Poslední recenze (1 655)
Mank (2020)
Příliš digitální, příliš seriálové, příliš průměrné a příliš nudné. Za mě osobně možná nejslabší Fincherův film. Fincher na jedné straně vše zaobaluje do vyleštěného černobílého provedení a hraje si s dobovým mono zvukem, zároveň ale záběruje podle těch nejnudnějších moderních trendů a absolutně rezignuje na cokoliv koncepčního, co by alespoň trochu mohlo připomínat dobové filmové vyjádření (pár prolínaček to opravdu nezachrání). Předkamerový prostor je neskutečně plochý, nudný a postrádá jakoukoliv tvůrčí finesu. Zcela chybí vnitrozáběrová montáž. Proč vše toto absentuje a i přesto tam Fincher rve ten nechutný černobílý postřik? Pokud mě alespoň něco málo na Mankovi zaujalo, byla to určitá plastičnost charakteru hlavního hrdiny a to jeho určité latentní hrdinství. V tom vidím potenciál, který ale zůstal zdaleka nevyužitý a utopený v průměrnosti podání a absenci zručné filmařiny, kterou bych od někoho, jako je David Fincher, vždy očekával. Zklamání. 5/10
Zahraniční dopisovatel (1940)
Klasický Hitchcock z raného období v té nejlepší formě. Popcornově dobrodružná špionská lovestory plná napětí, akce, romantiky a nečekaně skvěle vtipných screwball momentů. Některé obrazy zcela jasně odkazují na budoucí Hitchcockovu tvorbu (např. hlavní hrdina odhalí místo spiknutí, když ale dojede na místo policie, nikdo tu už není a hrdina je přede všemi za hlupáka = Na sever severozápadní linkou). V dramatických momentech naprosto skvělý pohyb kamery v prostoru (mlýn), svižná moderní střihová skladba (atentát na schodech) a dynamická práce s mizanscénou (pád letadla). To vše je pro mě opět důkazem toho, že nebýt Hitchcocka, podoba moderní kinematografie vypadá úplně jinak. 9/10
Přejezd Cassandra (1976)
Naprosté pandemické guilty pleasure. Paradoxem je, že ač se svým způsobem jedná o brakovou béčkovou storku, je v určitých momentech neuvěřitelně zručně odvyprávěná. Pro 70kové katastrofické filmy mám slabost, tohle je v rámci žánru skrytý skvost. 8/10