Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (501)

plakát

Bod obnovy (2023) 

Spoilery. ... Zdá se, že samotný nápad s bodem obnovy (ačkoliv je originální) není dostatečně nosný. Nedaří se mu utáhnout celý příběh, který sklouzává do šablonovité kriminálky ve stylu "hodný a zlý policista". Příběh samotný má pak mnohé podivnosti. Filmem se prolíná morálka v americkém stylu a urban legendy ve stylu, že antivirové firmy vyrábějí viry nebo hasiči zapalují ohně. Celkově se zdá, že hlavním záporákem je ředitel organizace. Jenže vzhledem k tomu, že se připravuje privatizace, jde o státní organizaci, a tedy by musel mít někoho nad sebou. Zdá se nepravděpodobné, že by fungovala takto nezávisle a ještě komerčně. Že by tam obchodoval s kryptoměnami jako ředitel státní organizace (což by se dalo naprosto jednoduše zjistit z účetnictví!) - haha. Obecněji má film problém s morálkou. Hned několik postav "změní barvu" a nakonec je docela nejasné, kdo přesně je dobrý a špatný. Agent přitom říká velmi rozumnou věc - již tolikrát se ukázalo, že absolutní transparentnost nemusí být nejlepší řešení (typicky u krachu bank). Především pak je zcela špatné relativizovat narušení bodu obnovy - viz "Zabít můžete jenom člověka, ne soubor dat.". Jenže bodem obnovy se obnovuje člověk jako celek, nejde o žádný soubor dat. A bod obnovy je pouze nástroj, jak zachovat, resp. obnovit život. Podle stejné logiky je v pořádku nedělat resuscitaci, poškozovat airbagy? Vyústění zápletky je takové, že organizace si tedy sama objednává teroristické útoky, přičemž všechny pak zachraňuje. To je ale v rozporu s tím, co se stalo v Drážďanech, kde 2 lidé zcela zemřeli. A proč pak ale nechali zabít svou doktorku, když věděli, že nemá zálohu? To přece nedává smysl. Zpětné vysvětlení je dost matoucí - údajně vše naplánoval David, takže on zabil Kristýnu, to jsem ještě pochopil, ale jak zemřel on? Zabil ho tedy Peter? Přiznávám se, že den po zhlédnutí filmu na to nedokážu odpovědět. Věděl David o tom, co se děje v organizaci? To souvisí i s tím, že zápletka je dost komplikovaná a k jejímu vysvětlení se používají dialogy, což je další velký nedostatek filmu - ohromná upovídanost. To není jednoduchá detektivka, kde to funguje. Tady měl být flashback do minulosti ve stylu Osmi hrozných. Drobné výtky míří i k chování postav, ať jde o vpuštění agenta do bytu (proboha proč? když tam schovává hledaného), pak zcela nepochopitelné chování agenta uvnitř (to schválně provokuje u dveří do pokoje?) a nakonec se absurdně nechá zmást přehrávaným obrazem. Nekonzistentní je i Frankensteinův syndrom - David tu a tam kašle a dá si injekci, mezitím přežije smrtelnou ránu od babky, na konci filmu je jako rybička? Protože další smrtí se "vyléčil"? Výtka míří bohužel i k hudbě. Spoustu skladeb se jakoby pořád nadechuje, ale nic pořádně nezahraje. Očekávání s Ódou na radost z traileru zůstala nenaplněna. A že by se dlouhodobě podařilo utajit dárky? Ale prosím. Atmosféra je docela dobrá, ale až příliš je inspirována Potomky lidí. Celkově to působí jako málo sci-fi; až na bod obnovy tam snad není nic, co by již nemohlo existovat dnes (byť dnes to bude enormně drahé).

plakát

Kouzelníkova slonice (2023) 

Neobvyklí hlavní hrdinové s osvěžující zápletkou vytváří dobrou kombinaci. Milý kapitán je velmi sympatická postava. Nejdojemnější byl jednoznačně puget. Celkově to má velmi originální nádech s dobrou kombinaci. Rušivá byla pouze vypravěčka.

plakát

Mezi živly (2023) 

