Carrie_3

Pokud bych měla v tomto případě hodnotit vizuální stránku filmu, neváhala bych a hodnotila nejvyšším počtem hvězd. Film se v tomto ohledu skutečně blížil dokonalosti, každičký i ten sebemenší moment byl promyšlen do takových detailů, že jsem tomu nemohla téměř ani uvěřit. Snímek nabízí krásnou hru se světly, stíny a barvami, které spolu nevídaným způsobem souznějí, tvoří kompatibilní a pro mnohé neočekávaný celek. Musím konstatovat, že moje oči opravdu plesaly blahem. Další skutečnost, kterou bych ráda vyzdvihla, je hudební doprovod. Ve většině filmů oceňuji, když hudba dokresluje celkový děj - ničím nevyčnívá a přesto je tam taková, jaká má být. V tomto případě hudba velmi vyčnívala, výběr skladeb byl opravdu zvolen s vkusem a velmi jsem oceňovala jeho propojení především se zpomalenými záběry, kde skvěle vynikly. Po dlouhé době si opravdu s chutí poslechnu soundtrack k filmu. Dále mě potěšilo herecké obsazení, dlouhodobě považuji Ryana Goslinga a Carey Mulligan za velké herecké talenty mladé herecké generace a myslím, že v tomto snímku můj názor rozhodně podepřely. Abych se dostala k tomu, proč jsem filmu neudělila nejvyšší hodnocení - dlouho jsem nad filmem přemýšlela, celý děj se mi zdál do detailů promyšlen, přesto se mi mnohdy zdálo, že forma převyšovala obsah. Nepochybně se jedná o pouze můj subjektivní názor, ale přesto si nemůžu pomoci. Film i přesto ale rozhodně stojí za doporučení.

V poslední době při výběru filmů střílím dosti na slepo, mým hlavním cílem je rozšířit si obzory mezi nejlépe hodnocenými filmy zde na ČSFD, proto se mi (vcelku pochopitelně) často stává, že jsem velmi příjemně překvapena - stejně jako v tomto případě. Co říci na úvod - režisérskou kinematografii Guye Ritchieho zrovna pod palcem nemám, co si vzpomínám, tak naposledy jsem od něj viděla Sherlocka Holmese, který mě zrovna neuchvátil, proto jsem se raději i nyní připravovala na možné zklamání. Ale opak byl pravdou. Film mě pohltil již od prvních minut, v průběhu celého děje mě napadalo, že je snímek "příjemný", což je asi zvláštní přirovnání, ale je to tak. Já jsem se jednoduše bavila, film měl spád, nezaznamenala jsem žádná slabá místa. Co bych především vyzdvihla, je práce s kamerou, jednotlivé záběry byly opravdu s nápadem a vkusem vymyšlené. Při vyjmenovávání kladů nesmím nepochybně zapomenout na vynikající scénář, který velice často hýřil vtipem a dále hudební podklad, který skvěle dokresloval tamní atmosféru. Co se týče hereckého obsazení, nenapadá mi nikdo, kdo by nějakým způsobem převyšoval zbylé herecké osazenstvo, herci na mě celkově působili jako kompatibilní celek. Závěrem bych film rozhodně doporučila, pokud patříte mezi milovníky krimi, neměli byste si jej nechat ujít. A pokud zrovna tento žánr nepreferujete (podobně jako já), možná byste měli občas udělat výjimku, protože snímek určitě stojí za to vidět.

Osobně největší problém při převádění divadelních her na plátno vidím v tom, že mnohdy mohou působit "nedopečeným" dojmem, neboli stojí na velkém množstvím dialogů a okolní prostřední/ děj tím trpí. Stejné pocity jsem občas měla i v tomto případě, u herců se mi sem tam zdálo, že dost přehrávali a dialogů zde bylo také přehršel. Ve chvíli, kdy jsem ale přistoupila na "vlnu" filmu, byla jsem příjemně překvapená, snímek mě velmi bavil a některé herecké postavy byly napsány skutečně s vtipem, máme zde možnost se setkat s velkou řadou různých charakterů. Osobně mě nejvíce zaujal výkon Paula Newmana, jež ztvárnil cynického alkoholika, který se s problémy vyrovnává po svém. Při závěrečných titulcích jsem v žádném případě nelitovala, že jsem věnovala několik desítek minut právě tomuto snímku, chvílemi jsem se opravdu bavila a alespoň jsem dějově zavítala do dob dávno minulých.

