TheSpearCZ

Christopher Nolan je opravdu jeden z mála lidí na téhle planetě, který si dokáže udělat film podle sebe, vytřískat z něj naprosto všechno (za pomoci svého hvězdného obsazení snad na každém postu) a za všechna ta léta nikdy nezklamat. Na Oppenheimerovi by si vylámal zuby kdejaký zkušený režisér, ale Nolan tady přepisuje kinematografickou historii a já si tohle dílo budu pamatovat především kvůli první a druhé hodině, samotnému vyprávění směřujícímu k testu prvotní atomovky a následné odpálení, to byla filmařská a vypravěčská genialita. Třetí hodina už po tom všem působila trochu přemrštěně, ale opět musím uznat, že z hlediska dialaogů jsem nic silnějšího dlouho neviděl. Samotný hype je oprávněný, stejně jako výrok, že Christopher je režisérským králem, nad kterým už nikdo jiný nesedí. Lepší 4*

Dream Scenario vyhrál dosti nejspíše letošní nejoriginálnější námět roku a studio A24 se nemá za co stydět. Celé to tu táhne Nicholas Cage svým osobitým výkonem a jsem rád, že se ukázal taky někde jinde než v nějaké céčkové srajdě, protože si to bezpochyby zaslouží. Ačkoliv to režisér Borgli (o kterém ještě určitě uslyšíme) popřel, tak je to přeci jenom film spíše o cancel culture než o tom, jak hlavní postava ztratila pointu o tom, co je důležité a co ne (tedy rodina před vydáním knihy), to si myslím, že je důležité zmínit. Konec mi trn z paty úplně nevytrhnul, a jak se na to do půlky koukalo dobře, tak potom zájem opadal až mě konec nechal chladným. Čisté 3*

Silný film v mnoha smyslech, který mě nedostal hned ve svém začátku, nýbrž svým postupem ve vyprávění, čím více poznáváme tuhle partu dětí a jejich životy, tím více jsem se o film zajímal až to celé dochází do hodně emotivní druhé poloviny, kterou bych tu před začátkem vůbec nečekal a vyklubal se z toho právě oný silný film, u kterého jsem hrdě krájel cibuli. Lepší 4*

Poprvé se série Untold rozložila na čtyřdílnou minisérii, opět se zaměřuje na americký fotbal, tentokrát rovnou na celý tým Floridy Gators, kteří měli povedený několikaletý run (tvůrci se to snaží divákovi předhodit jako by se jednalo o další Chicago Bulls), což samozřejmě nejsou. Další věcí je jejich trenér Urban Meyer, okolo kterého se to vlastně celé točí, je to hlavní postava celého týmu, což dává rozum, ale už od prvního dílu jsem měl pocit, že v samotných interview dostali výrazně více prostoru především hráči a kouč jako by byl na vedlejší koleji, přitom zrovna jeho názory mě (a předpokládám i ostatní) zajímali ze všeho nejvíc. A to se potvrdilo i na konci, ten tvůrci zakončili tak rychle, že jsem si ani nestačil všimnout, jak celá Gators "dynastie" skončila. Nebylo to špatné, ale těch pár nedostatků mi celkový zážitek docela rozmazalo. /70%/

Pěkně zpracovaný příběh, který nám říká, že lidé a příroda dokážou kooperovat, když se chce. Nebudu tu zabíhat do kultovnosti tohohle díla, od toho tu jsou jiní chábři, mně se to celé líbilo, byť se mohlo přidat na silnějších dialogech. Krom toho se mi ale nápad, kdy lesu vládnou různá mytická stvoření a příšery zamlouvá. Čisté 4*

Zajímavé téma, ale naprosto nezáživně zpracované. Tady mi těch 77 minut připadalo jako věčnost, navíc pokud Vám nabízí jeho verzi hodně podezřelej Victor Conte, kterýmu je fakt těžký cokoliv uvěřit. Slabota. Slabší 3*

Johnny "Football" Manziel rozhodně nebyl žádným otloukánkem a život teda uměl roztočit, jenže tenhle příběh jeho pádu, ačkoliv je sice smutnej, tak tady žádný sympatie k jeho osobě nijak nevedu. Ten fracek si to prostě zasloužil a narozdíl od jeho předchůdce Manti Te'a (američtí fotbalisti žijou nejspíš v jiný realitě), kterého jsem svým způsobem dokázal litoval, protože doplatil na dobu, kdy pojem "catfishing" nikdo neznal, tak Johnny měl všechno a ještě víc, co kdy mohl chtít a naprosto všechno sabotoval svým totálně dementním jednáním. Tady jde vidět, že i když máte všechno a můžete si připadat jakkoliv "cool", tak ve výsledku jste jen obyčejná troska. Čisté 3*

"Život je jako mořská pěna, musíte se do ní ponořit." Cuarón je divočák ! Zachytit s takovou přesností a s takovým stylem životy všech mladých kluků, jejich přátelství, o čem přemýšlí a co dělají (nebo by chtěli dělat), to se opravdu jen tak nikomu nepovede. A ještě o to víc si ho cením, že dokázal natočit road movie, které mě ani minutu nenudilo a ještě do toho film, který mě ve svém samotném finále vyloženě a naprosto nečekaně odrovnal, čímž si těch pět hvězd bezpochyby zaslouží. Mexická jízda je něco víc než jenom film, který bude s dalšími uplývajícími roky stárnout jako zralé víno, ona je to vlastně taková hořkosladká příručka ze života. 5*

Osobně si myslím, že Cuarón už natočil lepší filmy než jsou Potomci lidí, musí se mu nechat jeho osobitý styl, syrová kamera, příběhová nepředvídatelnost a v neposlední řadě i skvěle vybraní herci (Clive Owen je válec), ale mně přišlo, že ústřední postavy pořád někam odbíhají a tím pádem jsem neměl šanci si k nim vytvořit jakýkoliv vztah (možná až na huliče Caineho). A souhlasím s názorem, že film působí lacině, pod nalakovanou kapotou se skrývá motor z fichtla. Čisté 3*

Já nevím, jak to ti Poláci dělají, ale všechno na co sáhnou se promění ve zlato a podobně jako Francouzi jsou mistři komedií, tak v Polsku se točí filmy, které zobrazují realitu v čisté a reálné syrovosti a tenhle film je toho důkazem. O to větší dopad to na mě mělo, když jsem si film našel na Netflixu bez vědomí toho, co přijde a ani začátek tomu nenasvědčoval, začíná se nenápadně, představovačka postav v klidu, nutno podotknout, že jsou skvěle napsané i zahrané, člověk se v postavě kluka nebo ženy může, řekl bych, i vidět, což je v duchu filmu pozitivní zpráva, která tomu dodává to patřičné ono. Pak ale doslova nastoupil Maciej Stuhr, ze kterého vyplynulo, že to asi nebude jenom cool táta-navrátilec z USA, který přivezl dárečky a spustilo se těžké alkoholické peklo, ale ne nic nepředstavitelného, to je na tom to nejhorší, tohle je peklo, které se může dít teď a tady za jakýmikoliv dveřmi a v tom spočívá největší síla tohohle snímku, v čisté syrovosti a realitě. Nehledě na to, že můj oblíbenec Maciej Stuhr, který už několikrát předvedl svoje herecké schopnosti je tady na Oscara. Pro fanoušky polské kinematografie je tohle naprostá povinnost a někteří diváci budou odbíhat na balkón na cigárko, takovej depresivní fičák je tahle záležitost ! 5*