Spoilery. ... Film hodně doplatil na míchání žánrů. Ani v jednom však není dobrý. Nejdřív se to tváří jako jakési existenciální drama, kdy ohňové přijdou do nového prostředí a snaží se nějak uchytit. To se nakonec i podaří. Tahle linie samostatně zjevně není dostatečně nosná. Přitom to ve spojení s druhou, iniciační linkou (a i sci-fi linkou), mohlo vydat na pěkné dílo v kratší stopáži. Iniciační linka tam přidává drama - podaří se Jiskře zvládnout emoce a jak to dopadne s předáním obchůdku? Bohužel tady je to zcela nezvládnuté. Asi čtyřikrát se rozmyslí, jestli chce, nebo nechce prodávat, vypadá jak schizofrenní. Nakonec emoce zvládne, ale prodávat pak už stejně nechce... Neskutečně zmatené. Přitom záchrana obchůdku před zavřením tam docela přidává napětí a pěkně funguje k první linii. Sci-fi linka je to, co na filmu lákalo nejvíce - vztahy mezi elementy. Zde to je skutečně místy zajímavé. Oheň, vzduch i voda mají své supercool schopnosti. Obrovské zklamání je však země - co komu udělala? Jejich největší schopnost je... že roste kytka v podpaží. No cože? Občas tam někomu roste koruna stromu, ale to je patrně spíš nešťastná náhoda, nebo mají milenci sklizeň jablek ze svých korun - aha? Přitom to mohli krásně využít, nějak hýbat půdou, prohrabat se někam, nevím. Už od pohledu jsou to ale ti největší joudové v čele s nějakým polosenilním mezišéfem na magistrátě a tím "frajírkem" s kytkami, o kterém už řeč byla. Živlově byl nejlepší asi výlet do botanické. Bohužel to ale naprosto totálně selhává v další linii, romantické. Naprosto prvoplánově je od začátku jasné, jak to dopadne, hlavně ale jak se může dotýkat oheň vody? Celý film se oheň chrání vody, kdykoliv je pocákán, něco mu upadne a musí si přiložit, aby se rozhořel. A pak najednou jim dvěma to funguje? Tedy překvapení to dějově samozřejmě není, ale je to prostě absurdní a nesedí to tam. Nehledě na to, že ten vodák je hrozný jouda a naprosto se k ní nehodí, je asi tak třikrát tak větší ve všech směrech než Jiskra. Půl filmu tam obě postavičky přehrávají (uvědomuji si, že to prohlašují o animovaných postavičkách...) a slintají po sobě, pak nastane fáze, kdy asi během 15 minut si to Jiskra třikrát rozmyslí, trapné pronásledování matkou a trapná návštěva u tchýně, kde se ukáže, že mamánek vodák podrobně referuje mamince, a nesmyslné slzy Jiskry. Vrchol všeho je naprosto absurdní oslava. Při potopě vodák konečně umírá a s nadějí doufáte v úlevu v podobě konce filmu s důstojným smířením a návratem Jiskry do obchůdku, kde by třeba mohla postupně zkusmo začít prodávat skleněné výrobky. Plané naděje! Nastává naprosto nesmyslný happyend, kdy vodák vstane z mrtvých jako Ježíš Kristus, na jeho obnově se podílí dokonce i otec. Odjezd do nějaké sklárny, protože najednou z jedné návštěvy u tchýně našla smysl života? A mamánek s ní? Na konci filmu je pak jediný silný okamžik, a to uklonění se Jiskry a dcery, ale je to takové izolované. Titulkové scény s mimořádně úspornou animací jsou pak téměř nekoukatelné. Celkově je to tedy dost zklamání.

plakát

Oppenheimer (2023) 

Samotná příprava bomby je zpracována opravdu velkolepě a velice věrohodně. I hudba je fajn a herecké výkony také. Scénář mi však velmi nevyhovuje. Ve filmu se střídá několik časových rovin - "současnost", příprava bomby, přelíčení o udělení prověrky a slyšení kandidáta na ministra, něco z toho dokonce černobíle. Občas jsou i posuny v ději dozadu. Střídání je zmatené a je obtížné se v tom vyznat. Velká výtka míří k vedlejším postavám - sotva jsou představeny, divák si s nimi nevytvoří vztah, jejich motivace je zastřená, u přelíčení o udělení prověrky se střídají různí vědci, kdy ani není úplně jasné, kdo to je, a když už promluví, často je sporné, zda to bylo ve prospěch, nebo v neprospěch. Vztah Oppenheimera k politice i komunismu je podán dost zmateně. Celkově není jasné, co chtěl film vlastně říci. Nevypadá to jako oslava osobnosti Oppenheimera, ani nejde o čisté drama s přípravou bomby. Navzdory názvu film ve svém celku vyznívá spíše jako vzdání holdu Albertu Einsteinovi a jeho prorockým slovům.

