Raven0

Klasické absurdní vtípky Charlieho Daye miluji již od always sunny... Zde jsou asi tím nejlepším artiklem. Zbytek je sice nadprůměrnou komedií, ale k dokonalosti má svou šablonovitostí a zdlouhavostí daleko...

Stylová absurdita, která sice nasahá legendárnímu Juráčkovi ani po kolena, přesto jde o nadprůměrný snímek ze zlatých šedesátých.

Silné ve svém zoufalství a bezmoci... Zkrátka v emocích a hrůze válečného konfliktu. Horší je to u lehce nekonzistentního děje a zmatku v příliš mnoha postavách.

Trochu nevyvážené, druhá polovina je o poznání slabší (přesto zábavná). Než jako milý a příjemný, bych film nazval temným až depresivním. Ano, ústřední pár si zachovává svůj optimismus, svou integritu a jsou tak ostrůvkem útěchy a naděje v moři deprese a šedi... Avšak jejich přátelé umírají, živoří, jsou psychicky narušení a zoufale osamělí. Sakra, jaký já mám strach ze stáří!

Dobrých westernů není nikdy dost. Blackthorn může někoho svým pomalým tempem vyprávění a decentním množství akce nudit, ale rovnou tím film odstřelit, by byla chyba. Snímek je hlavně o postavách, jejich touhách, vzpomínkách... O přátelství, o smrti, o stáří. A také o krásné Bolivijské přírodě.

Zajímavé drama z bouřlivých dní roku 1962, kdy svět stál na okraji propasti jménem totální vyhlazení. Je až s podivem, jak byl onen okraj blízký a vratký... Teď by mě zajímal i pohled z druhé strany barikády, ale toho se asi nedočkám, jak se říká, historii píší vítězové...

Zajímavě načrtnuté postavy, zajímavé psudo-dokumentární zpracování a zajímavá (snad jen příliš lehká) kritika na společenskou atmosféru druhé poloviny 60. let, dělají z tohoto snímku pozapomenutý klenot, jenž určitě stojí za pozornost.

Spoiler! Průměrný akčňák, kde mi nejvíce zajímavá přišla fingovaná teroristická hrozba, jenž má vyvolat strach občanů z muslimů a následné zvýšení rozpočtu zbrojního průmyslu. Už vím, kde se inspirovali tvůrci konspiračních teorií ohledně 11. září :-)

Film o hledání pevného bodu, jistoty, o kterou bychom se mohli opřít. Člověk chce přeci jen vědět, ne jen věřit... Ač se děj snímku odehrává v dávné minulosti, je jeho vyznění velmi současné. Dnešní doba, jenž rozdrtila na prach všechna metavyprávění, je nejistotou doslova přesycena. Ale není právě ona nejistota ve své podstatě jistotou? Existenciální, hluboké a niterně rozdírající...

Jde o to, na jaké straně politického spektra stojíte. Pokud jste spíše pravicově orientovaní, liberální demokraté, pak s dokumentem rozhodně souhlasit nebudete. Já, jakožto levicově orientovaný jsem byl nadmíru spokojen. Nekompromisní žurnalistika, bez zbytečných moderních prvků. Ještě jedna věc, podobných dokumentů, útočících na politiku USA, na vykořisťovatelský kapitalismius, na prorůstání soukromého sektoru do veřejného, je všude spousty. Ale dokumentů, které ukazují opak nikoliv. Že by se opravdu blýskalo na lepší časy? A že by nás opravdu čekalo kataklyzma či změna (tržního) systému?