Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Romantický

Recenze (350)

plakát

May Nai Fai Rang Frer (2015) 

Milé překvápko. Kreslených částí jsem se celkem obávala, protože to ve filmech nemám moc ráda, ale tady to bylo zpracované pěkně, takže mi to zas až tak nevadilo. Námět je zajímavý a vtipné, úsměvné scénky, které jsou na něm postavené, se povedly. Není to jedna z těch thajských komedií, kdy se člověk fakt nasměje, nebo alespoň pro mě ne, ale úsměv mi po tváři párkrát přeběhl. Líbila se mi i hudba, která mě místy přenesla do doby, kdy se pařil Super Mario :) 3,5 *

plakát

Mejdan jak se patří (2013) 

Hudební/taneční filmy mám ráda, takže za mě plus za pěknou hudbu a taneční sestavy, zbytek už bohužel nic moc, některý scény mi přišly až trapný a největší průšvih byl dabing rapu těch dvou maníků. Buď titulky nebo radši nic, nezpívali o ničem světoborným, ale rozhodně to nechat v angličtině, v češtině to znělo dost divně.

plakát

Mej žen jü (2016) 

Co tohle mělo být? Chow by asi měl zůstat u svých potrhlých kung-fu komedií a do fantasy se moc nepouštět, nebo aspoň ubrat plyn. Námět není špatný, jen způsob zpracování, kdy často dost tlačí na pilu, jen aby tam vecpali co nejvíc triků, mi prostě neseděl. Nejdřív jsem si říkala, že to bude pro děti jako CJ7, takže jsem to brala s nadhledem, ale když se pak v akvárku rozprskla rybička, no, nevím, nevím... Nemůže se tomu upřít pár vtipných scén, pěkný exteriéry nebo některé záběry pod vodou, ale toť asi vše. Začátek je přehrávaný a místy pro mě až moc ujetý. Postupně se to zlepší, takže jsem to i dokoukala, ale příště si radši pustím Kung-fu melu nebo Shaolin fotbal.

plakát

Mezi dimenzemi (2019) 

Moc jsem od toho nečekala, ale nakonec se z toho vyklubalo příjemné akční překvapení. Začátek byl tuctový, ale pak to s dějovým zvratem nabralo směr, který mě zaujal a bavil. Hlavní dvojka byla fajn, začínám nějak Adkinsovi přicházet na chuť :) Akce byla taky povedená, Scott i Andy dostali šanci si slušně zabitkařit, občas i zahláškovat a celkově to prostě odsýpalo, že než jsem se nadála, byl konec. Ten ovšem moc nepotěšil, takovýhle otevřený konce nesnáším. Jako oddychová pohodovka to ale fungovalo.

plakát

Miok (2017) 

Než jsem si to pustila, nevěděla jsem, co přesně čekat. Reportáž jsem sice viděla, ale když jsem pak zkoukla odvážné screeny z filmu, nebyla jsem si jistá, co z toho vyleze :) Příběh sice není moc originální, ale líbil se mi. Film je na Asii relativně krátký, má spád, takže nezačne nudit. Připomnělo mi to trošku The Villainess, i když hrdinky měly jiný osud a každá se mstila z jiného důvodu. Kim Hye-soo jsem naposledy viděla v Coin Locker Girl, kde mi moc nesedla, ale tady s blond vlasy, zajímavým účesem a charakterem postavy jsem si ji oblíbila hned na začátku. V The Villainess byl charismatický Shin Ha-kyun, tady zas Lee Sun-kyun. Když mu decánko přeskočilo, měl fakt šílený oči. Ten dokáže zahrát snad cokoliv. Sednou mu jak role romantických hrdinů, tak arogantních nebo lehce šílených týpků. Do 4* tomu přesto něco chybělo, takže stejně jako The Villainess lepší průměr. Přeloženo.

plakát

Misseu waipeu (2015) 

Mně se moc líbilo. Námět sice není originální, přesto tam Korejci přidali něco svého, díky čemuž je to asi nejlepší film, který jsem na tohle téma viděla. Dvojka Eom Jeong-hwa a Song Seung-heon se k sobě skvěle hodí a než film najede na vážnější notu, tak jsem se při jejich znovu poznávání dobře bavila.

plakát

Mistr Meče (2016) 

Po nějaké době jsem viděla film podruhé a musím říct, že se mi líbil víc než napoprvé. Věci, které mi tam dřív celkem vadily (nereálné scény, lehké přehrávání a ujetost v nevěstinci, potetovanost hlavního hrdiny), mi teď na nervy už tak nelezly. Navíc se mi líbily souboje, vizuální stránka a i mě víc zaujal příběh. Na 4* to sice stále nevidím, ale 3,5* si to ode mě zaslouží.

plakát

Modeonpameo (2014) (seriál) 

Příběh čtyř měšťáků - bývalých členů rockové kapely, kteří se přestěhují na vesnici, aby pěstovali zelí, plus v hlavní roli Lee Hong-gi z FT Island - to jsem prostě chtěla vidět. Lee Hong-giho mám ráda jako zpěváka i herce, tak jsem byla zvědavá, co předvede tentokrát. No a že se teda předvádí. V prvních pár dílech mi to jeho přehrávání lezlo na nervy, ale pak jsem si zvykla, když mi došlo, že celý seriál je vlastně ulítlý a místy dost vtipný. Nejvíc mě bavily nedorozumění mezi Ki-joonem a Bul-Jaou a to, jak si pak všichni Ki-joona dobírali. Stejně jako Ainny se mi moc nelíbila vedlejší dějová linka s hledáním peněz, zbytečně to odvádělo pozornost od snažení hlavní čtveřice. Jinak jsem si oblíbila všechny bláznivé postavičky a jejich osudy. Velkým plusem pro mě byla i hudba, kromě Hong-giho písní zazní i další známé songy.

plakát

Mokgyeokja (2018) 

Hned na začátku film nasadil správnou atmosféru, svižné tempo, vyšetřování případu se rozeběhlo, takže jsem se divila zdejším vlažným komentářům a hodnocení. Jak film postupoval, začala jsem chápat. Chování hlavního hrdiny mi přišlo místy tak nelogický, až to bilo do očí, a i chování ostatních nájemníků komplexu bylo na pěsťovku. Jak mě to na začátku chytlo, tak mé nadšení pomalu opadávalo, až jsem se nakonec musela k dokoukání několik dní dokopávat. Konec to zas o něco vytáhl výš (scéna s otevřením oka dost hustá), ale byl takový lehce ustřižený. Průměr, Korejci umí thrillery rozhodně líp.

plakát

Moksum geon yeonae (2016) 

Docela povedená komedie s trochou akce. Po zkouknutí reportáže jsem tomu moc nevěřila, ale kvůli Ha Ji-won a Bolinovi jsem si řekla, že tomu šanci přeci jen dám. Nakonec se z toho vyklubala příjemná oddechovka o potřeštěné spisovatelce a jejím honu za sériovým vrahem. Stará dobrá JK komedie, u které se člověk pořádně nasměje to není (obávám se, že už se jí asi ani nedočkám, ale želízko v ohni mám), ale pár vtipných scén tam bylo a Ji-won dokazuje, že komediální, lehce ulítlé role jí pořád i po těch letech jdou. 3,5* Přeloženo.