Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (119)

plakát

Paříži, miluji Tě (2006) 

Moc hezký film, kterému by ale prospělo, kdyby několik střípků mozaiky vypustil. Skvosty jako příběh slepého chlapce a mladé herečky bohužel kontrastují s jinými příběhy, které nezaujaly... Celková atmosféra filmu je moc příjemná, herci povětšinou skvěle vybraní, hudba sedí a do toho krásná Paříž - to zní jako sázka na jistotu. Ale film dle mého doplatil na svou délku a přílišnou roztříštěnost. První polovina mě bavila, ale u druhé už jsem čekala, kdy to skončí...

plakát

Big Brother (2005) (pořad) odpad!

Potřebuju se koukat v televizi na osoby, které ze sebe před celým národem dělají idioty? Ale vzhledem k velké sledovanosti se to asi mnoha lidem podivně zvráceným způsobem líbilo.

plakát

Jak jsem poznal vaši matku (2005) (seriál) 

Tak já nevím. Mám pocit, že Přátelé nám vydrží v paměti asi déle než Himym, ale přesto se mi zdá Himym z určitého pohledu lepší. V několika aspektech. Je to víc ze života, aspoň zpočátku, ale bohužel je seriál koncipován jako nekonečný, což mu logicky může jen uškodit. Každá série je o něco horší. Tak uvidíme, kam to dotáhne.

plakát

Metal & metalisté (2005) 

Na dokument trochu subjektivnější, ale přiznejme si - kdyby to dělal člověk, který metalu nefandí, tak bychom se opět dozvěděli, jaký je metal demoralizující, satanistický, úchylný a vůbec. Takhle je to fandovský snímek pro metalisty od metalisty, který se svou milovanou hudbu rozhodl zkoumat hlouběji z antropologického hlediska. Dozvíme se něco z historie, či žánrového zařazení kapel. Za pozornost stojí také zajímavé rozhovory se stárnoucími hvězdami, kteří už o metalu mluví s odstupem a s určitou úrovní, kontrastující s rozhovory s lidmi jako je "strašlivý" Gaahl z Gorgoroth nebo patřičně ožralý Necrobutcher z Mayhem. A je to zábava. Zároveň mi došlo, v čem je právě kouzlo metalu. Není to hudba, kterou si oblíbíte na jedno léto. Je to na celý život. Díky za to!

plakát

Mr. & Mrs. Smith (2005) 

Pobaví, nicméně to vypadá jako remake na Válku Roseových, a ta spíše stojí za to.

plakát

Serenity (2005) 

Na tohle dílko asi nemá smysl koukat bez znalosti seriálu. Tady se totiž nevysvětluje, a tempo filmu od začátku do konce nepoleví. Nenudila jsem se, protože obsah Serenity by vystačil na dalších deset dílů Firefly - děj je tedy hodně zahuštěný, pro některé diváky mohou být lecjaké scény i nicneříkající, protože se v krátkém čase snaží vysvětlit věci, na které ve Firefly nezbylo místo. A i tak zůstaly některé postavy (Pastor) zahaleny v roušce tajemství. Jiné postavy (River) zase mohly rozvinout svůj v seriálu napůl ukrytý potenciál. Je vidět, že film neměl nedostatek peněz - jen je škoda, že nebyly dřív investovány do seriálu. Ale Serenity je ve finále docela reprezentativním uzavřením. Stejně mě ale mrzí, že to skončilo, protože Firefly bylo prostě povedený.

plakát

Battlestar Galactica (2004) (seriál) 

Subjektivně nejlepší scifi seriál, který jsem doposud viděla. Jakto? Protože jsem si ho celý dala dvakrát a i napodruhé mě naprosto dostal. Protože ten svět a ty postavy nechcete po dokoukání opustit a máte pocit, jakobyste s koncem seriálu přicházeli o své přátele a známé. Protože se nebojí řešit různá témata od politiky, přes spravedlnost, náboženství, vztahy až po demokraicii. Protože má skvělé herce a výborné dialogy, protože si některé postavy zamilujete a jiné se vám budou hnusit. Protože BSG je seriál chytrý, napínavý, dobře natočený. A klidně si ho dám potřetí.

plakát

Elfen Lied (2004) (seriál) 

Po shlédnutí prvního dílu, jsem si říkala, proč všechna anime sází na "krev a kozy" styl, ale postupem času mi došlo, že o tomhle Elfen Lied není (i když krve je tam dost). Nyu mě zpočátku štvala, ale pak mi začala připadat docela kawaii a některé scény byly rozhodně roztomile úsměvné. Navíc se mi velmi líbila "kýčovitá" grafická stránka, v Hostinci Pod javorem bych s chutí žila taky :) Vlastně je to příběh o pár dětech, o jejich vztazích, traumatech, životech, touhách... a i ta erotika a nahota je braná poměrně dětským pohledem. Celkově pěkné, ale na Tachikomy to nemá...

plakát

Klan létajících dýk (2004) 

Poetická sekvence vizuálně úžasných tanečně-bojových scén, záběrů na krajinu a pozvolného sbližování Mei a Jina. Příběh zde hraje druhořadou roli a pokud nějaká dějová linie vystupuje, tak je to ta milostná, ne ta, kde běží o vládu a rebelující klany. Snímek má velice pomalé tempo, ale přesto mě nenudil, spíš příjemně ukolébával. I tak mám dojem, že je film příběhově i formálně víceméně přizpůsobený evropským a americkým divákům a nemá v sobě toho pravého ducha asijských filmů... To ale nemění nic na tom, že se mi líbil.