Tyler

Nikdy nesrovnávejte "Červeného draka" a "Hannibala" s "Mlčením jehňátek". Jsou to naprosto odlišné filmy spojené pouze postavou dr.Lectera - nic víc...Co říct o "Červeném drakovi"? Snad jen to, že jde o skvělý (nikoliv otrocký!) přepis ještě lepší knihy podpořený výbornými hereckými výkony a napínavou atmosférou. Hodně lidí se pozastavuje nad výkonem Anthonyho Hopkinse, ale já říkám, že byl opět vynikající - dr.Lecter tentokrát ze své šílenější stránky, kdy se nedokáže kontrolovat tak jako obvykle. Však kdo by se dokázal ovládat v cele tváří tvář vlastní nemesis? Z tohoto úhlu pohledu sir Anthony opět dokazuje, jak výtečným hercem je. V "Červeném drakovi" má však zdatného protihráče nejen v zajímavém Edwardu Nortonovi, ale především v Ralphu Fiennesovi, který Francise Dolarhydea vykreslil naprosto brilantním způsobem a je škoda, že se na plátno dostává až po poměrně dlouhé expozici...P.S.: Nikdy nezapomenu na to, jak jsme s Geminim a dalším kamarádem seděli v kině, "Červený drak" začínal koncertem baltimorské filharmonie a najednou se z orchestru ozval falešný tón flétny - je opravdu zábavné, když se v zaplněném sále ponuře a vědoucně smějí jen tři lidé a ostatní nechápou ;)...

Zvláštní mix komedie a, nemůžu si pomoct, seriózního dramatu. Jak jinak si vysvětlit, že láska Vincenta Pereze a Michèle Laroque na mě působila chvílemi tak depresivně - vztah nevztah, který kolabuje po prožité životní tragédii a rozchod vypadá jako jediné možné řešení...Tvůrci se ale vydávají přece jen jinou cestou, a tak je ve výsledku Orianina návštěva u věštce startujícím momentem k poměrně zábavné podívané, i když i méně vnímavé diváky musí některé scény z příjemné atmosféry vytrhnout...Což považuju za velkou slabinu filmu - tato rozpolcenost nebo snad dokonce neschopnost zaměřit film jedním směrem v tomto případě ubírá na zážitku. A že je jinak o co stát - především kvůli výborným hercům - takový Vincent Perez je přímo skvělý a suverénně si získá vaše sympatie...Byl by samozřejmě hřích zapomenout na Audrey Tautou v jedné z jejích prvních velkých rolí, protože jakmile se objeví v záběru, rozlije se široký úsměv na tváři i tomu nejokoralejšímu cynikovi.

Jako celek působí "Kód Navajo" nepřesvědčivě - chvílemi se tváří jako ryzí válečný film, ve kterém jde jen o přiblížení bitevního pekla, chvílemi hraje na psychologickou strunu a chvílemi jen nudí...Výsledný dojem mohl být mnohem lepší, kdyby John Woo uchopil (mohl uchopit?) bezpochyby velmi zajímavou látku bez prvoplánové touhy vyprávět velký film o velkých věcech. Tato očividná snaha sráží "Kód Navajo" do kolen...Není to samozřejmě jen chyba režiséra, už samotný scénář je na mnoha místech předvídatelně klišovitý. Naštěstí velkým pozitivem v jinak dost negativním hodnocení jsou pro mě herci - především indiánská dvojice, v níž bych rád vyzdvihnul staršího z nich, Rogera Willieho. Krásná ukázka úsporného a přitom přesného výkonu...Nicolas Cage se svého traumatizovaného, ale stále elitního mariňáka zhostil se ctí, jeho projev je však rozmělňován již zmíněným scénářem. Po delší době se mi líbil i Christian Slater a takový Peter Stormare předvádí pouze svůj obvyklý standard. O ostatních nemá cenu mluvit, nikoho jiného si stejně z filmu nezapamatujete...Akce, trocha humoru, psychologická "drobnokresba", výbuchy, mužské přátelství, indiánská kultura, rasové předsudky, sebeobětování, svědomí, povinnost atd. Je toho moc, o čem chce "Kód Navajo" vyprávět. A to většinou dobře nedopadne.

Heh! Kdo by řekl, že tuhle veskrze rodinnou (čti "pro lidi jakéhokoliv věku") a řádně hravou akční komedii natočil Robert "Quentin`s Brother" Rodriguez? Bez zbytečných řečí - skvělá jízda se sympatickou dvojicí mladých špiónů vás bude bavit, tak jako mě...Což znamená hodně! Navíc se, především ti starší, dočkají několika vychytávek, kterých byste se v jiném filmu s těmi samými herci rozhodně nenadáli - jen namátkou - už jste někdy viděli Dannyho Treja plakat?!

Velice stísněná a nepříjemná atmosféra, výborné herecké výkony nejen dua Neill - Fishburne, nechutné záběry, zajímavá výtvarná stránka, deprese, šílenství...Slušná soda. A kvalitní podívaná, i když rozhodně ne pro každého...Jedna věc se mi na "Horizontu událostí" líbí obzvlášť - už je to pár týdnů, co jsem ho viděl, ale pořád mám při vzpomínce na něj opravdu svíravý a nepříjemný pocit. Není mnoho filmů, které by tohle uměly...Brrr!!

