jakub.uck

jakub.uck

Česko
filmový fanoušek

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 4.10.2019  13:56
    Joker (2019)
    ***

    Overrated.

    • 10.8.2019  08:57
    Staříci (2019)
    ***

    Je škoda, že autoři nedokázali filmu, resp. jeho postavám a závěru, dodat vetší hloubku. Snímek totiž jinak výrazně překonává běžnou českou produkci a obsazení Schmitzera bylo trefou do černého (viz zejm. scénu, kdy s havajským věncem kolem krku projíždí domovem důchodců!). Kdyby se k tomu přidala větší hloubka postav, dialogů a celkového vyznění (závěr), mohli jsme tu místo dobrého filmu mít film výborný. Je to velká škoda, protože autoři byli velmi blízko!

    • 7.8.2019  09:50
    Hra (2019)
    *

    Byť se film tváří jako "artová" záležitost (4:3, černobílý), svými kvalitami (špatně napsané/nepřesvědčivé zahrané postavy, dialogy, které se nedají poslouchat, hudba zcela mimo atd.) připomíná spíše nepovedenou televizní inscenaci. Příliš nerozumím tomu, proč zrovna tohle chce někdo posílat do kina.

    • 27.4.2019  09:39

    Překvapuje mě především často zaznívající chvála scénáristické práce, která mi tu naopak přijde velmi slabá - film je prakticky bez překvapivých zvratů, bez originálních nápadů. V tomto kontextu nechápu ani historii kolem "spoilerů" - přijde mi, že tam ani nebylo moc co prozrazovat ... Ani po výtvarné stránce to není zajímavé, byť "výpravnost" celého filmu k tomu přímo vybízí - výsledek však považuji za odfláknutý (a teď nemluvím o kvalitě "efektů", ale spíše o kreativních nápadech a jejich propracovanosti) ...

    • 28.2.2019  07:48

    Třetí série zůstává ve stínu té první a druhé. Namísto nových nápadů dominuje snaha o recyklaci myšlenek a postupů z první série (ztracené dětí, prolínání časových linií opakovaného vyšetřování). Zejména prvních pět dílů příběh příliš brzdí (mohlo jich být tak o dva méně). Vyprávění dostává "drajv" až v 5.-7. dílu. Zatímco napětí vztahu mezi ústředním manželským párem je tak trochu nedotažené, řešení detektivní linie příběhu se zdá být až příliš laciné - příběh důchodců otevírajících na stará kolena nedořešený případ místy působí (nezáměrně) komicky a nepřesvědčivě, možná i vinou maskování, které nikdy nemůže být dokonalé (v těchto případech dávám přednost obsazení jiných herců). Příběh rovněž postrádá atmosféru - krajina zde není "dvanáctým hráčem", jak tomu bylo v předchozích dvou sériích. Stejně tak práce s hudbou pokulhává. Jednoznačně nejslabší článek celé série.

    • 26.2.2019  19:01
    MOST! (TV seriál) (2019)
    ***

    Škoda slabé režie, která potenciál seriálu nevytěžila ani z poloviny.

    • 29.12.2018  07:54

    Rok ďábla mínus všechno, co bylo na Roku ďábla vtipné, originální a povedené.

    • 16.10.2018  07:45

    Lars von Trier meets Quentin Tarantino.

    • 7.10.2018  08:15

    V žánrovém označení filmu by mělo být uvedeno také "komedie", což tam k datu zveřejnění tohoto komentáře chybí.

    • 19.8.2018  09:37

    MARKÉTA LAZAROVÁ je jako středověký BLADE RUNNER, ve kterém futuristické město nahradily zasněžené lesy a pláně české krajiny a místo replikantů zde řádí Josef Kemr (Kozlík) a jeho banda. Když se pak na obzoru objeví záhadná postava, není to Harrison Ford, nýbrž Vladimír Menšík (Bernard), který, rozmlouvaje s Bohem, si s sebou vede svoji věrnou ovečku.

    • 1.8.2018  14:34

    LFŠ 2018: Velké zklamání. Příběh bez pointy. Šablonovité postavy bez hloubky. Lacinný humor založený na samoúčelných vulgaritách. Po celkem slibném Rodinném filmu to vypadá jako rezignace na kvalitu.

    • 20.7.2017  07:20

    Ozon na Cronenbergovi.

    • 19.7.2016  09:28

    Naprostý kýč.

