T.O.M.

Seriál je hodně poplatný době vzniku a přímo odráží politický vývoj v zemi svého vzniku. V prvních dvou sériích z let 1986 a 1987 chuďas vždy přechytračí apriori zlého živnostníka. Politicky tehdy velmi angažovaný seriál, podchycující výchovu dětí od nejútlejšího věku. Pozitivní je alespoň to, že na rozdíl od Krkonošských pohádek, není třídní nepřítel trestán jen za to, že je, bez ohledu na to, co dělá, ale vždy provede alespoň nějaký nekalý skutek. Jednání Kladných hrdinů je sice někdy také poněkud pochybné, ale alespoň se dá dětem vysvětlit, co udělal Krkovička špatně a za co je potrestán. Třetí a čtvrtá série vzniky naopak již ve svobodné době samostatné České republiky, takže se v nich Krkovička značně polepší a z odporného podvodníka se stává spíše starým mrzoutem.

Už u loňského filmu Scooby Doo Trick or treat mě dost překvapilo, že změnili Velmě sexuální orientaci a neustále tupě slintala na nakrucující se bujné křivky hlavní padoušky. Toto jsem ale opravdu nečekal.   R.I.P. Scooby Doo

Dost chabé. Nejvíc mi ale vadilo, že z Velmy, která ještě v sériích Záhady s.r.o. z let 2010 a 2012 toužila po Shaggym, je najednou lesba. A je to tam opravdu hodně akcentováno - ve filmu, který sám sebe označuje za rodinný.  Děti jsou z toho zmatené a nerozumí tomu. (a nevím, jestli to přijde jen mě, ale myslím, že tam byla sexualita prezentována nejen přes absurdní chování Velmy, ale i dost vizuálně, pomocí značné koncentrace na křivky Coco - to u Scoobyho ještě nebylo) To už tu LGBT propagandu musí cpát i do rodinných filmů, a měnit sexuální orientaci hlavních hrdinů?! (Takovou transformaci hlavního hrdiny jsem snad ještě nikde neviděl - obvykle si vystačí s přihozením nových postav a případně vypuštěním jiných, ale že by přímo změnili orientaci hlavních postav, to jsem ještě nezaznamenal) Jinak příběh také nic moc. Logicky to celé dost kulhá, protože spousta z těch padouchů si ty kostýmy přece vyráběla sama, díky své profesi (např. 10 000 voltový muž elektrikář).  A také to dost zavánělo vykrádáním předchozích příběhů - konkrétně motiv se starou viktoriánskou podobnou skupinou se už jednou objevil v Záhadách s.r.o. jako motiv celé série, a v té sérii byl také na konci použit motiv světa bez zločinu, kde Záhady s.r.o. nemají smysl existence. Jenže tam to stačilo vyřešit tím, že odjeli z města jinam.

Knihu jsem nečetl, ale po tomhle filmu ji nemám ani zájem číst. Karkulín je asociální šikanující vyžírka. Dětem se to také nelíbilo. Opravdu někomu přijde jako skvělý nápad prezentovat dětem většího neustále vychcaného šikanujícího přestárlého výrostka jako dobrého kamaráda? Chudák kluk. Rodina na něj kašle a najde si takového mizerného "kamaráda". Také jsem nepochopil, proč mu říkají "Bráška" i ve škole. Nevylučuji, že v knize to může působit lépe, ale ten film je děsný. Pipi také lže kudy chodí, ale neškodí úmyslně lidem, a nesnaží se z nich mít prospěch.

Tvojdílná nuda o ničem. Ovšem když jste prominentní zasloužilý soudruh umělec, tak dostanete nedostatkový barevný filmový materiál i na dvoudílnou nudu, když hezky zazpíváte budovatelskou písničku, vyzdvihnete lid a dehonestujete elity.

Původní seriál byl výborný a skvěle zaujme děti i dnes. Když jsem viděl tohle, napadlo mě, že zadání asi znělo, že to musí být víc cool. Disney by se měl zamyslet nad tím, proč jeho nejvýdělečnější značka je dnes Ledové království, které vůbec cool není.

asi nejabsurdnější díl ze všech. Trautenberk má ve studni špatnou vodu, a na své louce před chalupou kvalitní, vykope si z ní strouhu do své studny, aby v ní měl lepší vodu, avšak Krakonoš ho donutí ji zasypat a spokojit se se špinavou a zapáchající vodou ze studny. Kdo s touhle zrůdností souhlasí, měl by si okamžitě odpojit vodovod.

