Artess

Válečný film o Vánocích 1914, kdy lidskost a přátelství dokázaly na některých místech západní fronty zvítězit nad nelidskými podmínkami první světové války a nepřátelstvím mezi evropskými státy. Film nabízí silný příběh spojující osudy několika postav z nepřátelských táborů Dohody a Centrálních mocností doprovázený krásnou hudbou, která má i v samotném příběhu neopomenutelnou roli. Oproti jiným válečným filmům, kde spíše vidíme hrdiny bojů za svobodu a mír, Šťastné a Veselé ukazují válku očima obyčejných vojáků na frontě, kteří sami ani často nevěděli, proč se válčí; ukazují, jak zbytečná může válka být. Děj mě rozhodně nenechal usnout, ale víc než jen samotný děj mě oslovila atmosféra, kterou film navodil.

Pár filmů s podobnou tématikou už jsem viděl a některé se mi opravdu líbily (Keith nebo A walk to remember). Co ale tento film odlišuje od ostatních, je lehký nadhled a smysl pro humor. Správná hláška ve správnou chvíli nebo dokonce celá scéna, při které prostě nelze udržet vážnou tvář, posouvají film, který jinak hovoří o poměrně neveselém tématu, do trošku veselejší roviny a dávají příběhu potřebnou jiskru, která mě držela u celého filmu od začátku až do konce. Kromě scénáře si mě film získal i velmi dobrým obsazením.

Nádherné přírodní scenérie doprovázené překrásnou hudbou Jamese Hornera. Tuto kombinaci najdete ve filmu Legenda o vášni. K tomu lze ještě dodat velmi slušné herecké obsazení, v čele s Bradem Pittem a Anthony Hopkinsem. Až do této chvíle jsem naprosto nadšen. Zklamal mě však děj, který přestože rozhodně není tuctový, nijak nezaujal a rozhodně mě netáhne k tomu, abych si film brzy pustil znovu. Zkrátka nečekejte epické divadélko, jaké naleznete ve většině filmů, ale spíše lyrický obraz plný pocitů a vášně.

Film nabízí spojení silného příběhu o přátelství a odvaze, amerického fotbalu a výborného soundtracku. Děj přibližně mapuje jednu sezónu amerického středoškolského fotbalového týmu složeného z bělochů i černochů a ukazuje, jak se postupně vyvíjí přátelství mezi hráči, byť na toto přátelství okolí zprvu nereaguje právě přátelsky. Nemyslím, že by děj neměl i své slabší chvilky, ale rozhodně jsem při koukání na film neměl chuť jej po jisté době vypnout a dokoukal jsem ho na jeden zátah až do konce. Navíc teprve po shlédnutí tohoto filmu jsem si uvědomil, jak je americký fotbal složitá hra, ale i zajímavá hra a ač spoustě věcí ve fotbale stále nerozumím, rád se k tomuto filmu vracím, jako k tomu nejlepšímu, co jsem zatím ve spojení s americkým fotbalem viděl.

Třetí díl filmu natočeného podle pouze jediné dvěstěpadesátistránkové knihy. I když je jinak Hobit od J.R.R. Tolkiena kvalitní fantasy, natočit skoro dvě a půl hodiny jen z jeho padesáti stránek, svědčí spíše o snaze "vytřískat" co nejvíce peněz z již zavedené značky, než o snaze natočit dobrý film. Dějově toho Bitva pěti armád skutečně mnoho nenabízí. Kromě Šmakovy smrti a dohadování, komu připadne drakův poklad, už zbývá jen samotná bitva. Ta je sice nabitá efekty (včetně Legolase, který je opět nad věcí a něco jako gravitace ho naprosto nemůže rozhodit) a spoustou mrtvých na obou stranách, ale opět dějově naprosto prázdná a zbytečně natahovaná (i bitva na Pelenorských polích v Návratu Krále nemá ani v nesestříhané verzi více než hodinu, a to toho dějově nabízí opravdu mnohem víc). Myslím, že pokud by se Tolkien kvůli předešlým dvěma dílům filmového zpracování Hobita musel obracet v hrobě, tak po shlédnutí závěru celé série by určitě začal rotovat.