    • 11.8.2013  10:11

    Srovnejme "Blue Jasmine" se Sedláčkovým "Rodina je základ státu". Jistě, film Woodyho Allena je vystavěn kolem postavy Cate Blanchett daleko více než ten Sedláčkův kolem Evy Vrbkové. A to je možná první krok k úspěchu. Zatímco u Sedláčka sledujeme poměrně nezáživný a do jisté míry předvídatelný "útěk" manažera a jeho rodiny před spravedlností, Allen se soustředí na to, co bude "potom". Právě touto cestou, skrze profil hroutící se manželky zvyklé na život v blahobytu, jež se náhle ocitá mezi "normálními" lidmi, byť v hlavě se stále pohybuje kdesi v pohádkové minulosti, se Allenovi podařilo "něco" zachytit. Za pomoci skvěle zvolených flashbacků, zejména s ohledem na vztah dvou sester, ve filmu ožívá osten sociálního napětí, nepěkné kulisy života v luxusu na úkor podvedených. Cesta k pochopení celé té společenské patologie tedy vede právě skrze život a myšlenkové pochody oblouzněné manželky, jež - neschopna jakékoliv sebereflexe - je jednou nohou na pokraji nervového zhroucení a druhou kdesi ve světě iluzí, který si kolem sebe nechala vystavět a v němž na osudech druhých lidí nezáleží.

    • 12.7.2013  12:55

    Paolo Sorrentino potvrdil pozici jednoho z nejtalentovanějších autorů současnosti. Velká nádhera je nepochybně film roku 2013, ke kterému se budu neustále vracet.

    • 23.6.2013  07:19

    Zběsilost v srdci bez lásky a bez happyendu, verze 2013.

    • 11.10.2012  16:07
    Dva nula (2012)
    ***

    První asociací, která se mi po zhlédnutí snímku Dva nula scénáristy Tomáše Bojara a režiséra Pavla Abraháma vybavila, byla Troškova trilogie Slunce, seno… Také v ní totiž vstupujeme do uzavřeného světa předem vymezeného myšlení, do jakéhosi skanzenu stereotypů, kde přesně víme, co můžeme od jednotlivých postav očekávat. Kulisy české vesnice se pouze proměnily v betonové ochozy letenského stadionu, jenž zrovna ožil tradičním zápasem mezi Spartou a Slavií. A jako lidová komedie (pseudo)troškovského střihu je film Dva nula skutečně excelentní. Zásadní chybou snímku je ovšem snaha budit dojem, že meze „pouhé“ veselohry překračuje.

    • 15.7.2012  09:21
    Cosmopolis (2012)
    *****

    Nepochybuji o tom, že tento film zůstane nedoceněn. Nicméně mám pocit, že tuším, proč jej Cronenberg natočil. Díky postavení, které si vybudoval, si to mohl dovolit. A to je dobře. Kolik jiných takových režisérů máme?

    • 7.7.2012  13:25

    Věcí, již lze dokumentu Apoleny Rychlíkové nejvíce a po právu vyčítat, je pasivní autorský přístup. Režisérka nechává hlavního hrdinu vyprávět jeho vlastní pohádku, kterou sama nijak neproblematizuje, byť k tomu tvrzení Petra Hájka přímo vybízejí. Jistě, lze to obhájit jako metodu, na niž má autorka právo, nicméně celý snímek tak upadaná do jednorozměrnosti a stává se spíše promarněnou šancí. Teprve konfrontace s opačným pohledem na svět, než zastává Hájek - zde by však oponent musel být argumentačně zdatný a pohotový - by mohla film, včetně postavy jeho hlavního aktéra (!), posunout někam dál. *** Václav Bělohradský, český filosof a sociolog působící jako profesor na univerzitě v italském Terstu, využil dokument Apoleny Rychlíkové v rámci svého kritického výkladu českého konzervativismu. Bělohradského text "Český konzervativismus: Nad dokumentem Apoleny Rychlíkové Hájek na zámku, Petr v podzámčí" tak divákovi poskytuje jednak komplement celého snímku (neboť Hájkovu zpověď zasazuje do kontextu českého konzervativismu, jehož je hlavní hrdina filmu jedním z čelních představitelů); zadruhé lze text chápat jako možný interpretační klíč, který samotný dokument postrádá. Bělohradský mimo jiné píše: "Dokument odhaluje rétorické postupy, kterými se enkláva jednoznačných (národních) Pravd ve světě velmocenských her a mediální manipulace konstruuje."

    • 5.7.2012  20:39

    William S. Burroughs, čtenářsky asi nejnáročnější autor ze "svaté trojice" beatníků Kerouac-Ginsberg-Burroughs, musel být nepochybně nevšední člověk a tento dokument to jen potvrzuje. Jistě, už na základě Burroughsových knih si čtenář může o autorovi udělat určitou představu - homosexualita, drogy, záliba ve zbraních, láska ke kočkám atd. -, nicméně dokument přináší řadu zajímavých a unikátních výpovědí, které nám Burroughsovu postavu opět o něco více přibližují. V postavě beatnického spisovatele jako by se zvláštním způsobem mísily protiklady: narkomanie a spisovatelská elegance, univerzitní vzdělání a postavy na okraji, chlad zbraní a láska ke kočkám, ... Ze staříka, vraha své vlastní manželky pobíhajícího s nabitou puškou v domě plném koček jde místy až strach. Nicméně kdyby takový Burroughs nebyl, nezbylo by po něm tak výjimečné literární dílo.