Pokud tomuto filmu věnujete maximální pozornost (která je v tomto případě skutečně nutná, neboť hrozí, že se ztratíte), nebudete pravděpodobně zklamáni. Dlouho jsem kolem snímku kroužila, vždycky jsem ale sáhla po jiném, když jsem měla tu možnost, nakonec ale nastala chvíle, kdy jsem na výběr neměla.. Na úvod musím říci, že opravdu nechápu, proč jsem tak dlouho otálela, protože "L. A. - Přísně tajné" má nepopiratelnou kvalitu, která ho zde na webu řadí tak vysoko. Curtis Hanson si zvolil vynikající námět, kterému sekunduje ještě lepší herecké obsazení. Pokud bych měla chválit herecké výkony, zbytečně bych se příliš rozepisovala. Osobně si ale neodpustím vyzdvihnout výkon Russella Crowa a Guye Pearce, kteří své party sehráli opravdu bravurně. Dějově a scenáristicky je film zpracován ve formě, která se pomalu blíží k dokonalosti, pokud se diváci naladí na tu samou notu, kterou jim snímek nabízí, nemůžou se nudit, protože to prostě nejde. Film musím jednoznačně doporučit, pokud se Vám v něm podaří nezamotat, jistě nebudete výběrem zklamáni. Mé prozatímní hodnocení: 4,5*.

Piano je bez pochyby výjimečný snímek. Chvílemi bilancuje dost na hraně, ale vždycky ze všeho dokáže krásně vybruslit. Erotické dusno by se chvílemi dalo krájet a to přibližování se dvou tak rozdílných postav opravdu stálo za to vidět. Hlavní herecké obsazení bylo opravdu vybráno s vkusem a herci předváděli vynikající party. Co se týče hudby, netřeba asi komentovat, mnozí soundtrack považují za jeden z nejlepších, který kdy vznikl. Já takto soudit nemůžu, jen musím konstatovat, že mně se hudební podklad velmi líbil a skvěle dokresloval tamní atmosféru. Pokud vezmu v úvahu, kdy byl film natočen, je "Piano" pro mne skvost mezi romantickými dramaty 90. let. Když jsem si prohlížela hodnocení zde na ČSFD, chápu některé uživatele, kteří snímek ohodnotili nejvyšším počtem, já jsem ve skrze na vážkách, film musím zhlédnout ještě jednou, abych jej byla schopna plně zhodnotit.

Snímek je možná lehce překombinovaný, ale závěrečné rozuzlení je jistě překvapující, což film dle mého názoru posouvá do kategorie "těch lepších", které lehce vyčnívají nad ostatní. Kdo má rád gangsterky, jistě tímto soustem nepohrdne. Já nepatřím mezi velké fanoušky právě tohoto žánru, přesto se mi film líbil. Nabídl toho spousty - přes komediální prvky doplněné dávkou romantiky a konče prvky typické pro krimi. Poslední, co bych ráda vyzdvihla, je herecké obsazení - film se blýská celou řadou slavných jmen jako např. Josh Hartnett, Bruce Willis, Morgan Freeman, Ben Kingsley a další. Co dodat k závěru? Pokud toho od snímku příliš neočekáváte (podobně jako já), jistě budete příjemně překvapeni, pokud ale svá očekávání nadhodnotíte, možná budete lehce zklamáni.

Při sledování tohoto filmu se mi v hlavě honila myšlenka, proč právě "Falling Down" patří mezi nejlepších 200 filmů zde na ČSFD. Na úvod musím říci, že se mi snímek líbil, ale takto vysoko na stupnici bodování bych jej určitě nezařadila. Mnoha lidem se čas od času stane, že jim prostě "rupne v bedně", co se může, tak se pokazí a najednou se nahromadí tolik negativních věcí, že prostě a jednoduše vybuchnou. Ano, i tento případ se stal Michaelu Douglasovi, ale on, na rozdíl od většiny z nás, se rozhodl s tím bojovat (bojovat se světem, městem, společností), vzít věci do svých rukou a konat. Až druhou stránkou zůstává, že jeho konání nebylo zrovna pozitivní a ohrozil tím životy několika lidí. Divák má v tomto filmu možnost poznat hlavního hrdinu z té druhé stránky, ne jako kladného hrdinu, jak jsme na něj obvykle zvyklí.

