinak se tam hojně konverzuje po hospodách, pije a kouří.

Spíše taková česká sojka - ani veselé, ani napínavé. Úsporný Anthony Hopkins a černoušek, který celý film jen valí kukadla a špulí rtíky - no s tím mi jděte z dílny.

Celkově velmi pozoruhodný a filmově dobře vyrobený seriál z blízké a uvěřitelné SF technobudoucnosti. Něteré díly jsou doslova úchvatné od začátku do konce, jiné trochu otravují pomalými rozjezdy nebo mravoučností, ale vcelku to vřele doporučuji všem SF příznivcům a divákům, které moc nebolí přemýšlení nebo empatie. Tvůrci z VB ukázali Huliúdu, že kostru filmu tvoří příběh, tempo, myšlenková kostra, vyvážená nadsázka i závěr. Třeba i jen titulky na začátku a na konci signalizují, že je to opravdová kvalita.

Pověst, která film předchází, je dobře zmáknutá reklama. Zní to lákavě - výkon herce Keanu Reeves je neuvěřitelný. Ano, jeho výkon je neuvěřitelný, ale v tom smyslu, že není uvěřitelný. Je to dovedně, ale průhledně, nastrojené egocentrické kariérní drama. Uvěřitelný a znepokojivý je propad Charlize Theron do šílenství. Al Pacino tam také hraje, ale zase spíše jen že hraje postavu, a nebál bych se říci, že na mnoha místech dokonce dost přehrává, zejména ke konci v sérii zpěvných, a dokonce tanečních čísel. Je to dobrá podívaná, ale čím blíže ke konci filmu to bohužel vypadá, že se tvůrci rozpačitě rozhodovali mezi komediálností a mravoučnou bubákovostí. Ta bigótní matka nebo ty prvoplánové svody ke hříchu - z toho ční sice dobře náplánovaná, ale povrchní americká kalkulace. Ve filmu zazní pár nosných myšlenek, dokonce i to, že nepřítele nemáme hledat někde venku mezi židy, komunardy, muslimy, čmoudy nebo pedobuzeraty, ale že toho největšího nepřítele si každý ochotně hřejeme ve vlastních "prsouch". Tady se praví, že tím hadem všech biblohadů je ješitnost, ale buddhisté, psychověda i gnostičtí křesťané vědí, že diagnotikované jmého ďábla je ego. K tématu "konec do pekla" doporučuji třeba filmy V Číně jedí psy (1999) nebo Monty Pythonův smysl života (1983).

Zprvu dobré zdá se (dobré vizuály a atmoška), však kazí se to na klišé, předvídatelném ději a blbosti postav.

Stojí to za shlédnutí. Jsou tam neotřelé pohledy a neotřískané filmové materiály. Doporučuji.