capák

Mě osobně tedy Tim Burton rozhodně nezklamal. Jakmile se po krátkém úvodu Alenka ocitne v říši divů, začíná fantastická cesta po kouzelném světě plném nejrůznějších bytostí, postav a fascinujících možností, která v kombinaci s 3D zážitkem a krásnou hudbou způsobí, že se vám do reálného života nebude chtít zpátky. Přesně tak na mě působil i Alenčin návrat do světa nad káličí norou. Je sice pravda, že 3D technologie Burton poměrně často zneužívá (zejména díky postavě králíka, který po vás neustále hází všelijaké předměty), ale to na kráse magického světa nijak neubírá. Český dabing se poměrně vydařil a stejně jako například u Avatara vám umožní naplno si vychutnat vizuální efekty. Příběh je vcelku jednoduchý, což je vzhledem k tomu, že jde o pohádku, pochopitelné, ale přesto bych k němu jednu výhradu měl. Chápu, že dobro musí zvítězit nad zlem a každej záporák musí být řádně potrestán, ale trest, který stihne hlavního záporáka tady, bych nepřál ani nejlepšímu kamarádovi své přítelkyně. A co se týče hereckých výkonů, Johnny Depp si drží svůj standart a nijak výrazně nepřekvapí, zato Helena Bonham Carter je v roli zlé královny naprosto úchvatná a snadno jí tak odpustíte i to, že chce ve filmu neustále každému stínat hlavu. No a na Miu Wasikowskou v roli Alenky jsem se po celou dobu nemohl vynadívat a tajně jsem si přál, aby jí ty krásný modrý šaty po každém vypití kouzelného lektvaru spadly a ukázala nám pravou říši divů. Nic takového se ale bohužel nekonalo, a tak musím chtě nechtě ubrat jednu hvězdičku. Jinak ale krásný filmový zážitek.

Velmi silné psychologické drama z prostředí víceméně uzavřené komunity. Dusná atmosféra, která během filmu neustále graduje je skvěle podpořena také strohou režií, černobílým obrazem a absencí hudby. Bílá stuha tady symbolizuje nejen vykoupení z hříchů, ale i všudypřítomnou přísnou výchovu, sexuální zneužívání a beznaděj. Konec snímku je velmi zajímavý. Ani v posledních minutách vypravěč nevystoupí ze své role, stále si zachovává od děje určitý odstup, nestává se z něj vševědoucí vypravěč, ale zůstává stále jednou z postav, čímž umožňuje divákovi domyslet si na základě předložených indicií konec příběhu po svém, což je velmi vítaný prvek. Zmínka o začátku světové války by tu snad ani být nemusela, protože s příběhem nijak nesouvisí, ale zážitek, který vám film poskytne, tím na síle rozhodně neztrácí.

Další skvělý kousek Pythonů, který je opět nadupaný inteligentním humorem, skvělými dialogy, nezapomenutelnými hláškami, skvostnými hereckými výkony, perfektními narážkami na všechno možné a vynikající závěrečnou scénou s písní Erica Idla, která patří mezi nejoptimističtější skladby, které znám. Film tentokrát obsahuje ucelený děj, který sice neumožňuje naplno rozvinout rozmanitost nápadů Cleese a spol., na druhou stranu v něm slabších gagů najdeme jen velmi pomálu, a smát se tak budete od začátku až do konce. Pokud máte rádi britský humor, neměli byste díla téhle party minout.

Příběh Katky ve mě zanechal silné pocity jako žádný jiný dokument. Ještě nikdy jsem v kině nezažil u závěrečných titulků takové hrobové ticho a zamyšlený pohled návštěvníků při odchodu. Když sledujete filmy nebo čtete knížky o drogách, které nejsou založeny na skutečných událostech, může to ve vás vyvolat spoustu emocí, ale pořád vám bude chybět jedna důležitá věc - opravdovost. To, co sledujete tady, je skutečně realita, něco, na co si můžete sáhnout, a to víc je Katčin příběh zdrcující. Film zobrazuje v úseku třinácti let Katčinu drogovou závislost, její proměnu z relativně pěkný mladý holky v trosku, vztah s jejími dvěma přítely, těhotenství a následné tahanice o její narozené dítě. Názor na jednání hlavních aktérů ať si udělá každý sám. Co se týče Třeštíkové, je skutečně obdivuhodné, kam všude byla při natáčení ochotná zajít a co všechno byla ochotná víceméně nezúčastněně natočit. Mě osobně ve filmu chybělo snad jen víc informací o zdravotním stavu Terezky, nicméně vzhledem k tomu, že se režisérka soustředila převážně na hlavní hrdinku, je tato absence pochopitelná. Závěrečná věta, která ve filmu zazní, pak působí víc než výmluvně a je podle mě nejlepším shrnutím nejen Katčina vztahu k jejímu dítěti, ale i celého jejího života.

