kuri-noha

Skvělá komedie plná Robeeeertovy živelnosti. Z toho člověka čiší taková energie, že by mě bavilo koukat se hodinu na to, jak sedí na židli (tedy pokud by toho byl schopen...). Viděl jsem to třikrát, navíc jsem k tomu dělal i české titulky, tak jsem si toho užil dost. Ačkoli je mi líto, že neumím italsky a nejsem schopen naplno ocenit Benigniho humor. Nejhezčí je scéna, kde si slečna háže s míčkem a Saverio dělá Mariovi koně.

Krátký pohled na muže, který má problémy dospět, ačkoli mu je 30. Já to beru jako upomínku toho, že není dobré být pořád dospělý (teda alespoň já chci prožít dětství minimálně do 80), i když to asi nebyl úplně záměr. Každopádně "nic víc" za tím nehledejme.

Tímto filmem jsem si definitivně potvrdil čím von Trier trpí: celý život, už od dětství, mu ubližují ženy. To je moje zjištění z těchto necelých 2 hodin.

Další z filmů od Triera pro Triera. Autor pomocí něho řeší problémy svých životních témat (ostatně tak to dělá každý autor), ale protože Trierova duše je z dětství dost prazvláštně pošramocena, vznikají z toho taky dost zvláštní filmy. Melancholia je ale ještě slabý odvar a úleva po úchylárně jako je Antikrist. Nicméně Melancholi vůbec nerozumím, jsou to pro mě 2 hodiny ničeho.

Nějakou dobu po zhlédnutí jsem přemýšlel PROČ? Pak jsem dospěl k názoru, že právě toho chtěl von Trier touto samoúčelnou úchylárnou docílit. Film žádnou vznešenou myšlenku nenese, jeho tvůrce si jím hojí poraněnou duši. Veškeré mé hodnocení patří odzbrojující, strašidelně magické vizuální stránce filnmu. A taky hercům.

Když jsem o Vánocích viděl film poprvé, nemohl jsem uvěřit svým očím. Po dloooouhé době hezká a vtipná česká pohádka! Místy povedené Epsteinovy frky můžou někomu zaniknout, mě zaujmou. Velkou měrou film vděčí Ivanu Trojanovi (no jo, já vím, už je to klišé, ale je to prostě tak). Velkým plusem je odlišnost od jiných pohádek. Šťastný smolař za každou cenu nesleduje vzorec "princ-princezna-zámek", není plný koní, středověkých hradů, paruk, zářících kostýmu, paruk, středověkých hradů, paruk... Navíc není zasazen do tolik omílané dobové syntézy českých pohádek, tedy mix gotika-baroko. Časové určení je nejasné a to je jedině dobře.

Další z mnoha chaplinových skvělých kusů. Avšak nikterak nevyčnívá nad ostatní.

Bravo! Bravo! 350 klapek padlo při natáčení scény, kdy si tulák kupuje květinu od slepé dívky - no prostě tak akorát, aby Chaplin vymyslel logickou zápletku, kde si dívka splete tuláka s boháčem... Nejlepší komentář: sportovec: "Básník sociálního bolu." Jo, to je přesná definice Chaplina.

Z pohledu historického vývoje filmu jako odvětví je Kid víc, než jak se jeví divákovi dnes. The Kid byl ve své době neskutečný trhák. Způsobil přerod filmu od povrchnosti grotesek ke komplexitě, přimíchal do komedie drama. Dokázal reagovat a popisovat lidské neduhy s nevídanou silou. "A picture with a smile - and perhaps a tear", říkají úvodní titulky a mluví pravdu. I když už je tento film nejen technicky dávno překonaný, mistrnost a preciznost Chaplina z něj udělala nesmrtelné dílo, na které se s láskou rád dívám i více než 90 let po jeho narození.

Charlie Chaplin posunul svět filmu od povrchnosti k dramatu a sentimentu. V dobách grotesek platil za hvězdu nejzářivější a pro mě osobně ještě stoupnul tím, že si snad jako jediný ze svých současníků dokázal udržet lesk i v moderní éře mluveného filmu. A nutno říct, že se slovy si dokázal hrát stejně mistrně jako s buřinkou a holí. Světla ramp jsou Chaplinovou pomyslnou tečkou za jeho kariérou (ačkoli pak ještě následoval Král v New Yorku). Podobnost mezi Calverem a samotným Charliem je symbolická. K tomu všemu opět krásná hudba od samotného Chaplina.