plakát

Tři zlaté dukáty (2023) (TV film) 

Kletba je originální a scenérie nádherné. Jinak to ale padá do předvídatelné šablony, kdy brzy odhadnete výsledek. Velkým mínusem pak je předabování mnoha herců, kdy je vidět, že při hraní v podstatě nemluví a pusu otevírají jen minimálně, navíc dabing toto otevírání dalece přesahuje. Notář jako kladná postava je dost nesympatický a Julie strašně arogantní. Celkově to dohromady moc neladí a dílčí zápletka s tancovačkou je otravná. Julia i Juraj jsou nesympatičtí a zahraní dost civilně. Nejsympatičtější je rozhodně učitel, což tak být nemělo. Nejlépe pak hraje Jitka Čvančarová. Mínusem je i to, že to hodně působí cimrmanovským dojmem... Svítící ohrádka se zdá, že tudy cesta nevede...

plakát

Wonka (2023) 

Je to dost nuda a hlavně to těžce zklamává očekávání. Celý film je spíš o útěku z vězení a mission impossible spočívající v proniknutí ke konkurenci. Čokoláda a sladkosti jsou na vedlejší koleji. Willy Wonka je zahraný příliš jednostranně idealisticky a chybí mu jistá tajemnost či magičnost. Místy i chování postav nedává smysl - naivita u bavorského šlechtice je absurdní a že by si ve své 24/7 zamilovanosti ničeho nevšimli? Ale prosímvás. Dále, kde bral všechny suroviny, když měl jen malý kufřík? Podezřelé pak je i to, že se tady plavil na lodi s mámou a kradl boby, zatímco v původním filmu žil s tátou zubařem, měl rovnátka a uzavřel smlouvu. Policista byl slabě zahraný a Rowan Atkinson se do vážných rolí nehodí. Jediným plusem tak byl Hugh Grant, který svou postavu zahrál opravdu skvěle.

plakát

Black Adam (2022) 

Snaha vykreslit Black Adama rozporuplně (nikoliv čenobíle) je sympatická, stejně tak i oběť syna za otce (a nikoliv naopak) je osvěžující. S týmem to nakonec funguje dobře, i kluk je fajn. Naprosto nepochopitelně se však ve filmu chová matka, z nepříliš osvětlených důvodů mermomocí hledá korunu, tváří se, jako by chtěla zachránit lidstvo, nakonec ale dá přednost záchraně syna (takové klišé, copak neví, že se zločinci se nevyjednává?) a nakonec sama málem lidstvo zničí. Nejsympatičtější postavou je Dr. Fate. Konec pak zjevně připravuje půdu pro hromadu pokračování a jde dost smutek z toho, že není ani základní snaha zakrýt to, jak moc jde o peníze.

plakát

Krakonošovo tajemství (2022) (TV film) 

Spoilery. ... Celkově je film slabý. Začíná to už příběhem - Adam při sražení vnucuje svou pomoc, která hraničí se sexuálním obtěžováním, Lidušce, která pomoc vůbec nepotřebuje. Pak Adam, ačkoliv je kladná postava, bezostyšně lže v jeskyni. Jenže Krakonoš potrestá Štěpána, ačkoliv lže Adam! Štěpán to vlastně schytá za Adama. Ano, Štěpán chtěl Krakonoše zabít, jenže ten trest je za lež, a v tom byl Štěpán jednoznačně nevinně. Sice je Adam odsouzen ke smrti v jeskyni, ze které se přitom mohl jednoduše dostat, kdyby trochu lépe hledal cestu ven? Přimluvení Lidušky pak nedává smysl, nadto se zaváže ke službě bez časového určení?! Tato Krakonošova podmínka vyzněla poněkud úchylně. Pak se má Adam vyhýbat horám, ale stejně do nich jde a vše mu prostě projde! Celkově ten motiv lásky je neuvěřitelně strašný, Lidušku to nepustí ani při domlouvání svatby. A do toho všeho mimořádně slabé srdce Krakonoše. Herecký výkon Lidušky byl naprosto tragický, vůbec žádné emoce a usmála se až před svatbou. Její láska k Adamovi vůbec není k uvěření. Koukat se na ni bylo utrpení. Z drobných nedostatků je třeba vytknout hodně nepovedenou digitální myš v jeskyni nebo špatně nadabovaného lékárníka. Povedly se scény v exteriéru a především postava Krakonoše, skvěle zahraná s dobrým charisma, také jeho schopnosti s počasím a i hudební motiv, ale to je dost málo.

