Rivalové

Mistrovské post-moderní melodrama, které tady nebylo snad od dob vrcholných kousků Xaviera Dolana (Imaginární lásky, Je to jen konec světa, Mami!). Absolutní syntéza kamery a hudby, kde nejde s jistotou určit, co je dominantnější a co ve vrchovaté míře dělá ze sebebanálnějších scén nervydrásající thrillerový zážitek. Luca Guadagnino je skutečným režijním auterem, ve své filmografii střídající neslučitelné žánry, pokaždé však s jiným kreativních uchopením. Challengers na papíře mohou vyznívat jako konvenční snímek o romantickém trojúhelníku, díky nelineárnímu vedení příběhu skrze pohyby a úhly kamery, významotvorný elektronický soundtrack a minimalistické herecké výkony ústředního tria však působí jako nevšední a progresivní dílo, které rozvibruje diváka ještě hodiny po zhlédnutí. Náběh na 10. P.S. Trent Reznor a Atticus Ross povyšují hudební zážitek z The Social Network na zcela novou úroveň. (26.04.2024)

Po herecké stránce není co vytknout, všichni tři protagonisté se dokonale doplňovali a byla radost to sledovat. Po hudební stránce to byla radost taktéž, Atticus Ross a Trent Reznor jsou géniové a i když mě soundtrack nejdříve překvapil, vlastně se k tomu filmu naprosto hodil. Krásné experimentální scény, navnadilo mě to k tomu, zkusit tenis. Ale určitě bych to neoznačovala za film roku, na to tady asi budou jiní adepti. Přesto mě Luca Guadagnino nesmírně překvapuje svou všestranností, každý jeho film je o něčem úplně jiném a je vlastně moc zajímavé to sledovat. (25.04.2024)

Tenisové scény mezi Artem a Patrikem jsou mimořádně houževnaté. Pohledy z ptačí perspektivy, kamery připevněné na tenisových raketách a mnoho dalšího, jen umocňuje efekt toho, že vše udržuje diváky plně ponořené do tohoto tenisového dramatu. Luca Guadagnino v Rivalech ve vás vyvolává touhu vstát a sportovně si zakřičet. Režisér natočil odvážný a především osvěžující snímek, který přiměje k napětí i ty nejotrlejší diváky. Herecké trio ze sebe vydává všechno a donutí vás částečně vše prožívat s nimi. Je to hříšně zábavné a mimořádně neochvějné. (23.04.2024)

// Nejednoznačné poselství, fakt, že se prakticky vůbec o nic nehraje, nefunkční vyprávěcí struktura, impotentní postavy a nakonec ještě frustrace, když ve finále Guadagnino servíruje nejlepší tenisový match, co byl kdy natočen, jenom aby podtrhnul, že kdyby takhle dravý byl celý jeho film, bavíme se tu teď úplně jinak. Stylové cvičení v ničem, ne dík, radši si dám posté Wimledon. (24.04.2024)

Challengers. Perfektný filmový plagát a vynikajúco zostrihaný trailer. Lákadlo zafungovalo a v kine som bola medzi prvými. Obsadenie a herecké výkony super, najviac by som pochválila Zendayu. Najprv pôsobia Challengers tak trošku odľahčene, je tam aj zopár vtipných momentov, hlavne v spojitosti s tým, ako boli vtedy ešte dvaja najlepší kamaráti úplne paf do našej hlavnej hrdinky. Neskôr to už prechádza do psychologickej drámy, ktorá v poslednej možno pol hodinke naberá až thrillerovú atmosféru. Kto čaká typický športový film o tenise, bude možno sklamaný. Tenis je tu povedala by som len vedľajší, to mi ale vyhovovalo. Tashi Duncan je rozmaznaná, ale ambiciózna žena, ktorá je ochotná urobiť čokoľvek, aby to bola JEJ hra. Už v popise filmu je "Her game. Her rules." A to sa nevzťahuje len na tenis. Tenis pre Tashi nie je len hra. Ona tú hru neprestáva hrať ani v živote. Tashi je niečo ako moderná Scarlett O'Hara, ale bez tej osudovej lásky Rhetta Butlera, pretože Tashi má v skutočnosti rada iba seba. Už vtedy v hotelovej izbe hrali podľa jej pravidiel, vždy dosiahla, čo chcela neberúc do úvahy city niekoho iného. Aj napriek tomu, že postavy sú vykreslené zaujímavo, mám pocit, že sme sa o nich nedozvedeli všetko, hlavne o Patrickovi. Skutočné pocity, city, zmýšľanie a zámery všetkých troch postáv sú schválne nie vždy jednoznačné, bola by som rada, keby sa išlo ešte viac do hĺbky. Skoky v čase boli až veľmi často, pôsobilo to niekedy až chaoticky. Za najväčší nedostatok filmu považujem hudbu. Nechápem to rozhodnutie vložiť hlasnú hudbu aj do dialógov! Okrem toho ma výber hudby dosť rušil. Hudba vo filme mi dokáže celkový filmový zážitok spríjemniť, v prípade Challengers to bol pravý opak. Presne takúto hudbu nemám rada, hneď keď prišli záverečné titulky, utekala som preč. Luca Guadagnino dokáže divákovi podať príbeh dostatočne pútavo a zaujímavo, film naozaj nemá žiadne hluché miesto a skutočne graduje, ale aj tak moje očakávania úplne nenaplnil, no musím povedať, že z jeho tvorby sa mi práve tento páčil najviac. Nebojím sa povedať, že o komerčný úspech filmu sa postarala hlavne Zendaya. [Cineplex Mannheim, 25.04.2024, OV, BonusTicket] 70% (26.04.2024)