Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Oblíbené filmy (5)

Billy Elliot

Billy Elliot (2000)

Dlouho jsem tenhle film chtěl vidět. Už jenom proto, že když je snímek o klukovi, co chodí místo na box na balet, tak to musí být už jenom pro svoje bizardní pojednání přinejmenším zajímavé. Do filmu mě od první munuty vtáhly hlavně písničky, které byly naprosto perfektní, dále mě do něj vtáhl hlavní motiv filmu. Narozdíl od kolegů si nemyslím, že ústředním tematem byl vztah otec-syn. Určitě to o jejich vztahu bylo taky, ale myslím, že primárně šlo spíš o to, že každý si má jít za svým snem ať se děje cokoliv. Taky to bylo o pochopení toho, že všechno ojedinělé nemusí být a není ničím špatné, o tom, že člověk se nemá nikdy vzdávat nebo jaké to je, když se někdo nadaný ocitne mezi samými "vesnickými balíky", kteří v životě nevytáhli paty z rodného města. A v neposlední řadě také o předsudcích (viz. odsouzení baletu někam do teploušských zájmů nebo domnívání se Billyho homosexuálního kamaráda, že pokud dělá Billy balet musí být gay stejně jako on) Pokud mám hodnotitcelkový dojem filmu, tak je asi podobný jako u Pravidel moštárny, ale asi silnější v tom, že tenhle film je bližší divákovi víc než PM, protože příběh není nikterak slzoprudný jako PM, které doslova nutily k brečení (mě stejně nedonutily :-)) zatímco BE ne. A výsledek toho byl lepší, protože jsem mohl bilancovat tím, že BE byl dojemný aniž by se tam každou pulhodinu stávala tragedie nebo umřela pulka hlavních hrdinů. Film byl na jednu starnu dojemný a poetický (Matčin dopis, otcovo dotázaní, zda bude ve vším stát za synem) na druhou i mnohdy dost vtipný (viz: „Billy? Chceš ukázat prcku?“ „Ne, myslím, že ne“ nebo: „Teď vyhul!“ „Vyhulte si sama!“) ... Dobře vypadaly i harecké výkony. Přesvědčivý Jamie Bell (i když to byl spíš výkon taneční a plný divných xichtů a samého sprostého rozčilování) (jen nerozumím, proč bylo ve filmu Billymu 11, když ve skutečnosti Jamie Bellovi bylo při natáčení 14 a na těch 11 ani nevypadal, natož na 11 nevypadal ten jeho kámoš Michael) ale hlavně Gary Lewis, jehož postava prošla asi největší změnu od začátku do konce. Fakt ale nevím zač byla nominována J. Walters na Oscara. Že by za „Raz, dva, tři + divné francouzské slovo - což zopakovala za celý film asi 100x :-)) No ale to podsatné není, rozhodně to není kritizování filmu, a le spíš Akademie :-) ... další my TOP5. Sice to nebyla úžasná filmařina, spíš nenápadný film, s příběhěm o obyčejných věcech, které se týkají snad každého člověka, a na druhý pohled možná tak obyčejné nejsou. ... Jenom se mi nelíbil ten konec. Co tím chteli ukázat? Že z Billyho se stala hvězda baletu? No nevím, zdálo se mi to trochu zbytečné :-) ale za 5* je to pro mě pořád s velkou rezervou :-))

Mechanický pomeranč

Mechanický pomeranč (1971)

Pomeranč nabízí zajímavý děj, postavy, jasné poselství, originální úžasnou hudbu a skvělou výpravu (aniž by to musel být kostýmní historický velkofilm), vynikající výtvarnou stránku filmu a také dobré herecké výkony. Myslím, že ostatním filmům S.K. vždy některá z těchto věcí chyběla ...Samotný film je vlastně filozofickou úvahou nad otázkou násilí samotného, dále o tom, zda je možno násilí „léčit“ a nakonec o tom, jestli člověk, který je od násilí vyléčen je schopný zařadit se zpět do normálního života, respektive, jestli ho ostatní přijmou zpět mezi sebe, také je to pomstě a základních lidských morálních hodnotách. V podstatě celý film nabádá k zamyšlení tak hodně, jako málokterý jiný snímek. Na začátku se vlna násilí jeví jako zbytečná a přspříliš, ale v momentě, kdy Alexe pustí z „ústavu“, tak se zače dít něco, co dává tomu počátečnímu násilí smysluplné opodstatnění a dokazuje, že film je velice promyšlený do posledního detailu a nic není zbytečné a vše ve filmu má jasný řád. V té poslední části filmu jsem pochopil, proč Alex a jeho kámoši napadli zrovna bezdomovce nebo proč se Alex choval jako hnusácký šéf celé sebranky a choval se nehezky nejen ke svým obětem ale i ke svým „kámošům“. Nebo proč vletěl právě do domu spisovatele (u kterého se mi zdálo, že mezitím mrtvou manželku vyměnil za manžela :-) - nebo to tak nebylo?) ... Dojem sráží jen trošinku, že Kubrick se snaží ve filmech své názory, co nejvíc prosadit a nenechává na divákovi, aby si udělal vlastní názor, pouze ho nutí přijímat ten jeho Kubrockovský názor, což mnohdy vrcholí v to, že nektěré scény jsou moc patetické a vypadají jako by už tvůrce nevěděl, jak je kam nacpat (např. scéna, kde je Alex po léčbě předváděn a kde se nějaký doktor rozplývá nad tématem, jestli lze napravit násilníka - myslím ale , že MP to moc neuškodilo, dle mého názoru to daleko hůře vypadalo v Olověné vestě) ... Ale toto je asi jediná chyba snímku, možná ani ne chyba - možná to vadilo jenom mně :-) ... Vadit však nemůže nikomu výborná hudba, kostýmy a jednoduchá ale perfektní kamera ... Co víc říct? My Top5. :-))

