Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Akční

Recenze (831)

plakát

Cesty k úspěchu (2012) (pořad) 

Pořad může být zajímavý pro začínající podnikatele, ale já do této skupiny nepatřím, takže za mě nic moc. Hlavně se dozvím jenom praktiky podnikatelů, ale ne zásadní obecné informace o firmě a hlavně o tom čím se ta firma zabývá. Plus nějaký ten product placeného taky pořadu škodí. Takže tak.

plakát

Letopisy Narnie - Lev, čarodějnice a skříň (1988) (seriál) 

Oproti zpracování z roku 2005 je tohle těžký vtip. Roztahaný a nudný příběh se špatnými kostýmy a hlavně s trapnými dětskými herci. Vůbec se nedivím, že tahle verze není tak známá.

plakát

S čerty nejsou žerty (1984) 

Pohádky moc nemusím, ale tahle klasika, i přesto, že nepatří mezi mé nejoblíbenější, se rozhodně povedla. Na první pohled obyčejný příběh lásky a zla, ovšem velmi zdařile zpracovaný. Nechybí zde povedené hlášky a také spousta postav, což dává prostor zapeklitému scénáři. Plus skvělí herci (Kemr, Vetchý, Heřmánek) a všechno dohromady (a hlavně všeho s mírou) to dává vydařený snímek (poměrně neznámého) Hynka Bočana. Zde se jeho filmový kumšt projevil, a za mě jsou S čerty nejsou žerty asi nejlepším zpracováním pekla ve filmu.

plakát

Jak básníci přicházejí o iluze (1984) 

Asi můj nejoblíbenější díl básníků. Štěpán si rozjíždí nový život na škole ve velkém městě, a tohle prolínání příběhů a životních situací při studiu, na pracovišti, na koleji, a s kamarádem Candym je mi blízké, i proto tato půvabná komedie uplyne velmi rychle. Odraz 80. let je zde hodně znát (hlavně na "diskotéce"), ale je to dobře, protože jinak by film neměl takovou atmosféru. Spousta skvělých hlášek propojených se sladkou romantikou dává dohromady je tu ve všem přiměřená a povedla se stejně dobře, jako herečka jeskyňky. „Jsi modrá jako hladina, jsi řeka, která usíná, jsi jako nebe za úsvitu a věříš na lži ze soucitu…“ Působivé a prosté.

plakát

Cutlass (2007) 

Jsem docela směřován k údivu, když průměrná režisérka jako Kate Hudson sehnala tolik dobrých a známých herců (říkám dobrých a známých, protože zrovna u Kristen Stewart ekvivalence neplatí). Ovšem já raději preferuji kvalitní scénář s průměrnými herci než průměrný scénář s populárními herci, protože tahle storka byla dost obyčejná. 13 minut o tom jak chtějí dvě sestry kytaru a auto? To vám odvykládám během deseti vteřin. P.S. To auto za 5 talířů bych bral všemi deseti, na kytaře zas tolik k vidění nebylo.

plakát

Rodinné štěstí (2016) 

Zní to zvláštně, když řeknu, že všednost byla kouzlem tohoto filmu. S těmito situacemi se totiž každý člověk v životě setká, ať chce nebo nechce a veškeré asociace z vlastního života to kouzlo dotvářejí. Proto byly rozhovory (podobné jako Tarantinovské dialogy, ale čistě v jejich obyčejnosti) v prvních 40 minutách ódou na život, kde vám film nabízel vcítit se do jakékoliv postavy podle sympatií a názorů. Chlapovi se nejvíce zamluví chlap, ženské ženská, dítěti dítě (hlavně jak si to malej frajer filmuje už od pěti), anebo to je třeba úplně naopak. U mě to vyhrál Farkas (stejný herec jako režisér, možná vypočítavý záměr režisérových názorů), jenže každá postava byla svým způsobem špatná a tak jste jen mohli sledovat ty hádky, rozštípenou domácnost, a mohli jste pociťovat vlastní Rodinné štěstí ve své rodině. Velká škoda, že v polovině vlak zpomalí, protože není úplně ono, když se v 80-minutovém filmu někdo hledá 10 minut, a dialogy se tak vytrácejí. Po této pauze se snímek snaží dostat znovu do starých kolejí, bohužel už ale nestíhá a kvůli směřování scénáře k větší filmovosti se tak kouzlo všednosti vytrácí. Stojí ale dokoukat až do konce, protože závěr má svou hodnotu, škoda že za doprovodu nejkratších titulků co jsem kdy viděl nemáte čas na to závěrečné probrání v hlavě. Rodinné štěstí je jeden z filmů, u kterých platí nejen 100 lidí, 100 chutí, ale také 100 názorů, proto bych nechal každého ať si to probere po svém. Určitě ale můžu doporučit jako film, na který se podívejte před založením rodiny.

plakát

Osvícení (1980) 

Shelley Duvall je zpola otřesná herečka, ale naštěstí nedokázala zabránit té lavině skvělé atmosféry. Tohle je opravdu skvělý film. To co nedokázalo Psycho, Věc, ani Mlčení jehňátek, tak Shining předvedlo na plné čáře. Legendární horor, který mě opravdu (z výše vyjmenovaných jako jediný) dokázal vyděsit a řádně postrašit, a to mi věřte, že tuhle větu neříkám jen tak do větru. Wendy Carlos je zde opravdová bohyně a Danny Lloyd předvedl jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. A psycho ksicht Jacka Nicholsona mě bude strašit ještě dlouho. Absolutní vrchol hororového žánru!

plakát

Tooned (2012) (seriál) 

Tak tady si asi někdo hodně dlouho pro mě chystal nostalgickou vzpomínku. McLarenu fandím odjakživa, a Lewisovi obzvlášť, od jeho titulu v roce 2008, takže tenhle miniseriál byla trefa do černého. Perfektních 12 jednohubek s typicky britským profesorem M, ale ten svěží humor...vůbec to nevypadá, že za stvořením tohoto seriálu stáli Britové s jejich proslaveným humorem. Rychlé, přímočaré, brilantní. Nejlepší epizody: 3. Náhled do budoucnosti (tak uvidíme za 4 roky), 4. Omezovač, 8. Přednáška.

plakát

Majk Spirit - Primetime (2015) (hudební videoklip) 

Uznávám, že rým "koľko do koreňov, toľko do koruny, bez kríža nebolo by ani koruny. Máš svoj sen musíš investovať všetko do posledného eura do poslednej koruny" není úplně košer, ale tahle písnička má elán, energii, a hlavně se snaží něco říct, a předat Majkovo dravé mládí, píli a úsilí i ostatním lidem. Palec hore.

plakát

Tom a Jerry - Potíže se psem (1942) (epizoda) 

Jedna z mála epizod, kde se Tom s Jerrym skamarádí, a dokonce Tom Jerrymu zachrání život. Honičky a "kousání" psa je sice na jedno brdo, ale i tak tahle výjimečná epizoda stojí za to.