Trias

Místy slušná akce, ale vzhledem k tomu, že děj byl bez ní prakticky nulový - vše se točilo okolo kufříku - a psychologie postav prakticky žádná, musím volit nižší hodnocení.

Jeden z nejroztahanějších a nejkýčovitějších filmů, co jsem kdy viděl. Je mi jasné, že zde přítomné dámy budou vzdychat, jak je to romantické, ale rozum mi velí něco zcela jiného. Kde začít? MJB obsahuje snad všechny kýčovité milostné scény, co na světě existují. Dialogy mají být nesmírně produševnělé a krásné, místo toho jsou až místy brutálně kýčovité, neuvěřitelně roztahané a zcela beze smyslu. Brad Pitt hraje romantického blbečka, který neustále kroutí očima a myslí si, že u toho všichni budeme vzdychat blahem. Vzhledem k tomu, že má představovat smrťáka, tak je neuvěřitelně trapný. Pokud si pro mě taková smrt příjde, tak to se tedy obrovsky bojím. Navíc multikulturalisté si jistě smyslnou - smrťákem běloch-blonďák-hezoun, to už zavání čímsi. Celý děj filmu je neuvěřitelně roztahaný, zejména závěr, který je absolutně nicneříkající a naprostá většina scén by se dala vypustit. Kýčovitost umocňuje okamžité vyřešení problému s akciovkou, který nejprve bublá celý film a potom je naivně uzavřen za pět minut. Pomineme-li, že je zde pomilionté ztvárněno klišé "jak se ta skromná hezká zamilovala do toho hezkého hodného", tak nejvíce zaráží sterilnost motivu smrti. Že se naše společnost bojí smrti bylo nádherně ztvárněno právě zde. Pitt je "miloučká smrt", která si své oběti vezme tím způsobem, že zajdou za horizont (závěrečná scéna) a už je nevidíme. Za nervózu, kdy jsem si několikrát říkal ať už to popojede a několikrát jsem měl tendenci to vypnout, dávám o jednu hvězdičku méně.

Podivně stylizovaný příběh, kde mě nejvíce zaujal motiv reflexivního stáří, byl nejpřesvědčivější zejména svou výpravou. Bohužel autoři se opět uchýlili k mýtu První republiky, která je zde opět vykreslena jako éra bohatství, spokojenosti a elegance, což neodpovídá skutečným poměrům. Menzelův film tak představuje další oživení této bájné představy, která nyní byla ztvárněna i vizuálně. Tím se však bohužel tento film stává fikcí, kde by aspoň trochu fikcí být neměl. Ivan Barnev mi zde jako herec příliš neseděl, v některých momentech dosti přehrával a jeho projev působil uměle. Ani jeho dospělé verzi jsem přiliš nevěřil, Oldřicha Kaisera si rozhodně nejsem schopen představit jako bývalého číšníka luxusních restaurací ve výslužbě. Nakonec i jednotlivým etapám života (i historie) chyběla opravdovost, která jakoby zanikla za občasně křečovitou stylistikou. Někde se totiž ztrácel rozdíl mezi humorem a tragičností, což některým momentům uškodilo. Rozhodně se z toho dalo vykřesat víc, i když nemohu říct, že bych se - zejména k závěru, ale to bylo způsobeno mou zvědavostí, jak budou ztvárněny historické scény - nebavil.

Osobně jsem si film rozdělil na tři třetiny, podle čehož se také řídí moje konečné hodnocení.V prvním "dějství" je nám ukázán zcela nemorální život okolo Casina, ve druhém začíná docházet k zápletce a ve třetím přichází dramatické rozuzlení. Již z tohoto pohledu mi Casino přišlo zbytečně dlouhé, zvláště přechod mezi první a druhou třetinou mě začal nudit, o to více mě překvapila poslední hodina a gradující herecké výkony i samotný děj. První třetina ukazuje hlavně mezilidské vztahy točící se okolo peněz, což mi nepřišlo nijak zvlášť zajímavé ani šokující. Naopak závěr s totálně hysterickou Sharon Stone a rychle se vyvíjejícím osudem všech hlavních postav byl dechberoucí. Celkové hodnocení **** - polovina filmu se zkrátka vlekla.

Arnoldovi a 80. letům již odzvonilo a zatímco Comando je naivně legrační, tenhle film je hlavně trapný. Jedna hvězdička za nezáměrně vtipné hlášky.

Padající meteorit? WTF?

Cloverfield je třeba rozebrat na klady a zápory: Mezi klady patří napínavá podíváná, neotřelý autentický pohled přeživších a záběry na velké hovado, které vidíme pouze pod zorným pohledem. Mezi zápory řadím jednoznačně kameru. Sice je to dobrý nápad natočit všechno ruční kamerou, ale proč se musí sakra všechno tak klepat? Působilo mi to velkou nervózu a myslím si, že to v některých případech bylo zbytečné. Taky se děj někdy až příliš fragmentizoval, takže jsem z něj místy neměl nic. Pokud kameru na chvíli srovnáme, tak zjistíme, že příběh byl vlastně o ničem - zachránit princeznu v mrakodrapu, to moc děj není. Leč čtyři hvězdičky napovídají, že klady převážily, i když jedna hvězdička je tam přeci trochu navíc, dodal jsem ji za povedený konec. Rozjezd byl totiž opravdu dosti pomalý a večírek byl opravdu nudný. Asi mě teď chvíli bude bolet hlava, ale film to byl dobrý. Mimochodem: Jak se ten kameraman snažil sbalit tu holku, to bylo dosti ze života :-).

Nejlepší film o lidských právech s autentickým pozadím. Co dodat, Velká Británie tak, jak ji neznáte.

Katyň je filmem o polské identitě. Jak může žít národ, který byl podruhé rozebrán nepřáteli ze všech stran, národ, který měl zaniknout v Německu nebo být zlikvidován Rusy? Poláci moc dobře vědí, co to je pokřivený charakter. Jaké to je mít špatné svědomí. Katyň vypráví příběh jaké to je žít ze zradou pro nic. Jaké to je, když přijímáte vrahy jako své přátele a nemůžete je odmítnout. Myslím, že nám, obyvatelům bývalého Československa film leccos připomíná. Faleš, zvířecí až brutální ruské zlo a bezmocnost. Snad právě proto byli Poláci první, kdo se omluvili za vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Oni už tehdy věděli, co nám udělali. "Hitler slibuje tisíciletou říši, komunismus je na věčné časy, to vyjde nastejno." - obojí se naštěstí nedožilo sta let.

Je otázkou, zda se povídky Stephena Kinga dají použít na celovečerní film. Zatímco v případě Myst se dá souhlasit, Secret Window je dosti nastavovaná kaše. Mám za to, že jinak napínavý děj by se dal zkrátit do jedné hodiny, podobně jak se to stalo v Nightmares and Dreamscapes. Ale k filmu: Johnny Depp rozhodně hraje velice dobře, výstřední spisovatel v jeho podání funguje bezvadně. Mimochodem, všiml jsem si, že King často pracuje s postavou spisovatele. Že by sebereflexe? Vygradovaný děj SW měl rozhodně atmosféru, ale ta přišla až za hodně dlouho.