plakát

Mavka: Strážkyně lesa (2022) 

Spoilery. … „Avatar smíchaný s Benjaminem Buttonem,“ okomentovala spoludivačka. K tomu bych doplnil i stylově inspiraci Princeznou zakletou v čase. Je to především romantika s prvoplánovou zápletkou. Ale pojďme postupně – v úvodu je převyprávěná příhoda ze starých časů – tyto sekvence jsou udělané jednoduchou sekanou animací, velmi to ozvláštňuje. Následuje úvodní scéna ze „současnosti“, kdy „kamera“ letí lesem, zatáčí nad potokem, což je prostě fantastické, nádherné přírodní scenérie – to je na filmu to nejlepší. Poznáváme Mavku, která se ještě v zimě probouzí a přivádí do kraje jaro – kam šlápne, tam taje sníh a rostou a rozkvétají květiny. V bílých šatech s kytičkami a zelenými vlasy se zdá, že ona představuje jaro. Zanedlouho se objevují další tři dívky – modrá (ve vodě mezi krami), žlutá a zelená, což nasvědčuje na zimu, léto a podzim, byť je samozřejmě zvláštní, proč je podzim zrovna zelený. Bohužel, brzy se ukazuje strážce lesa, který oznámí svůj konec a volbu nového a v tu chvíli vám dojde, že strážkyní se stane Mavka (viz český překlad názvu – opravdu nešťastné!) a notný kus filmu je nuda bez napětí. Mezitím vyjde najevo, že ty tři dívky jsou nymfy a s ročními obdobími to nemá nic společného. Mimořádně naivní Mavka se zamiluje do člověka Lucase a je naprosto nesmyslně zvolena strážkyní (bude zase celou zimu spát?). Tady jsou zajímaví čtyři velcí duchové elementů, byť má každý statickou tvář. Nejsilnější je oheň (hurá) a později pak zemní element sehraje významnou roli! Po volbě se odhalí podvod, že Lucas byl na volbě v přestrojení a Mavka okamžitě zneužívá svou nově nabytou moc k tomu, aby ho zachránila. Lucasův strýček nejen že se uzdraví, ale ještě naprosto nesmyslně chytí padající sekeru a mimoto ještě ztratí šediny – hm, zajímavý „lék“. Pak se Mavka jako nová strážkyně místo ochrany lesa se vydá do světa lidí? Jako cože? Kašle na celý les, protože se hloupě zabouchla – po ní potopa. Po návratu se projevuje její nerozhodnost, kdy všichni duchové čekají na její rozhodnutí, ale ona zdrhne. Duchové mezitím sami začnou bojovat. Lucas se mezitím topí, dokonce i ve vodě ztratí vědomí a potopí se, ale přežije. :-( Konečně něco dít se začne, když si Mavka nechá dát jiskru vzteku a dělá ohnivé tornádo! Ale Lucas ji zachrání hudbou a tím se poruší její slib, který asi nic neznamená. :-( Nejvtipnější scéna je jednoznačně padající lustr, ale jinak to tedy komedie není. Celkově je to dechberoucí podívaná s nádherným lesem (ale opravdu nádherná!) a velkolepou hudbou. Příběh je slabý, s některými nesmyslnými příhodami, a bohužel se zdá, že u postav je animace slabší – animátoři šetřili počtem snímků a místy se to zdá až lehce trhané. Navíc se podivně lehounké poposkakování postav zdá až příliš počítačové. Z postav jsou nejzajímavější dva bratři, ale jinak ani hlavní záporačka není moc démonická a metrosexuální kadeřník vydávající se za špióna tam nesedí vůbec.

plakát

Mnoho povyku pro nic (2022) (divadelní záznam) 

Tato adaptace se příliš nepovedla. Podivná aktualizace spočívá v kydání zmrzliny a různých posypků na jednu z postav, což je tak to hlavní, co vám z celé hry utkví v paměti. Tato scéna na sebe strhává nepřiměřenou pozornost. Celkově prostředí hotelu není úplně ono a nepodtrhuje příliš atmosféru hry. Je to nepřiměřeně uvolněně zahrané.