    • 3.1.2012  13:49
    Drive (2011)
    *****

    Modrý samet, verze 2011.

    • 4.10.2011  14:26
    Alois Nebel (2011)
    ****

    Alois Nebel sedí na záchodové míse; sedí na záchodové míse českého filmového (a kritického) rybníčku; a za zvuku přijíždějícího vlaku v klidu tlačí; a každé jméno zastávky přečtená v potu jeho tváře vydá za deset filmových recenzí.

    • 30.5.2011  07:37
    Melancholia (2011)
    *****

    Autor si vybral téma zdánlivě znehodnocené všemi možnými katastrofickými velkofilmy a ukázal, kolik se z něj dá ve skutečnosti vytěžit. Zejména druhá část je skvělá.

    • 10.5.2009  10:37
    Fenomén Gott (TV film) (2009)
    **

    Velmi špatřně natočený dokument, který má být oslavným pomníkem, postaveným ještě zaživa, (což se k portrétovanému vlastně v jistém smyslu hodí). Na druhou stranu se i přesto autorce v Gottových odpovědích, byť zřejmě nevědomky, podařilo zachytit některé lehce zrůdné momenty Gottova uvažování. Ač mají působit jako poetická vyprávění, zachycují vlastně, jak zpěvák, hvězda Gott za minulého režimu myslel, zobrazjují způsob, jakým se totalitní režim zmocňuje lidí a umožňuje jim ve svém rámci existovat navzdory nesvobodě a útlaku jiných - jde především o chvíle, kdy zpěvák vzpomíná u Berlínské zdi a hovoří o tom, jaké měl štěstí, že byl "poslem" mezi Východem a Západem (zatímco jiní si o návštěvě zahraničí mohli nechat jen zdát), případně když v Americe říká, že jediným důvodem, proč tam tenkrát nezůstal, byl strach z ohrožení vlastní kariéry. Za pozornost stojí i chvíle, kdy Gott se Štaidlem sebeospravedlňují svůj podpis Anticharty. Ač je tedy tento dokument jen oslavným pomníkem, přesto v něm autoři nevědomky zachytili něco, co si ani sami neuvědomují. A proto stojí za zhlédnutí (byť to vzhledem k jeho kýčovistosti občas stojí hodně nervů).

    • 1.4.2009  18:23
    Uvnitř vnitra (TV film) (2008)
    ****

    Z pohledu filmového fanouška je zajímavou informací skutečnost, že Kamil Pixa se jako ředitel Krátkého filmu stal jednou ze zásadních postav české kinematografie. Z pohledu historika je zas fascinující Pixovo vyprávění o rozložení moci v komunistické totalitě. Z pohledu psychologa můžete žasnout nad Pixovým démonickým charakterem. A našla by se mnoho dalších rovin, které Josef Císařovský (i přes poměrně krátkou stopáž) zachytil. Nemůžu než doporučit.

    • 11.1.2008  14:15
    Šoa (1985)
    *****

    Shoah je neuvěřitelným a neopakovatelným projektem. Unikátní výpověď očitých svědků holokaustu. Zapomeňte na Schindlerovy seznamy a desítky dalších snímků. Nic se nevyrovná pohledům do tváří těch, co přežili, těch, co vraždili a těch, co "jen přihlíželi". Zbývá snad jediná otázka: existuje pro filmaře nějaká morální hranice, pokud je potřeba zachytit poslední svědectví ... ?

    • 11.1.2008  14:07

    Inland Empire by se dal charakterizovat jedním slovem - Lynch na druhou. Svou nepřístupností totiž snímek nejspíš zaskočí i některé z Lynchových příznivců -zkuste si představit Mulholland drive bez krásných záběrů. Místo toho je tu roztřesená, zrnící digitální kamera a příběh ještě o něco zamotanější; a stopáž se pohybuje okolo tří hodin. Ano, existují desítky, možná stovky argumentů proti Inland Empire, vše ale nekompromisně smete ekstatické finále, které snad umí jenom Lynch. Tohle není o nějaké racionalitě, tady se pohybujeme na rovině niterných emocí, kde je Lynch mezi filmaři králem.

    • 12.8.2004  21:51
    Nahý oběd (1991)
    *****

    Cronenbergův nedoceněný film. *** Snímek "Nahý oběd" (1991) totiž není jen prostým zfilmováním stejnojmenné knihy „Naked Lunch“ (1959) beatníka Williama S. Burroughse, jak by se podle názvu mohlo zdát, nýbrž je mnohem spíše kombinací spisovatelova životního příběhu (povolání hubitele, drogová závislost, fascinace psaním, zastřelení vlastní manželky Joan, cesta do Tangeru, přátelství s Kerouacem a Ginsbergem, atd.), fantaskních motivů a scén z literární předlohy (postava doktora Benwaye, atmosféra sexuální zvrácenosti, bizarní historky, postavy z podsvětí apod.) a konečně Cronenbergovy vlastní invence, jež obě předchozí složky doplňuje, rozvíjí a tmelí dohromady.