Ačkoliv jsem viděl několik pinku filmů, tento je suveréně nejhorší. Jiné filmy mají humor, slušné efekty, herecké výkony, zápletku, děj, ....tedy ne vše najednou, ale vždy alespoň něco z toho. Nádherný život Sačiko Hanai je otřesný po všech stránkách a ani severokorejští agenti to nezachrání a po právu byl vybrán na festival otrlého diváka. Rozhodně doporučuji shlédnout jiné pinku filmy pro porovnání. Bez znalosti žánru je těžké rozlišit, co patří k žánru. Film byl po právu vybrán na festival otrlého diváka jako nejhorší z nejhorších. Je absurdní, že dle komentářů níže ho řada lidí chápe jako reprezentativní vzorek pinku, nebo japonských filmů obecně. Opravdu nechápu, jak může mít 53%.

Film myslím ani není třeba označovat za parodii - film se pohybuje příjemně na hraně humoru ze sebe sama, takže si zároveň umí udělat legraci sám ze sebe, ale zároveň slušně odvyprávět detektivní příběh. I v dnešní Holywoodské produkci si řada filmů umí udělat legraci sama ze sebe a není hned proto označována za parodie. Rozhodně to není parodie ve smyslu neustálého ponižování originálu.  Z dnešního pohledu v něm trochu rušivě působí vkus 60. let v části Matuškových písních a snad i trochu v podání postavy Mabel. Je třeba ocenit, že jde o mnohem vkusnější a důstojnější návrat Oldřicha Nového, než v o 17 let starší ponižující pytlákově schovance. Marvan a Filipovský si tu střihli role policistů dva roky před Hříšnými lidmi města pražského. Zajímavostí je, že ve filmu je vidět minimálně na pár místech čitelně nahlédnout do textu knihy, a vždy pouze první odstavec textu odpovídá předčítanému textu a ději, ale pak následuje patrně zcela jiný příběh (to je hned na první straně v 2:31  pak v čase 8:16). Ostatní texty nejsou čitelné. Možná některé by mohly být při vyšším rozlišení, ale většinou není kamera dostatečně zaostřená nebo je pohyb příliš rozmazaný, takže lze vytušit maximálně pár slov. A ve 42:44  je vidět rozmazanou stránku, ale po urovnání je tam střih, a v rohu je vidět úryvek textu totožný s textem na první straně. Text působí dost jazykově výrazně archaičtěji, než pasáže s dějem filmu, možná to bude přepsaný nějaký prvorepublikový rodokaps, možná ještě něco staršího. Zdroj se mi nepovedlo dohledat, ale nepřijde mi úplně pravděpodobné, že by to někdo jen tak vymyslel v 60. letech jako pokračování textu jen pro film. Zasazení celého příběhu do četby dirigenta při představení opery je příjemným způsobem naroubování příběhu, který by jinak možná ani v šedesátých letech neprošel.  Rozhodně potěší prolnutí s výbornou Carmen, a také závěrečné  milé "Vrátím!". Prostě jeden dobrý film, z kterého není cítit ducha komunismu.

Film z doby, kdy ještě američané podporovali americké zapojení ve Vietnamu. Obrat v atmosféře a změna narativu přišel až po ofenzívě Tet v letech 1968/1969. Tehdy se masivně v USA prosadila tzv. mírová hnutí (podporovaná i agenty komunismu) během pár měsíců zcela změnila způsob interpretace války ve Vietnamu v USA. Z pomoci Vietnamcům bojujícím za svobodu proti komunistickému teroru (...co mi to jen připomíná?) se najednou stal americký boj proti vietnamskému lidu. A tento způsob interpretace se prosadil a udržel. Vyhovoval nejen komunistickým zemím, ale paradoxně i USA, protože umožňuje nevidět, že jižní Vietnam bojoval dlouho, statečně a do posledního dechu, a USA ho navzdory všem slibům o své podpoře opustili a nechali padnout. Lidé, kteří jim důvěřovali, a bojovali s nimi mnoho let za svobodu, skončili v komunistických lágrech. Jižní VietNam a jeho obyvatelé byly z příběhu války v jižním Vietnamu zcela vyretušováni. A stejným způsobem je posuzován i tento film. Pozdější optikou. Pomoc VietNamu v té době nebylo třeba ani propagovat - ona tu podporu totiž měla. BTW: Jižní Vietnam měl a má samozřejmě i západní pobřeží, nad kterým zapadá slunce každý den - stovky kilometrů. A i na východním pobřeží může vzniknout efekt západu slunce nad mořem - např. na předsunutím poloostrově - v úrovni výšky lidské postavy lze dohlédnout nad mořem jen cca 5km (Jedno takové místo je kousek od Saigonu). Ale kdo by se zatěžoval fakty, že? Kdo chce psa bít....