Britský humor je mi velmi blízký, a tak jsem si tenhle kousek náležitě vychutnal. Nevím, jak to Pythoni dělají, ale takové množství tak originálních a vtipných nápadů vtěsnaných do necelých sto dvaceti minut jsem už neviděl dlouho. Je škoda, že film vedle toho obsahuje i několik slabších gagů, které vám neumožní týrat vaše bránice po celou dobu jeho sledování. I přesto mi ale invence autorů, která, jak se zdá, nemá hranic, nutí udělit absolutní hodnocení a vrhnout se na další díla téhle party.

Velmi osvěžující bláznivá komedie, která běží už od úvodní scény ve slušném tempu, a film tak zkouknete jedním dechem. Rozdílné charaktery hlavních postav podtržené hereckými výkony obou představitelů se skvěle doplňují a vytváří řadu vtipných situací, a i když se objeví i pár slabších míst, na celkové kvalitě snímku to nijak neubírá. Blbeček v podání Depardiea mě bavil po celých 80 minut. Předevím díky němu se budete smát od začátku až do konce.

Crazy Heart je krásný film o stárnutí, rekaputilování života a samozřejmě o lásce. Je to film o samotářském člověku, který se snažil žít každý den tak, jako by měl být ten poslední, i když si byl vědom toho, že se v životě dopustil několika chyb. Jeff Bridges se nám zde představuje v jedné z jeho dosud nejzajímavějších rolí, a i když oscary a glóby už se rozdávaly za lepší výkony, rozhodně tady stojí za to. Trochu mě mrzelo, že nedostal ve filmu více prostoru v pěveckých scénách, protože jeho hlas je velmi příjemný, stejně jako hlas Colina Farrella. Crazy Heart je film, který ničím nepřekvapí, ale na druhou stranu ničím neurazí a skvěle se u něj odreagujete.

Mikulášovy příhody patřily v dětství k mým nejoblíbenějším, a tak jsem si jejich filmové zpracování opravdu vychutnal a rád se k němu někdy zase vrátím. Z filmu je cítit respekt ke knižním předlohám, který je patrný už v úvodních titulkách, a i když má několik postav jiná jména než v knihách, dokonalé vykreslení jejich rozmanitých charakterů se tvůrcům podařilo přenést i na plátno, takže o zábavu je skutečně postaráno. Navíc se jim podařilo spojit těch několik Mikulášových příhod, které jsou v knihách rozděleny do jednotlivých kapitol, v jeden přehledný celek. Film si určitě užijí i ti, kteří knižní předlohy nečetli, protože spolu se skvělým hudebním podkresem jde o velmi osvěžující komedii, kterou si užijí jak děti, tak dospělí. Stejně tak jako předlohu.

Typická Aronofskyho režie á la Rekviem za sen se spoustou opakujících se motivů, detailních záběrů, zrychleného obrazu či halucinací tentokrát navíc ještě v kombinaci s černobílým zrnivým obrazem opět vytváří hustou depresivní atmosféru, kterou opět podtrhuje Mansellova skvělá a originální hudba. Zpracování trochu přebíjí i příběh, který je sice díky všem číslům, vzorcům či obrazcům navenek zajímavý, ale uvnitř možná trochu prázdný a židovská dějová složka je na můj vkus až moc zvláštní. Na druhou stranu závěrečná pointa je stavěna tak, aby si v ní každý divák vysvětlil konec příběhu po svém, a to já osobně mám rád.

Je dobře, že někdo upozornil na problém neonacismu v naší zemi, který, jak je z dokumentu patrné, rozhodně není zanedbatelný. Režisér Malina-Morgerstern ve svém filmu použil mnoho autentických záběrů z různých pochodů či demonstrací neonacistických skupin a doplnil je o postřehy mnoha pamětníků holocaustu, odborníků na problematiku neonacismu a pravicového extremismu či různých osobností. Jsem rád, že z dokumentu jsou patrné především dvě věci - spojitost dnešních neonacistů s původními nacisty a to, že snímek upozorňuje na vazbu Dělnické strany na několik neonacistických organizací u nás i v zahraničí, i když se tato strana v čele s Vandasem tváří, že s neonacisty nemá nic společného. Bohužel si však režisér podkopává stoličku spojením neonacismu s islámským extremismem a terorismem. V diskuzi na brněnské premiéře filmu sice vysvětlil možné spojitosti mezi těmito problémy a důvody, proč je toto navenek vzdálené islámské téma do dokumentu zařazeno, ale ze samotného snímku to patrné není a působí to tak, že neonacismus v Čechách je to samé jako islámský terorismus. Tento nedostatek byl patrný i na diskuzi, když mnoho otázek na režiséra směřovalo právě na problematiku islámského terorismu, přestože hlavní téma snímku je jiné. Zatemněná demokracie je důležitý film, nicméně doufám, že se v blízké době pokusí někdo podobné téma uchopit komplexněji, odborněji a profesionálněji.