Císařův pekař - Pekařův císař

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. (06.09.2012)

CÍSAŘŮV PEKAŘ: CITÁT - Má jednu myšlenku, mít Golema......... Nenechte prchlivost cloumat svým majestátem a ikdyž to každý viděl snad stokrát, stále je to jedna z těch špičkových pohádek, která kdy u nás byla natočena. Povedená hudba která krásně podkresluje příběh, supr herecké obsazení, spousta hlášek, srandy a možná i tajemna. CITÁT - A úúúúúž je tady zase.........Žitná, morfium a rum, to snad rozebere každého, kdo se chce vydat za holkama do Brandejsa. A tak končí Matěj jako císařův pekař, ale vynoří se v druhé části, jako PEKAŘŮV CÍSAŘ: CITÁT - Přijdem, přijdem, jen co omládnem........ Magistr Kelley spí na zemi a Rudolf II. se jde historicky znemožnit. Golem se sice může utrhnout, ale když Matěj říká, že se neutrhne, tak se neutrhne. Jo a lidi si určitě jednou budou vládnout sami. Co vám na to mám říci? Snad jen to, že už se blíží doba, kdy tento film bude opět zakázán. Ale zatím máme pěkně vypečené......rohlíčky. A to už je jiný příběh- (24.12.2014)

Levicová kontinuita se nedala zapřít ani v dobách nejtemnějších. PEKAŘE můžeme chápat a vyložit jako přímé pokračování prvorepublikových her OSVOBOZENÝCH, v němž se z velmi pravděpodobné úlitby režimu podařilo právě proto vytvořit umělecký šperk. Budovatelské nadšení filmu je tedy vším možným, jen ne pochmurným optimismem doby politických procesů a justičních vražd; tato kamufláž - lhostejno, zda vědomá, či spontánní - je působivá - a pro někoho neprohlédnutelná - i dnes. Postavíme-li toto skvělé dílo do přímé linie srovnání se SVĚT PATŘÍ NÁM nebo HEJ RUP!, vidíme zachování humoru té doby, do kterého je přidán pathos, neodlehčený černým humorem (závěrečné truchlení nad neznámými hrdiny ve SVĚTĚ). Werichovská dvojrole je zřejmě také dána Voskovcovou absencí a tehdejší nemožností ho alespoň přibližně nahradit (až o něco později se objeví Miroslav Horníček). Tuto kontinuitu také ztělesňuje tehdy ještě stále mladá a krásná Nataša Gollová (byla mezi pětatřicítkou a čtyřicítkou). Ani určité ochabnutí tempa ve druhé třetině druhého dílu nemůže pokazit vynikající dojem z tohoto mimořádného nevávrovského českého velkofilmu-pohádky. Kontinuitu zrělesňuje také režisérova osobnost - Martin Frič tu dospěl k dalšímu vrcholu své skvělé tvorby. Za zmínku stojí i prolínání hereckých generací (Plachý,Štěpánek,Kemr,Jana Werichová,Bezouška). Osobitá třetirepubliková tvář tohoto případu postupně odeznívající prvorepublikové tradice, která i vyplnila, i překonala dobu svého vzniku, je - nezávisle na tom, jak byla míněna - nadčasová. (27.01.2008)

Za každé doby, za každého režimu, a vůbec stále má tento vynikající film národu co sdělit. Pan Werich byl prostě geniální na dialogy a příměry vtipů na dobu, ve které se zrovna něco dělo. A národ vždy pochopil ! Úžasný film s úžasným hereckým obsazením - prostě nezapomenutelný. Máte-li smutnou náladu, pusťte si tento film. Vím, že přežije i moje pravnoučata. (18.08.2011)

Snad jediný film, kde mi zjevný budovatelský patos nevadí. Je v něm tolik upřímné víry a nadšení, tolik očekávání a zápalu, že když příslušníci různých řemesel začnou zpívat ten slavný hymnus, leze mi mráz po zádech. To dobré z padesátých ztelesňuje právě tenhle film. V nejlepším slova smyslu zábava pro lid, ale inteligentní, půvabná a napínavá. Jan Werich svou dvourolí Rudolfa II. možná navždy historicky znemožnil, zato z něj udělal zřejmě nejoblíbenějšího filmového panovníka. Než SORELA nadělal(a) z českého filmu odporný propagandistický pamflet bez kapky vkusu a uměleckých ambicí, dokázal Frič, že v jádru je angažovaná kultura pro široké masy možná... Bohužel, je-li opravdu kvalitní, hlásá jiné hodnoty, než potřebuje tmářská totalita... Jak jinak si totiž vysvětlit, že tohle dílo se těší trvalé popularitě už více než půl století? (16.02.2004)