Oralfabet

Něžný, půvabný příběh, kterému sice trošku trvá, než se rozjede, ale ke konci už jsem byl dojat tak jako u těch nejlepších Mijazakiho kousků. A jakožto začínající rádoby spisovatel jsem se s Shizuko dost ztotožnil. Country Roads nebude už nikdy znít stejně, a vždycky si s ní teď už asi budu spojovat nádherně nakreslené noční Tokyo z úvodních titulků. Tomuhle Ghibli stylu animace se prostě absolutně nic nemůže rovnat. 9/10

Pokud jde o anime, jsem zatím pořád neostřílený nováček, ale dlouhodobě chci tenhle svět pořádně prozkoumat, a tak jsem se rozhodl dát šanci jedné z těch největších klasik. NGE mě chytlo od prvního dílu, hned od absolutně dokonalé úvodní znělky, a i přes různá drobná zaškobrtnutí a nejasnosti, které se po cestě vyskytly, můžu rozhodně říct, že na mě jako celek udělal tenhle seriál hodně silný dojem. O tom, jak se z dětské show o obřích robotech seriál postupně přesune do temného, hlubokého existenciálního dramatu, jsem slyšel už před shlédnutím (byl to hlavní důvod. proč jsem se začal dívat), takže mě tenhle vývoj nepřekvapil, ale některé epizody a momenty mi stejně celkem vyrazily dech, a plynulost, s níž k tomuto přerodu dojde, mi přišla celkem obdivuhodná. Úplný závěr ve mě ale zanechal trochu rozpačité pocity - jsem vždycky pro důkladný ponor do psychiky postav i psychedelické hrátky s formou, ale zdejší provedení mi přišlo trochu repetitivní a mdlé, navíc to celé působilo dost uspěchaně a nějak antiklimaticky, hodně věcí zůstalo nevysvětlených atd... Uvidíme, jak se budu cítit po shlédnutí filmu End of Evangelion, který má asi fungovat jako alternativní verze konce, pokud jsem to správně pochopil... PS: Pen Pen je cool. 8/10

Velice solidní, ponuré sci-fi, co vlastně skoro ani není sci-fi, s parádní devadesátkovou atmosférou a jednou dokonale fucked up scénou. Bylo pěkný vidět, že Ralph Fiennes byl neskutečně charismatický a schopný herec už zamlada. Závěrečné odhalení úplně nefungovalo, ale zbytek se mi líbil moc na to, abych šel pod 9/10

Líbilo se mi, když Nickova máma nadzvedla Wolfovu pásku přes oko, aby zpod ní mohla vytéct slza. 8/10

Docela zklamání. Mrzí mě to, protože film se nebojí být hodně originální a navíc je to fakt skvěle natočené. Ale působí to jako nápad, z něhož měl být spíš nějaký krátký skeč, natažený na celovečerní film. A i přesto ta hlavní zápletka působí tak nějak nedomyšleně. Herecky mě to taky moc neoslovilo (až na Svěráka pochopitelně) a hlavní postavy jsou tak nezajímavé, že... mě prostě moc nezajímaly, no... Spousta scén úplně zbytečná či přímo trapná. Hodně věcí se mi tam i fakt líbilo, ale občas jsem se prostě cítil jako kdybych sledoval nějaký český odpadový bizár typu nedávno shlédnutého O život. A větu "Vy byste moh vysávat děti ve školkách" nechci slyšet v žádném filmu v žádném kontextu. 6/10

"The answer is... PIZZA!" Film jsem si z velké části dost užíval a taky ke mě, jakožto k třiadvacetiletému muži bez jasné vize budoucnosti, který se stále tak trochu vyrovnává s faktem, že je dospělý, jeho téma celkem promlouvalo. Jo a scéna na benzínce je parádní, a přitom tak jednoduchá, a song My Sharona díky ní teď miluju. Ale bože můj, Ethan Hawke tady hraje asi toho nejnesnesitelnějšího, nejtrapnějšího rádoby deep kreténa, co jsem kdy viděl. Winona to celkem vyvažuje svou nadpozemskou dokonalostí, ale díky závěru bohužel nemůžu jít nad 6/10

Pod svůdnou, sexy slupkou se ukrývá ubohost, bolest a smutek. A neodvádí při tom ukrývání moc dobrou práci. Až do konce jsem pořád váhal nad tím, jestli se mi to vlastně líbí nebo ne, ale s dvoudenním odstupem můžu definitivně říct, že líbilo. Moc. Vždycky se divím, když si vzpomenu, že Elias Koteas hrál Caseyho Jonese v Želvách Ninja. 8/10

Atmosféru to umí navodit skvěle, ale to i aromatická svíčka. Rád bych šel s hodnocením níž, ale pár zcela bezvýznamných momentů mi to nedovoluje. Už nikdy nechci slyšet California Dreaming. 8/10

Sice mi přijde, že ta premisa s interview spíš svádí ke komedii (což se vlastně asi tak trochu projevilo v mockumentary stylu Co děláme v temnotách), ale tenhle film mi dokázal, že je to i vhodný prostředek k důkladnému vykreslení upíří mytologie na pozadí dvou set let historie. Tom Cruise mě tady fakt bavil, i když těžko říct, jestli to s tím přehráváním někdy trochu nepřeháněl, malá Kirsten Dunst taky rozhodně nezklamala a její postava celému příběhu dodala zajímavou dynamiku. Brad mě teda tentokrát nějak extra neohromil, ale ani vyloženě nezklamal. Pobavil mě jeho diss na Brama Stokera. 8/10

Špatnej film to určitě není, ale mě bohužel nějak extra nesedl. Herečky jsou sice sympatické, ale postavy, které ztvárňují mě ničím moc neoslovily, a celkově mě dění tak nějak nechávalo chladným. Občas se sice objeví nějaký úsměvný či roztomilý moment, ale jako celek prostě nic dechberoucího. A nevím jestli jsou na vině kulturní rozdíly nebo slabý scénář, ale diaogy mi zněly hrozně nepřirozeně. 6/10