Byla jednou jedna budoucnost: Podivná reportáž z přítomnosti 1965

Začátek byl zajímavý, to je bez debat. A celkem i zábavný. Čím víc se pak ale tvůrci snažili o seriózní scifi (dokonce s poselstvím a politickými narážkami), tím víc to drhlo. Závěr příběhu sice nakonec ukočírovali, ale jestli to někomu stačí... Po téhle nudě si člověk aspoň uvědomí, jací machři jsou Cimrmani nebo Philip K. Dick. (14.11.2013)

Dle názvu (který mi přijde pořád trochu hloupý) jsem čekal nějakou chujovinu a ona z toho vypadla dost zajímavá a inteligentní věc. Mysteriózní sci-fi, natočená ve stylu, který já mám strašně rád, ale v tomto žánru skoro ani neexistuje. Viděl jsem ho jen dvakrát - tady a ve Fallech - přičemž každý se věnuje něčemu jinému, ale rád mám ty filmy oba. Každopádně Byla jednou jedna budoucnost je naprosto skvělý film, který mě svým stylem (který se v úvodu tváří jako komedie) dost chytl a už nepustil. A druhá polovina se rozjede ještě mnohem víc, než ta první a já tady naprosto vážně říkám, že napínavější scénu, než tu, kde probíhal rozhovor mezi čtyřmi lidmi ve studio, jsem už hodně dlouho neviděl. Navíc ten film má i co říct a je v tom i dost chytrý. Přece jenom, kdyby sem opravdu na čas přicestoval někdo z budoucnosti a mluvil jen s jedním člověkem, věřili byste potom tomu danému člověku? Možná mi jen chyběla zmínka o tom, že v dnešní době se najde hromadu bláznů či lidí zoufale toužících po pozornosti, co by taky mohli tvrdit něco podobného (a pravda to samozřejmě není) či se prohlašovat za druhý příchod Ježíše (že jo, Kačenko?) a kvůli tomuhle tomu člověk prostě neuvěří. Ale to je výtka dost minimální. Za mě plný počet, protože jsem z toho nadšený (a překvapený, mile překvapený) a navíc mi ten film přijde bohužel dost zapadlý a nedoceněný. Aspoň že tady to je alespoň těsně pod hranou červených čísel, když už nic jiného. 5* (26.07.2020)

Toho ,kdo od sci-fi čeká brány času, hvězdné války, alieny a ekšn vůbec, to nenadchne, ale mně to připadá jako pěkná mystifikace podobná páně Součkovým příběhům (Jantarová komnata). Vím, že leckterý humor (kecy systematizovaných marxistických filozofů, zaštiťování se sovětskou vědou u parapsychologického výzkumníka) je už záležitost pamětnická, stejně tak jako vědomí toho, že karikatura fízláckého redaktora závodního časopisu Pískovák, byla na svou dobu dost odvážná. To už asi ti, co nezažili předešlý režim, nemohou ocenit. Ale přes to je tento filmeček zdařilým dokladem o tom, že šlo natočit poutavé sci-fi i ve skromných podmínkách Čs. televize v r. 1965. (19.12.2010)

Rok 1965 a podruhé (Konec velké epochy) televizní sci-fi film s originálním zpracováním s prvky fiktívního reportážního dokumentu. A aby toho experimentování nebylo málo, tentokrát s nehereckým obsazením. Žít v 60.letech, asi by mě zrovna tohle nenadchlo, ale jako diváka 21. století mě nikdy nepřestane fascinovat, kolik ojedinělých filmových i televizních projektů v těch zlatých šedesátých vzniklo, byť se některé na první pohled mohou zdát hodně podivné. Takové je spočátku i sci-fi o záhadném zastavení všech hodinek ve městě a objevu záhadné ženy v rukou doktora-podivína. Ale pak se to rozjede v skvělý spor přednášek a diskusí vědeckých pracovníků a v druhé polovině rovněž není nouze o napětí a překvapivé rozluzení. A překvapením byl samozřejmě i zajímavý herecký výkon mladého dr.Miroslava Plzáka. ,,Kdyby se ocitl kdokoliv z nás v 15.století, to by ho pak museli rovnou upálit?!" Pěkný 60-tkový snímek spíše na jedno zhlédnutí, ale dávám mu 70% // Zajímavost: Po filmu Muž z prvního století (1961) se jedná o druhý snímek se stejnou představou budoucnosti, kde rok 1961 představuje mezník (první let do vesmíru), od kterého se počítá nový letopočet "po Sputniku." (30.10.2017)

Snaž se uvažovat normálně....Jak normálně ?...Normální je, všechno co je nepochopitelné a nezvyklé uklízet ze světa do blázince a do kriminálu ? Režijně, scenáristicky i svým přesahem je to na 100 %...A přihlédnutí k době vzniku ještě bonus navíc...Spousty chytrých politických narážek, na neschopnost doktríny Marx-leninismu... (10.02.2011)