Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 468)

plakát

Žena v okně (2021) 

Od úvodního odkazu na REAR WINDOW je jasný, že budeme mít co do činění s variací na Hitchcocka. Kamerové průlety zas připomenou PANIC ROOM a překombinovaný děj a haluzní scény již po 20 minutách napoví pointu, která jako by vylezla ze SECRET WINDOW. Ve výsledku celkem zábavná taškařice již viděného s koukatelnou formální stránkou. V neděli ráno u snídaně se to dá přežít, ale koukat na ten prasečí ksicht Amy Adams večer může být celkem oříšek.

plakát

The Night Stalker (2016) 

Standardní televizák, který drží nad vodou uvěřitelný herecký výkon Phillipse a jeho chemie s ustřední protagonistkou, oplácanou milfkou, která z něho vlhne od prvního okamžiku. Bohužel, jako obvykle u bijáků podobné úrovně, mu chybí hlubší psychologie postav a lepší vykreslení ztěžejních scén, které charaktery vytvářely. Holt si budem muset počkat na verzi z áčkové produkce.

plakát

Night Stalker: Hon na sériového vraha (2021) (TV seriál) 

Krásně chytlavý plakát, jeden z top sériových vrahů, co řádili v minulém století v Americe. Populární tak, že se po něm pojmenoval i známý basák, ale tve, tyhle ty rádoby dokumenty od Netflixu jsou všechny na jedno brdo jak copy/paste. Všechny 3 díly sledujeme typicky americky patetický monology vyšetřovatelů a pozadí jejich životů, což vůbec nikoho nezajímá. Všechno slyšíme pouze z jejich zaujatýho rádoby slzopudnýho pohledu a o Ramirezovi konkrétně se dozvídáme velmi velmi málo. Až v poslední epizodě mu dají prostor, ale opět poskrovnu. Žádné rozhovory s ním, pouze namluvené hlášky v podobě titulků přes obraz. Pár dobových záběrů ze zatýkání a soudu, jinak velké marketingové hovno. Totální vojeb diváka.

plakát

Nikdo (2021) 

Nadhodnocený prefabrikát JOHNa WICKa křížený s AMERICAN BEAUTY, který trpí absolutní nereálností hlavního protagonisty - fotra, zbytečnými monology, nechtěnou sebeparodií, přeplácaností a špatným dávkováním ohraných odrhovaček. Jo a Connie Nielsen hrozně sešla. Bohužel na to už má ale věk.

plakát

Ghostland (2018) 

Laugier se vrací s mučednicema, ale tentokrát je vyválel v Lovecraftovi a Tobe Hooperovi, jehož TEXAS CHAINSAW MASSACRE přiznal jako silnou inspiraci v rozhovorech. Bohužel ty snahy o přesah překombinovanými střihy mezi realitou a snem mate natolik, že je vám to vlastně jedno. Retardovaný Leatherface bez masky sice rád čichá ke kundám, což beru jako originální nápad, ale to jeho hekání je místy až nechtěně k smíchu. Chápu, že Laugier chce dostát svému jménu, ale méně je někdy lépe.

plakát

Zastavárník (1964) 

Jeden z Lumetových nejlepších filmů, který je považován za první, kde byl použitý tzv. podprahový střih (subliminal cutting) „posttraumatických flashbacků“ použitím sofistikovaných a inovativních editačních technik vyvinutých Sidney Lumetem a editorem Ralphem Rosenblumem, které zdůrazňují rozsah stále více traumatizovaného stavu mysli Sol Nazermana v podání fantastického Roda Steigera. Jestli je Tony Scott považován za praotce videoklipařského pojetí filmu, Lumet s Rosenblumem si zaslouží zmínku jako prapůvodci klipařského střihu. Vedle NIGHT AND FOG a SCHINDLER'S LIST jeden z nejdůležitějších filmů o holocaustu.

plakát

Paula Abdul - Rush, Rush (1991) (hudební videoklip) 

Dnes již klasika, jejíž videoklip parafrázuje REBEL WITHOUT A CAUSE. Mladý Keanu Reeves hraje postavu Jamese Deana a Paula Abdul zas postavu Judy. Natáčelo se v původních lokacích, včetně Griffith observatoře.

plakát

Noema (1998) 

Pozérský rádoby umění. Nevěřil bych, že když sestříhám záběry ze starýho porna, naroubuju na to vznešenou hudbu a sestříhám to do opakujícího se otravnýho hypnotickýho rytmu, tak si z toho kurátoři a profesoři filmových věd vyhoní kokoty.

plakát

Věrní nevěrní (2018) 

Film jsem stáhnul jen díky tomu, že jsem narazil na rozhovor s Louisem Garrelem ve 2 roky starý Cinemě, když přijel propagovat film do Varů. Už od první scény, která vás zarazí bezkouláckou reakcí Garrelovy postavy, je jasný, že místo chlapskýho počínání, budeme mít co dočinění s typicky francouzskou pubertální melancholií. Milostný trojúhelník, podvádění, řešení otcovství a údajná vražda. Garrel hraje naivního vocase, co je bezhlavě zamilovaný do milfky Laetitia Casta (s kterou tvoří v reálu pár), jejíž postava má být údajně stejně stará jako Garrelova, což nepůsobí vůbec věrohodně, protože vedle ní vypadá jak zajíček, ačkoliv je jen o 5 let mladší. Do toho tu máme dceru Johnnyho Deppa, která jako by Vanesse Paradise z prdele vylezla. Ta je zas bezhlavě zabouchlá do Garrela. Film má hned několik WTF momentů, kdy mi reakce postav přišly jak z alternativního vesmíru. Od úvodní "čekám dítě, ale naprcal mě tvůj kamarád, s kterým tě už rok podvádím, budeme se brát, ale ráda bych, abys nám šel na svatbu" a jeho reakce "ok, nevim, co mám říct, čumim jako debil... co mu řekneš o tom, jak jsem reagoval?" - "že ses zachoval inteligentně", přes "co kdyby sis s ní zaprcal, abys zjistil, jaká je a mohl porovnat, jestli se ke mně chceš vrátit?". Nejvíc mi ale utkvěly v paměti hnusný křivý zuby Laetitia Casta. Asi proprcala milióny z modelkovských let a zubaři jsou ve Francii moc drahý, nebo je to jen francouzská diagnóza jako celý tenhle film. Na závěr musim citovat Garrela samotnýho, který v onom rozhovoru pro Cinemu zmínil, že chce točit filmy, které pochopí divák kdekoliv na světě. No nevim, možná na jiný planetě jménem Francie.

plakát

Wonder Woman (2009) 

Když je animák mnohem víc sexy než hraná verze s transkou, je něco špatně.

Reklama

Reklama