Niggy

Přečetl jsem si výbornou knížku, dokázal jsem zkouknout tří hodinový nudný televizní film a viděl jsem už Tohle To. V To se nebuduje napětí, tak jak bychom u hororu možná čekali, tady se jede už od začátku a v každé delší scéně s klubem Smolařů si zabere svoje číslo na jump scare, což ve mě zachovával ze začátku pocit netrpělivosti, kdy pak jen čekáš až se film aspoň trochu zvolní, anebo tak něco, to samozřejmě nic neměnilo na kráse. To na tuhle notu jel a ten pocit se asi po půl hodině prostě vytratil. Pennywise je úžasnej, děti jsou úžasný a doopravdy hrají, přeměny Ta nevypadají nijak legračně, i když tančícímu klaunovi pokulhávájí oči do stran ”oči poetické jako žhavé uhlíky”, dům u Neibolt Street je v pohodě a hlavně To je Derry a Derry je To a Smolaři nejsou jen obyčejná televizní parta, ale skrývají srdíčko přátelství, pouta, dobra naší dobré vypozorované želvy pod jezerem (možná easter egg z knihy nebo makro vesmíru), zla a strachu přibližující se k předloze – tedy knihy, né tomu strašnému tv filmu. Teď jen čekat na dospělé herce, kteří můžou hrát stejně podobně jako jako ty herci z roku 1990, tedy hůř, než sami děti. Píp-píp Ritchie!