Vyrida

Epizoda 04 - Vražda Jesse Valencia. Případ který jsem již znal z minulosti. Sice je o něco zajímavější nežli ten předchozí, ale i tak si nemyslím, že by přímo pasoval do konceptu toho to kriminálního pořadu. Prakticky všichni členové z rodiny a kamarádi se na kameru chlácholí jaký by byl Jesse určitě dneska skvělý právník a přitom se před smrtí připosere z malého obvinění.

Průměrný dokument o seriovém vrahu Arthuru Shawcrossovi, který se ve své podstatě ani nevyniká od většiny mu jiných podobných. Nejvíce šokujicí má být asi skutečnost kolik lidí se mu podařilo zavraždit a s jakým klidem vše páchal, aniž by ho dokázali chytit. Jeho smrtící praktiky nebo životní příběh mě zase až tak nezaujal a ani dokument na všechny nejasné položené otázky nedokáže odpovědět, takže tři hvězdy za statečnost.

Tak už jsem toho viděl hodně, ale natočit něco takového by mě nenapadlo snad ani ve svých nejbláznivějších snech. Už jen za celou tu pointu v kousavé pochvě si film zaslouží automaticky jednu hvězdičku ke svému celkovému hodnocení. Líbilo se mi, že snímek nepadá do té pubertální kategorie, kterou k smrti nesnáším, ale snaží se působit seriózním dojmem prakticky po celou svou stopáž. Bohužel je to absence nějakého příběhu, který film nejvíce sráží. Film je vlastně pouze o ukousnutých ptácích, což možná šokuje spoustou krve, ale postavit na tom nějaký smysluplný děj se nepovedlo.

Pokud v tomto dokumentárním cyklu existuje někdo komu bych přál přinejmenším doživotní vězení, tak je to jednoznačně Charles Armentrout. Dostal tolik příležitostí, aby se mohl zařadit do společnosti. Babička ho dokonce po jeho pokusu o vraždu jejího syna, vzala na milost i když nemusela a on se ji za odměnu odvděčí brutálním způsobem, rozmlácení lebky tupým předmětem. To všechno jen pro pár drobných na svůj crack. Nesympatický, zbytečný slaboch, který ani po X letech neměl koule přiznat pravdu. Zkrátka hmotné ztělesnění dna společnosti.

A pak se všichni divme, že existují manželské páry, kdy si jeden z párů svou drahou polovičku raději drží izolovanou od venkovního světa. Jednom případě je nazýván domácím tyranem a v druhém dostane třeba kulku do hlavy ( přinejmenším jen ty parohy na hlavu ). Myslím si, že zde můžu s klidným svědomím souhlasit s kriminalisty a i přes tvrzení pachatele, který přísahá na své koule, že jej nikdo k činu vraždy nepošťouchl, určit jako spolupachatelku ženu středního věku, která svým klínem dočista oblbla toho to mladého tupce. Je dobře, že nakonec zavřeli za mříže bez výjimek oba dva...

Dobře a detailně převyprávěný příběh ve kterém si lze k odsouzenému Davidovi lehce najít cestu porozumění a sympatií. Dětství neprožíval idylické a ten jeho nával vzteku a strachu musel být obrovský. To však neznamená, že musí spáchat chladnokrevnou vraždu, navíc u lidí u kterých se cítil vesměs v bezpečí. I když tvrdí, že si událost nepamatuje, vše nahrává k tomu, že jej prarodiče nazvali přinejmenším lhářem. Sice průběh vraždy není kvůli údajné amnézii útočníka popsán dopodrobna, ale s jistotou musel být nezvykle velmi brutální. Na pováženou pak rozhodně zůstává fakt, jak je možné, že si pedofil může jen tak adoptovat malé dítě? Opakovaně!

Další naprosto zbytečná smrt jednoho mladého člověka. Je naprosto nesmyslné, že pro pár peněz vás někdo dokáže jen tak zastřelit a to i přes to, že se řídíte jeho pokyny. Jestliže ani sám vrah nedokáže racionálně vysvětlit proč nakonec stiskl spoušť, tak na oplátku ani mu nikdo nemusí vysvětlovat proč by měl navěky shnít ve vězení. A já pevně doufám, že se tak i stane.

Tento případ je už tak stářím zaprášený, že i pan Lewis působí při rozhovorech unaveným dojmem. Osobně si myslím, že je jedno jestli mu hrozí trest smrti nebo doživotí, protože pokud se ty dohady o jeho mentálním stavu ponesou nadále v podobném duchu, tak stejně časem pojde stářím nežli onou smrticí injekcí. Jedna z těch slabších epizod, která ani náznakem nepřivodí špetku soucitu pro pana obžalovaného.

Už jen ten nápad přepadnout dva dospělé muže mi přijde postavený na hlavu. Když se oprostíme od všech těch nechutných zážitků z dětství, jako je zneužívání atd. ( které tu je prezentováno jako dobrovolné ), tak ten případ působí dosti chladnokrevně. Dva dobrosrdeční bezbranní muži střeleni opakovaně zblízka do hlavy je podle mě dostatečné odůvodnění na trest smrti.

Otevírací epizoda se snaží diváka seznámit s trestem smrti a pokouší se s vybraným příběhem navodit atmosféru toho, že tento nejvyšší trest je něco speciálního. Z mého úhlu pohledu mi přijde spíše James Robertson jako někdo kdo touží hlavně po veřejné pozornosti. Existuje trilión případů kdy si raději vězeň vezme život v cele sám než, aby dlouhá léta čekal na svůj vynesený ortel. Robertson na to neměl nikdy koule a na kameru okatě hraje divadélko jak moc se na svou poslední cestu mezi životem a smrtí těší. Doopravdy je podělaný až za ušima a natáčení toho to pilotu si náramně užil... Zahřeje u srdíčka i fakt, že to všechno na úkor jednoho úchylného prevíta ( Frank Hart ).