Zpočátku sledování snímku jsem byla velmi zmatená, podle mé matné představy jsem měla v úmyslu si pustit film zpracovávající téma holocaustu, ale kde že... Od prvních minut se setkáváme s humorem, nadsázkou a vtipem korunované pomalým párováním dvou osob, kterému předcházela řada úsměvných událostí. Ano, ve druhé polovině děje se příběh skutečně přesune do koncentračních táborů, ale stále postupuje na své předchozí vlně - tedy optimismu. Film se snaží ukázat, že i když je člověku nejhůř, neví kudy kam a tuší, že se jeho život pomalu ale jistojistě žene do propasti, i tak dokáže sebrat veškerou odvahu, překonat se a dívat se na svět optimisticky. Otec, který je společně se svým synem odvlečen do vyhlazovacího tábora, se rozhodl, že svému potomkovi (který z pochopitelných důvodu nemá žádné tušení, o co jde) zpříjemní zdejší pobyt, jak jen to jde. Tímto způsobem se divák dostává do jakési tragické hry, u které doufá, že hráči dokáží dojít ve zdraví do cíle. Nemyslím si, že by nadsázka a vtip v tomto filmu nějakým způsobem shazovaly téma nacismu a vyvražďování Židů, jen na ně nahlíží jiným, neobvyklým způsobem...

V jednadvacátém století na naší planetě existují místa, která jsou civilizací doposud nedotčená. Ano, i v dnešní době lze v některých koutech Země narazit na dobu kamennou, která, jak se zdá, ještě neskončila, jak nám dokazuje tento dokument. Pavol Barabáš se opět pustil do nehostinných míst - tentokrát navštívil Novou Guineu. Některé kmeny ukryté hluboko v pralese ještě nikdy neměly možnost setkat se s člověkem z venčí, žijí si dle vlastních pravidel, úplně mimo výdobytky dnešní civilizaci - a jsou šťastní, více nepotřebují. Otázka pro mě zůstává, zda lidé z "venku" vstupující na jejich území neudělají více škody než užitku. Ano, jistě, pro nás je nepochybně zajímavé, že se dozvíme něco o dnešních kanibalech, způsobech jejich života, zvycích, tradicích, ale nenarušujeme tak příliš jejich život? Neodkrýváme to, co mělo být ještě na hodně dlouho skryto?

Jana Eyrová je jedno z klasických děl romantismu 19. století, patrně neexistuje nikdo, kdo by jej nečetl nebo o něm alespoň někdy neslyšel na hodinách českého jazyka. S adaptací knižní předlohy jsme měli možnost setkat již v několika provedeních a ani tento snímek není pravděpodobně poslední. Režisér Cary Fukunaga se rozhodl nabídnout film divákovi retrospektivně, což mu dle mého názoru jedině prospělo. Skvěle se mu podařilo vykreslit tamní prostředí, dobu, zvyky a atmosféru, skutečně jsme se ocitli na anglickém venkově o dvě století zpátky. Film není jen sladkobolná romance, která by diváky mohla předem odradit, máme možnost se zde setkat i s několika temnými okamžiky, které u snímku z doby romantismu jistě neočekáváme. Co se týče herců - výběr M. Fassbendera do role Edwarda Rochestera byl velmi dobrý tah, svým charismatem dokázal skvěle utáhnout film. Mia Wasikowska je pro mě velké překvapení, za poslední rok jsem ji měla možnost vidět již ve třetím filmu a dle mého názoru z ní roste paní herečka. Svými rolemi mě jen překvapuje. Jako filmová adaptace je Jana Eyrová opravdu povedená, komu se nechce číst knižní předloha, tento film může být výbornou náhradou.