Mantis

Dvanáct království z počátku nebudí přílišnou důvěru. Úvodní motiv seriálu, přenesení dnešního člověka do fantazy světa, je dost omšelý. To je naštěstí velmi dobře vykompenzován propracovaným světem s netradičním způsobem volby panovníků. Téměř vše je založeno na čínské mytologii. Vliv fantasy prvků naštěstí závažněji nepřerůstá přes rozumnou úroveň. Největší devizou seriálu je vývoj hlavních charakterů. Jediným větším překvapením byla neukončená vedlejší linie (Yuka Sugimoto a Takasato Kaname).

Seriál Trigun je v něčem podobný seriálu Cowboy BeBop, a to hlavně vývojem děje. Atmosféra rozverného spaghetti westernu houstne a končí v zádumčivém filozofování. Změna je až příliš patrná, hlavně v posledních dílech, kde se již nevyskytuje ani jediný vtip, což mi přišlo skoro škoda. Pokud člověk skousne poněkud jednoduché stylizování postav, jde o velmi povedený seriál.

Dokumet, který se snaží uchopit neuchopitlené. Pro věci neznalého diváka tvrdý oříšek. Na druhé straně jeden z mála snímků, které mohou opravit značně doformovaný pohled na západní mnišství.

Dobře, je to humorné, ale čemu se smějem… mutanti ? Humor je postaven na absurdní vulgaritě (ačkoli ta má základ v reálném světě). Dle fotbalových pravidel ( Pravidlo 12, odstavec D ) jsou porušovány (minimálně) body 2 a 6, a proto byly u mne vyloučeny všichni hráči až do konce utkání. Proto mohu s klidem prohlásit: vzduch je čistý.