Přelet nad kukaččím hnízdem

Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)

Jo viděl jsem tady v některém komentáři, proč se to jmenuje Přelet nad kukaččím hnízdem a že kukačky nemají hnízda a kladou do cizích ... No já jsem si to vyložil následovně ... Tak jako kukačka byla líná naklást vajíčka do svého hnízda a radši si je nakladla do cizích, aby si ulehčila práci, tak i McMurphy byl líný naklást vajíčka tam kde by měl (aby se vyhnul práci), a proto se radši zahnízdil v cizím hnízdě (v ústavu) ... A stejně jako malé kukačky, které se ocitají po boku uplně odlišných kamarádů, tak i McMurphy začal žít někde, kde neměl. Ale co by to bylo za kukačky, kdyby si to včas neuvědomily a nechtěli pryč stejně jako McMurphy, který ústav „přeletěl“ na cestě mezi nebem a zemí (v tomto případě spíš zemí a nebem) ... Ale raději už k samotnému filmu :-) ... Přiznám se, že původně jsem četl knihu, ale konec jsem schválně nepřečetl, protože jsem věděl, že bude hodně šokující, a proto jsem si ho raděj chtěl vychutnat ve filmu než v knize ... Myslím, že jsem udělal dobře, protože ten konec je fakt jeden z nejlepších, které jsem viděl ... Naprosto umocňuje to, o čem film vlastně je a co vám dlouhou dobu nedochází a dojde vám to až ve stejné chvíli jako Indiánovi. A v ten moment zjistíte, že film, který se původně tváří jako mírně tragikomický příběh s jedním lenochem v hlavní roli, je vlastně geniální ... Určitě bych z filmu neměl takový zážitek, kdyby skončil tak, že McMurphy po skončení party prostě odejde a nastane happyend. pak to ale přijde, nsmírně silný konec, který z filmu dělá jeden z nejlepších filmů všech dob ... I když někdo Přelet označuje za psychologické drama nebo psychothriller, já bych to tak neviděl. jistě je to psychologické drama, ale na druhé straně je to mnohdy velmi vtipný snímek, který svého vtipu sice nedosahuje moc vtipnou situací, spíš vážnou, ale vtip hodně čerpá z toho, že postavy mají přesně určené charaktery, které už svou podstatou jsou konfliktní a navíc, když k těm charakterů přiřadíte blázny, tak to musí být vtipné. ... Hereckým výkonům není co vytknout, protože tomu co předvádějí všichni zucastnení se ani nedá najít nějaká chybka ... Všechny ale bezesporu přehrává vynikající Jack Nicholson. Snad jeden z nejlepších výkonů, co znám (dostal mě uz na začátku a už mě nepustil - zvláště nejlepe bych hodnotil ten jeho nechápající výraz, když se delo, neco, čemu nerozuměů - fakt úžasný ksicht) ... Trochu mě zklamala Velká sestra, ne snad kvůli výkonu hereckému, ale kvůli tomu, že bych jí dal asi víc prostoru, aby mohla plně ukázat svou povahu ... Jinak Fletcherová vypadá v roli tak, že jsem se často nemohl rozhodnout, jestli je vlastně hodná nebo zlá. Byly tam momenty, kdy byla hodně hnusná kreatura, ale zase nesmíme zapomenout, že svým zbusobem se snažila pacientům pomáhat a její poslednéí záběr s límcem na krku možná napovídal, že po vražedném útoku změnila trošku svoje ďábelské chování ... Potěšili i herci ve vedlejších rolích(Danny DeVito, byl děsně roztomilý ve své roli, i Christopher Lloyd, a nesmíme zapomenout na Brada Dourifa, jehož postava se nakonec vyrýsovala jako nejsmutnější z celého filmu) ... K tomu naprosto dokonalá režie mimořádně nadaného Miloše Formana, v níž má každý záběr opodstanění a film proto nemá žádná chluchá místa ... Nutno dodat, že 5 hlavních Oscarů mají na kontě jen 3 filmy (i když je to nekdy tezké, znám pár filmu, co mají 4, ale pátý by nemohly dostat ani kdyby se roztrhaly, protoze prostě chybí zenská halvní role, smůla, co :-) a Přelet nad kukaččím hnízdem k nim po právu patří ... Dlouho jsem přemýšlel, co mu vytknot, ale nic asi neexistuje (kdyby někdo věděl, ať napíše :-) ... Kdyby existoval film kterému bych mohl dát 6* s největší pravděpodobností by to byl právě Přelet nad kukaččím hnízdem , i když uvažovat by se dalo i o Shawshanku. Ale v prospěch Přeletu jednoznačně hraje roli závěr, který u Shawshanku potěší, ale v Přeletu je prezidně vygradován a vlastní jasné poselství snad každému myslícímu tvoru žijícímu na naší zemi ... Pokud se vám tento film nelíbil, tak jste se bud spatně vyspali, nebylo vám dobře, nebo vám jednoduse není pomoci :-))