Namlsán recenzemi a ohlasy mnoha lidí jsem se na "Behind Enemy Lines" hodně těšil - nenáročná oddychovka, ve které jde jen o efektní akční scény, elektronický soundtrack, charizmatického hlavního hrdinu a zavilé záporáky - proč ne? Ale ouha, film skřípe na všech frontách, a to nechávám stranou megaporci patriotismu, které se nezbytně dočkáme. Snímku chybí jedna zásadní věc - takhle plytký příběh má mít strhující tempo, které vás přišpendlí ke gauči a nedá vám dýchat nebo nedejbože zapojovat vyšší mozková centra...Jenže "Za nepřátelskou linií" se šine kupředu pomalu, bez zápalu a upachtěná snaha o adrenalinovou akci tvůrcům nevychází. Stručně řečeno - je to nuda a nezmůže s tím nic ani sympatický Owen Wilson, který i tak zůstává ve stínu Vladimira Mashkova v roli nelítostného balkánského odstřelovače.

Ještě barevnější a hravější než první díl...Ovšem ve výsledku je toho na mě už trochu moc a navíc už jsem věděl, co mám čekat. Jednička mě totiž dokonale připravila na tuhle jízdu, proto zážitek z "Ostrova ztracených snů" není až tak odzbrojující - tím pádem jdu s hodnocením o kousek níž. Ale to neznamená, že byste se přesto u dvojky "Spy Kids" výborně nebavili - a to bez ohledu na to, kolik vám je let! Nezapomenutelný je pro mě především Antonio Banderas - jeho dokonalá syntéza macho špióna, táty od rodiny a klauna v jednom mě bude rozesmívat vždycky. A ani ostatní členové rodinného týmu nijak nezaostávají a co víc, jsou spolu perfektně sehraní. Především scénky s prarodiči dají řádně zabrat vaší bránici...Co říct závěrem? Asi jen to, že "Spy Kids 2" jsou naprosto skvělým filmem pro čas, kdy vám nejde o nic jiného, než se před obrazovkou "jen" bohapustě bavit...P.S.: Jsem zvědavý na budoucnost Alexy Vega - její výstup v závěrečných titulcích nemá chybu, navíc tohle děvče disponuje nepopiratelným hereckým a komediálním talentem.

Guy Ritchie v ještě lepší formě než v „Lock, Stock and Two Smoking Barrels“!! Neuvěřitelná směska postav a národností, přehršel hlášek, bizarní situace, výtečný hudební doprovod a skvělí herci. Navíc hypnotické scény jako například hon na zajíce a Tyrona nebo závěrečné klání v boxu bez rukavic podbarvené vypalovačkou „Fuckin` in the Bushes“. Stoprocentní jízda, ze které si kromě potrhané bránice odnesete poučení mimo jiné o tom, že pes sežere opravdu všechno, že je lepší mít pořádnou bouchačku a ne jen repliku, že Londýn umí být proklatě nebezpečné místo, že vlastní prasečák se může hodit, a že boxerský šampion Brad Pitt stojí na vrcholu potravního řetezce. Je to ujeté, je to zvrhlé, je to za 5* hvězd!

"Smrtonosná zbraň“ je klasika, které se žádná pokračování nevyrovnala. Mel Gibson, Danny Glover, Richard Donner a Shane Black – právě tihle mužové se zasloužili o to, že je „Lethal Weapon“ briliantem bez jediného kazu a to nejen v rámci žánru buddy-movies! Povedlo se jim definovat jak má taková nesourodá dvojice policistů vypadat - ovšem jejich duo Riggs-Murtaugh nasadilo laťku ostatním tvůrcům neskutečně vysoko. Nechce se mi rozepisovat o tom, proč je „Smrtonosná zbraň“ tak skvělá, absolutní hodnocení (které dávám jen výjimečně) mluví jasně – pět hvězdiček si zaslouží scénář, režie, kamera, herci, tempo, atmosféra. Na nejvyšším stupínku pro mě ovšem stojí báječně vyšinutý Mel Gibson a jeho Beretta 92F.

Nebudu některým z vás brát názor, že „Smrtonosná zbraň 2“ dokázala překonat jedničku. V mých očích to tak není a nikdy nebude. Ale podepíšu se pod tvrzení, že „Lethal Weapon 2“ je ukázkovým příkladem výtečného pokračování...Martin Riggs se od dob prvního setkání s Rogerem Murtaughem zklidnil a srovnal, smrtící zbraní s neomylnými instinkty naštěstí zůstal dál. Roger sice žádným výrazným vývojem neprošel, ale v žádném případě nezdědkovatěl a co platilo v jedničce, je ve dvojce ještě výraznější - jejich vztah – to už není jen spolupráce, není to přátelství, to je prostě symbióza a největší klad celé série! Ale dvojka funguje i ve všem ostatním, skvělým scénářem a režií počínaje a drobnokresbou charakterů hlavních hrdinů konče...Hodně se mi líbí, že „Smrtonosná zbraň 2“ začíná poměrně nevinně, ale její druhá polovina se rázně vrací k drsným základům prvního dílu a nasazuje strhující tempo, které vydrží až do docela trpkého konce.